Virální „balkánská snídaně“ svou bohatostí připomíná anglickou, ovšem její složky jsou nezaměnitelně středomořské a také je třeba dodat, tradičně venkovské. Dietologové tento trend spíše vítají, protože v něm vidí způsob, jak se naučit lépe a bohatěji snídat, což je prý stále pro mnoho lidí trošku problém.

Jde svým způsobem o obdobu švédského stolu, obvykle předkládajícího širokou nabídku hotových pokrmů i surovin, například čerstvé i nakládané zeleniny, chleba, sýrů, uzenin a vajec. „Panuje domněnka, že takhle snídají všichni na Balkáně,“ říká Irina Janakievska, spisovatelka a autorka receptů, původem ze Severní Makedonie. „Člověk téměř ignoruje všechny mimořádně rozmanité kulinářské zvyklosti regionu.“

Co je to vlastně balkánská snídaně?

„Nic takového jako jednotná ‚balkánská snídaně‘ vlastně neexistuje,“ říká Janakievska. Autorka nedávno vydala kuchařku The Balkan Kitchen s recepty z bývalé Jugoslávie. Podle ní jsou sice prvky tohoto současného trendu v tradičních balkánských snídaních zastoupeny, ale jde jenom o hrubé zjednodušení bohaté kulinářské historie tohoto regionu.

„Rozhodně neodráží to, jak se stravuje naprostá většina lidí v regionu,“ říká. „Takže doporučuji, aby lidé tento trend brali s rezervou.“

Dodává však, že „některé prvky jsou docela přesné“, konkrétně vyváženost bílkovin, sacharidů, mléčných výrobků a čerstvých, syrových produktů. Přesnější složení se však značně liší podle regionu, socioekonomického postavení strávníka, klimatu, ročního období, a dokonce i náboženství.

Verze „balkánské snídaně“, která obsahuje především variace syrových surovin, má výrazně venkovské chutě, vysvětluje. Zatímco letní snídaňové talíře jsou spíše oslavou rajčat, sladkých paprik a melounu, běžným zimním jídlem jsou vydatné, slané kaše z pohanky nebo polenty, a to zejména v chladnějších, horských oblastech. Mnoho ingrediencí je regionálních, jako například albánské palačinky flija nebo prosciutto, pečenica  a další uzeniny z chorvatské Dalmácie.

Často se však snídá jen pečivo, například plněné pečivo burek, a turecká káva nebo sklenice jogurtu. Příležitost k propracovanějším pohoštěním je však o víkendu. Dopřát si můžete talíře vařených vajec s dušenou zeleninou, kajmak a další domácí měkké sýry, zeleninové zavařeniny, jako je oblíbená sladká paprika a lilková pochoutka zvaná ajvar, a vrstvených sladkého pečiva plněného vším možným od masa přes zeleninu až po džem. Běžná po celém Balkáně je také nakládaná zelenina, stejně jako zavařované ovoce. Vše se podává v menších porcích.

Ačkoli je systém většího počtu malých porcí na Balkáně častý, není tento přístup ke stravování původním výdobytkem tohoto regionu.

„Tato kultura je obecně středomořská,“ říká historik jídla a profesor na Pacifické univerzitě Ken Albala a poukazuje na podobné způsoby podávání jídla, jako jsou španělské tapas, baskické pinchos a italské talíře mezze. Snídaně plné čerstvých a neporušených surovin jsou běžné v Turecku, Egyptě a na východě až v Izraeli nebo Libanonu. „Nenapadá mě prvek, který by byl výhradně balkánský.“

Výhody snídaně v balkánském stylu

Balkánská snídaně s celkovým důraz na pohodlí, jednoduchost a čerstvé, místní suroviny je dobrý předpokladem pro zdravou a z hlediska jednotlivých položek variabilní snídani.

„Myslím, že je to skvělá snídaně," říká Albala. Konzumace malých porcí jídla různých textur a chutí „udrží vaše chuťové pohárky v pohotovosti“, aniž byste zkonzumovali příliš mnoho jedné věci.

Z výživového hlediska je snídaně v balkánském stylu poměrně vyváženým jídlem. „Určitě obsahuje různé potraviny, což znamená více živin – a širší škálu živin,“ říká Toby Amidor, dietolog a autor.

Abyste zvýšili výživovou hodnotu, doporučuje Amidor vyměnit bílé pečivo za celozrnné, nedopřávat si příliš velké porce a omezit příjem sýra. Varuje také před přehnanou konzumací uzenin, které jsou spojovány s rakovinou tlustého střeva a srdečními chorobami. Místo toho si raději dopřejte rybí konzervu s vysokým obsahem bílkovin, vařené vejce nebo jogurt.

Podle Amidora může být balkánská snídaně ideální díky tomu, že si ji může přizpůsobit každý podle svých potřeb. Přístup založený na švédském stole nevyžaduje mnoho času ani úsilí a lze jej snadno přizpůsobit tomu, co je sezonně a finančně dostupné.

„Myslím, že spousta lidí snídani vynechává,“ říká Amidor. „Tohle je pěkný a docela jednoduchý způsob, jak si zajistit větší pestrost stravování. Není třeba nic vařit.“