Vzpomínky Scotta Coopera blednou až příliš rychle, přesto 66letý Australan stále cestuje po světě navzdory svému postižení stařeckou demencí. Dvakrát ročně navštěvuje se svou ženou Jill dceru v Kanadě a pravidelně cestuje také doma v Austrálii. Jeho rodná země je totiž jednou z mála destinací, které si začínají všímat turistů se stařeckou demencí – souborem chorob zhoršujících paměť, myšlení a chování.
Cooper říká, že mu turistika dává „příležitost nadále si užívat života“.
„Cestování může být někdy stresující, ale i stimulující tím, že si člověk užívá nové zážitky,“ uvádí. „Vyžaduje to spousty energie, takže mi to pomáhá být aktivní po tělesné i duševní stránce.“
Podle vědců dosáhne počet lidí s demencí na celém světě do roku 2050 zhruba 153 milionů. Tato skupina neurologických onemocnění, jíž nejčastěji trpí starší lidé, může způsobovat výpadky paměti, zmatenost, deprese, apatii a výkyvy nálad. Mezi obecně doporučovaný recept proti příznakům patří společenský život, tělesná cvičení, duševní činnost a získávání vitaminu D při pobytu na sluníčku.
Na základě nedávné studie, jejíž součástí byla anketa s více než stovkou lidí s demencí v Číně, vědci usoudili, že cestování může lidem s demencí ulevovat od příznaků, protože jim poskytne dušení i smyslovou stimulaci v prostředí plném nových vůní, chutí a společenských setkání.
Přesto většina destinací hromadného cestovního ruchu opomíjí potřeby této cestovatelské skupiny – alespoň podle odborníků na péči o staré lidi. To se však pomalu mění třeba v Austrálii, v Kanadě, ve Spojeném království a ve Spojených státech, kde trh citlivě zareagoval na zvyšující se počty stařečků na cestách a vydává pro ně příručky, podle nichž se turisté trpící stařeckou demencí mohou orientovat a vyhledávat si atrakce a činnosti vhodné pro jejich hendikep – od kaváren po smyslové stezky a výtvarné dílny.
Jak cestování pomáhá lidem s demencí
„Většina zážitků při cestování zahrnuje prvek očekávání a plánování a to obojí vysoce stimuluje mozkové funkce,“ říká Jun Wen, lektor cestovního ruchu na Edith Cowan University a jeden z řešitelů nedávné studie. „Důležitou součástí turistických zážitků je také často cvičení, které je zahrnuto do plánů intervence při demenci.“
Cestování také může lidem s těmito stavy zvýšit sebevědomí, dodávat nové vzpomínky a posilovat jejich nezávislost, říká Warren Harding, profesor péče o lidi s demencí na australské Macquarie University. „Cestovní ruch nabízí slibný doplněk k nefarmakologickým intervencím,“ říká. „Nejedná se o léčbu, ale může přinést významné emocionální a sociální výhody.“
Harding mluví z vlastní zkušenosti, protože v minulosti absolvoval mnoho výletů po boku své matky v době, kdy trpěla demencí. Tím ale, že cestu pečlivě naplánoval, se mu podařilo snížit její stres a obavy z cesty. Naplánoval výlety na období, kdy je matka nejbdělejší během dne, časy jídla, spánku a podávání léků sladil s jejím domácím režimem a zajistil, aby u sebe měla doklady totožnosti a údaje o jejich ubytování pro případ, že by se mu ztratila z dohledu. „Poté jsme mohli sdílet fotografie a příběhy [z cest], čímž si posilovala vzpomínání,“ uvádí Harding.
Cestovatelské zážitky pro lidi s demencí
V Západní Austrálii se na více než 20 místech konají akce „memory café“, kde se setkávají nejenom lidé trpící demencí, ale i jejich pečovatelé, kteří zde načerpají informace a sílu pro další, poměrně náročnou péči. V Sydney nabízí Muzeum současného umění Austrálie výtvarné kurzy, během nichž pedagogové diskutují s účastníky o významu konkrétních uměleckých děl a ti pak dostanou materiály, aby si doma vytvořili vlastní díla.
První australská smyslová stezka vhodná pro pacienty trpící demencí byla otevřena v roce 2021 v regionálním parku Woowookarung nedaleko Melbourne. Pilami opracované čedičové sedačky jsou orientovány tak, aby umožňovaly rozhovor s protějškem i výhled do krajiny.
Široká nízká prkenná stezka chrání kořenovou zónu eukalyptů a umožňuje uživatelům sáhnout si na kůru stromů.
První australská smyslová stezka vhodná pro lidi s demencí byla otevřena v roce 2021 v regionálním parku Woowookarung nedaleko Melbourne. Tato necelý kilometr dlouhá stezka protkaná zeleným lesem, který je domovem klokanů a valábií, byla navržena vládou státu Viktorie za přispění lidí trpících demencí a jejich pečovatelů. Je přístupná pro vozíčkáře a asistenční psy a má devět zastávek. Jejich součástí je několik společných míst k setkávání, kde se návštěvníci mohou scházet, poslouchat hudbu a popovídat si o tom, co viděli.
Tato stezka může „vyvolat pozitivní vzpomínky, pocity a vjemy“, říká Maree McCabe, generální ředitelka organizace Dementia Australia. „Cílem projektu je vytvořit bezpečný prostor pro lidi žijící s demencí a také vytvořit plán, jak by podobné stezky mohly zřídit i další obce.“
Ve Velké Británii nyní vládní orgány Visit England a Visit Scotland vydaly 30stránkového průvodce cestovního ruchu přátelského k lidem s demencí. Vysvětluje, jak mohou podniky cestovního ruchu zlepšit služby pro zákazníky s demencí, například nabídkou přístupných toalet, jasného značení, slev pro pečovatele a adresářů vhodných místních atrakcí.
Podobné příručky vydávají organizace Dementia Australia, Alzheimer Society of Canada a Alzheimer's Association ve Spojených státech amerických. V newyorském Muzeu moderního umění působí pedagogové, kteří vedou návštěvníky s demencí v lekcích zaměřených na poznávání umění.
Více než tucet muzeí, galerií a přírodních center ve Wisconsinu, Minnesotě, Michiganu, Tennessee a Coloradu se zapojilo do kulturního programu Spark!, který poskytuje workshopy pro lidi s demencí.
Rozmanité služby pro tyto návštěvníky nabízí také anglické Národní muzeum v Liverpoolu. Patří mezi ně prohlídky historických památek města s průvodcem, skupinová vzpomínková setkání a aktivity pro děti a jejich prarodiče.
Odborníci na péči o staré lidi doufají, že v příštích letech budou moci lidé jako Scott a Jill Cooperovi trávit dovolenou s větší lehkostí a vytvářet si vzpomínky z cest bez ohledu na to, jak dlouho jim vydrží.
Sledujte nás v Google Zprávách