Univerzitní kampus v Berkeley nevypadá zrovna jako typická barikáda punkrockové revoluce. Pobřežní město, v němž se nachází, se však v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století zmítalo v rebelských náladách. Nejsilnějším ohniskem odporu byla střední část Telegraph Avenue. Tato téměř 7,5 kilometru dlouhá třída a její přilehlé okolí sloužily jako bohémský bulvár pro hippies, aktivisty za svobodu slova i protiválečné demonstranty. A právě zde, mezi galeriemi, divadly a butiky, se zrodil duch punku. Od kampusu Kalifornské univerzity v Berkeley až po Oakland na jihu najdete obchody s hudbou staré školy, jako například prodejnu Rasputin Music či její slavnou odnož Amoeba Music, hamburgerová bistra i řemeslné obchody.
Dobové nálady
Punková hudba znamená odpor proti vládnoucí třídě. Vliv punkového poselství v Berkeley zesílil nejprve v reakci na sociopolitické problémy, jakými byly rasismus, segregace a genderová identita. V roce 1964 se studenti univerzity v Berkeley navíc postavili do čela radikálního hnutí za svobodu projevu. Protestovali proti zákazu politických aktivit na akademické půdě, vydanému představiteli univerzity. Šlo o jeden z největších protestů proti systému v tamní historii, díky němuž se město stalo střediskem punkové revoluce.
Konec sedmdesátých let byl ve znamení punkových průkopníků jako Iggy Pop a kapela Ramones. Jejich koncerty se konaly například v legendárním sanfranciském nočním klubu Mabuhay Gardens. Fanoušci punkové hudby v celé oblasti Bay Area však brzy začali pociťovat nedostatek příležitostí k setkávání. Události se daly do pohybu v osmdesátých letech v berkeleyském podniku Ruthie's Inn. S nástupem nové generace hudebníků, kteří sbírali evropské i místní vlivy, se tam punkrock zkřížil s metalovou hudbou a v Bay Area se zrodily globální hvězdy žánru jako Metallica a Slayer.
Ruthie's Inn na konci osmdesátých let zavřela a připravila tak půdu pro zcela jiný druh podniku v kdysi poněkud drsnější čtvrti West Berkeley, která je dnes sídlem minipivovarů, drobných pekáren a butikových obchodů: v roce 1986 tu otevřel neziskový komunitní podnik „924 Gilman Street“. Funguje dodnes a zůstal věrný svým zásadám: může přijít kdokoliv bez ohledu na věk, pokud se obejde bez konzumace alkoholu a projevů rasismu.
Klub „924 Gilman Street“
Nyní je „924 Gilman Street“ stále klubem plným graffiti, kde se daří novým kapelám. Kolem místního baru leží opotřebované pohovky, v dohledu je i basketbalový koš. Vstup je zdarma – pokud jste ochotni přiložit ruku k dobrovolnické práci – třeba obsluhovat u dveří či zamést podlahu. Klub zůstává jediným místem svého druhu v Kalifornii. Obejde se bez klasického majitele a tržby se rovnoměrně dělí mezi kapely. Je i pro malé: děti tu mohou sledovat vystoupení svých starších sourozenců.
V „924 Gilman Street“ se zrodila třeba slavná kapela Green Day. Tehdy se toto seskupení jmenovalo „Sweet Children“ a na trámu nad pódiem jsou stále k vidění některé z jejich originálních graffiti. Klub má takový věhlas, že začínající kapely z celého světa si tu stále žádají o vystoupení v rámci svých turné a jsou kvůli němu ochotny vynechat i „štaci“ ve větším San Francisku.
V Berkeley se punkové hudební scéně daří nejen v „924 Gilman Street“. Dalším důležitým místem je UC Theatre, neziskový prostor pro všechny věkové kategorie. Má kapacitu 1 400 míst a je nejstarší scénou ve městě. Zřízena byla v budově divadla z roku 1917. Za poslední čtvrtstoletí jím prošly kapely jako již zmínění Green Day, nebo třeba Pussy Riot a Descendents, jež historický sál divadla proměnily v bouřlivý „mosh pit“ neboli punkový „taneční parket“.
Díky tamnímu vzdělávacímu programu pro mládež, v jehož rámci se teenageři učí umění artové propagace a zvukařině, lze s jistotou říci, že budoucnost alternativní omladiny v Berkeley je v dobrých rukou.