Čína zažívá od roku 2020 neobvyklý muzejní rozmach. V poslední době postavila více než 20 nových kulturních zařízení, které se nacházejí ve městech i v horských vesnicích. Prezentují široké spektrum oborů od archeologie přes astronomii, sci-fi až po historii císařství.
Budovy, v nichž se nacházejí, jsou často ukázkami špičkové architektury. Některé připomínají obří sruby, jiné napodobují geologické útvary nebo jsou ozdobeny tisíci skleněnými „rybími šupinami“. Podle odborníků reprezentují tyto instituce jako celek obrovské zdroje a velké ambice Číny.
„Muzea jsou nezbytným ukazatelem národního omlazení, modernizace a rozvoje civilizace,“ uvádí Yingjie Guo, profesor čínských studií na univerzitě v Sydney. „Alespoň jedno muzeum mají dokonce i okresní města.“
Schopnost realizovat tolik velkých projektů je dána velikostí země, říká David Goodman, ředitel Centra čínských studií na univerzitě v Sydney. Tato země se rozkládá na podobně velkém území jako Spojené státy, ale má až čtyřikrát více obyvatel – 1,4 miliardy.
„Je pravda, že ve většině zemí nevznikne ani jedno nové velké muzeum ročně,“ říká. „ale Čínská lidová republika má v současné době 32 jurisdikcí na úrovni provincií, z nichž každá je srovnatelná s jednou samostatnou zemí jinde na světě, pokud jde o počet obyvatel, rozlohu, jazyky a kulturní rozmanitost."
Díky atraktivní architektuře je mnoho čínských muzeí prestižními stavbami, říká Thomas Campanella, profesor urbanismu na Cornellově univerzitě. „Jedním z charakteristických znaků současného čínského urbanismu je důraz na oslnivá díla občanské nebo institucionální architektury, často od světoznámých architektů,“ vysvětluje. „Mají signalizovat přítomnost a postavení komunity, ne nepodobně tomu, když se zbohatlík předvádí kabelkou od Prady či hodinkami Rolex.“
Zde je šest nejvýznamnějších nových čínských muzeí.
Šanghajské astronomické muzeum
Při pohledu shora budova vypadá jako vyloupnutá kovová ústřice, v níž září třpytivá perla. V této avantgardní budově, která nabízí působivá pozorování vesmíru, sídlí Šanghajské astronomické muzeum. Otevřeno bylo v roce 2021 a je údajně největší budovou planetária na světě: rozkládá se na ploše téměř 60 000 m2.
Ve třech hlavních galeriích – Domov, Vesmír a Cesta – si návštěvníci mohou prohlédnout 70 meteoritů, 150 interaktivních exponátů a více než stovku artefaktů spojených se slavnými astronomy, jako byl Galileo Galilei. Mohou také sledovat záběry galaxií ve vysokém rozlišení v obrovském kopulovém kině s nejmodernější obrazovkou.
Muzeum umění v Kantonu
Muzeum umění v Kantonu s pláštěm tvořeným 21 008 skleněnými „rybími šupinami“, jehož tvarosloví má připomínat rozkvetlý květ, je bez nadsázky okázalé. Budova se po svém nedávném otevření stala dominantou pátého největšího města Číny (18 milionů obyvatel). V sedmi patrech jsou zde vystaveny domácí obrazy, akvarely, kaligrafie, sochy, ilustrace, komiksy a fotografie od starověku po současnost.
Muzeum zvukového umění v Pekingu
Místní umělec Colin Chinnery se deset let pravidelně procházel ulicemi čínského hlavního města a zachycoval zvuky, které z této modernizující se metropole postupně vytrácejí. Jeho zvukové nahrávky měnící se zvukové krajiny Pekingu – od dunivého volání tradičních pouličních prodavačů až po pronikavé pískání holubů v parcích – nyní katalogizuje Beijing Sound Art Museum. Instituce byla otevřena loni v květnu a nachází se v umělecké čtvrti Songzhuang v Tongzhou na východním předměstí Pekingu.
Muzeum science fiction v Čcheng-tu
První významnou událostí v tomto muzeu, navrženém ateliérem slavné architekty Zahy Hadid, byl největší světový sjezd science fiction Worldcon. V souladu se svým zaměřením by se toto zařízení mohlo vydávat za futuristickou vesmírnou stanici. Jeho střecha byla navržena tak, aby připomínala „rozpínající se mlhovinu s hvězdou v jejím středu“, vysvětlují architekti.
Rozlehlé muzeum se nachází u jezera Jingrong v novém městě vědy a inovací ve čtvrti Pidu metropole Čcheng-tu. Právě v tomto horami obklopeném městě byl v roce 1979 poprvé vydán nejpopulárnější čínský vědeckofantastický časopis Science Fiction World.
V divadle a sále muzea se konají desítky přednášek, včetně prezentací o tom, jaký vliv má na místní sci-fi příběhy čínská mytologie. Tisíce návštěvníků Worldconu, který se koná každoročně od roku 1946, ale v Číně proběhl poprvé, se mohou zúčastnit také autogramiád čínských legend science fiction, jako je Dong Renwai.
Muzeum kultury Velkého kanálu dynastií Suej-Tang
Toto muzeum, které se nachází na řekách Luo a Xian v Luoyangu v provincii Henan a vyniká žlutou střechou – připomínající řadu nařezaných bambusových větví – oslavuje jeden z největších technických počinů na světě: zhruba před 2 500 lety vybudovala Čína obrovskou síť vodních cest, která se táhne bezmála 2 600 kilometrů od Pekingu na jih až po Chang-čou. Kanál byl označován jako Velký kanál a spojoval klíčová čínská města.
V muzeu jsou vystaveny vraky lodí vyzvednuté z kanálu a také nástěnné malby starobylého Luo-jangu, zobrazující tehdejší ruch města na hladině kanálu. Interaktivní exponáty seznamují návštěvníky s historií a s výstavbou těchto vodních cest, které jsou zapsány v seznamu světového dědictví UNESCO.
Muzeum a mauzoleum Cchao Cchaa
Cchao Cchao byl válečník a básník, posmrtně jmenovaný císařem, který v době krvavých nepokojů v Číně vedl obří, milionovou armádu. Jeho 1 800 let starý příběh se nyní dozvídají turisté v muzeu postaveném u jeho hrobky, která byla nedávno objevena poblíž města Anyang. V tomto komplexu ve vesnici Xigaoxue, jehož dominantou je vysoká socha Cchao Cchaa na koni, je vystaveno asi 400 artefaktů – kamenných desek, hliněných tabulek a keramiky, které byly objeveny v jeho mauzoleu.