Od dehydratace a bolesti svalů po nevolnost a poruchy trávení – typické obtíže a bolesti můžeme přičíst nejen dlouhotrvající ztuhlé poloze na sedadle letadla.

Pokud jste nedávno podnikli dálkový let v sedadle s omezenou možností sklonu opěradla, budou vaše vzpomínky na to nejspíš bolestně živé.

Zatímco velikost sedadla a místa na nohy se smršťují zhruba od devadesátých let minulého století, doba, kterou cestující stráví ve vzduchu, se znatelně prodlužuje.

Až koncem roku 2024 letecká společnost Quantas zahájí provoz na přímé lince ze Sydney do Londýna, bude to nejdelší letecká trasa v dějinách, s plánovanou délkou trvání dvacet hodin. Rekord v délce letu momentálně drží singapurské aerolinky, jejichž spoj ze Singapuru do New Yorku trvá déle než osmnáct hodin.

Nepohodlí na palubách dálkových letů však netkví jen v křečovité poloze na sedadle. Cestování letadlem znepříjemňuje i suchý vzduch, který vysušuje krk, nos a pokožku, či změny tlaku vzduchu během stoupání nebo klesání letadla, jež mohou nepříznivě ovlivňovat vedlejší dutiny dýchacích cest.

V nejhorším případě se vám létání může stát osudným, a to když se vám v těle vytvoří krevní sraženina a doputuje až do plic. Odborníci však tvrdí, že většina lidí se nemá čeho obávat.

„Obecně platí, že létání je bezpečné pro každého a problémy můžete mít jen v případě, že trpíte nějakými zdravotními potížemi,“ říká Michael J. Manyak, člen společnosti Explorers Club a lékař specializující se na urologii a cestovní medicínu.

Bacily řádí spíše na letišti

Podle Manyaka zhruba padesát procent vzduchu nabírá letadlo ve vysoké nadmořské výšce, proto je obecně mnohem sušší než vzduch na zemi a důsledkem je citelná suchost v očích, nosu a ústech.

„V takovém prostředí nám vysychají sliznice a suchý vzduch nám nedostatečně ‚promazáváʻ tělesné soustavy.“ Je tedy nutno pít hodně vody, a to před cestou i po ní – budete se lépe cítit a prospěje to i vašemu krevnímu oběhu.

Přestože některé potíže dýchací soustavy, jako například astma, může zhoršovat chlad a suchý vzduch, většina lidí si ale nemusí dělat obavy, že je postihnou vážnější problémy.

Podle Laleh Gharahbaghianové, lékařky a profesorky urgentní medicíny na Stanfordově univerzitě, se u některých lidí mohou objevit také bolesti nosu a uší v důsledku změn tlaku vzduchu při startu a přistání.

„To se nejvíce projevuje u lidí trpících takzvanou sinusitidou neboli zánětlivým onemocněním vedlejších dutin dýchacích cest, zdraví lidé ucítí jen silnější tlak v uších.“ Lékařka proto doporučuje před cestou použít kapky do nosu a hodně pít vodu, popřípadě – pokud jste nachlazení nebo máte ucpaný nos – si vzít nějaký lék proti zánětu.

Manyak v souvislosti s nachlazením říká, že „i když se vám může zdát, že onemocníte pokaždé, když se ocitnete na palubě letadla, bude to spíše než vzduchem v letadle prostředím na letištích. Lidé se tam shromažďují v čekacích zónách a často tam chybí filtrace vzduchu. Oproti tomu na palubě letadla je podle údajů IATA vzduch částečně filtrovaný, částečně čerstvý a navíc dvacet- až třicetkrát za hodinu vyměňovaný.

Ozvou se starší úrazy

Nemáte-li příležitost se na palubě projít a ulevit tak svalům zapojujícím se při sezení, začnou vás bolet. Podle Gharahbaghianové není neobvyklé, že si lidé po dlouhém sezení stěžují na bolest zad, krku i stehen. Doporučuje proto projít se občas uličkou mezi sedadly, dovolí-li to posádka, nebo si trochu zacvičit; prospěšným cvikem je v tomto případě zvedání nohou v sedu.

Podle Kevina Leese, ředitele chiropraktického oddělení společnosti Joint Chiropractic, se při dlouhém sezení mohou ozvat také nedávné úrazy, protože jakmile vám chybí pohyb, může se objevit zánět, který by se jinak „odplavil“. Žádnou výjimkou v tomto případě nejsou ani úrazy zad. Při dlouhodobém sezení dochází také ke stlačování meziploténkových obratlů, zejména v oblasti bederní páteře.

Mrákoty ze shrbené polohy

Podle Leese dlouhé sezení postihuje i trávicí trakt, protože zpomaluje posun potravy ve střevech. Michael Manyak k tomu říká, že „jestliže máte sedavou činnost, fyzická stimulace střev je nedostatečná. To je jeden z důvodů, proč se snažíme, aby pacienti vstali z lůžka a chodili už krátce po operaci. Je to dobré i pro krevní oběh a hojení ran.“

Leese uvádí, že škodlivá jsou i shrbená záda. Omezuje se tím přirozený pohyb žeber, čímž se zpomalí a změlčí dýchání. „A právě mělčí dýchání může způsobit sníženou saturaci krve kyslíkem…což může vyvolávat mlhavé myšlení, závratě a únavu. Nahrbením zad si také můžete způsobit pálení žáhy či nevolnost.“

Případná nevolnost nebo takzvaná kinetóza vyvolaná turbulencemi bývá podle Manyaka jen krátkodobá, protože piloti se snaží letoun vyvést z oblastí turbulence co nejrychleji. „Kinetóza odezní téměř okamžitě, jakmile se let stabilizuje.“

Nebezpečí přichází od nohou

„Nejhorší je hluboká žilní trombóza (DVT) nebo krevní sraženina v dolních končetinách,“ říká Gharahbaghianová. „Jestliže vám krevní sraženina doputuje z nohou do plic, může vám způsobit fatální příhodu.“

Příznaky trombózy zahrnují otoky, tepání či bolest v jedné noze a platí, že „bolest nastává kvůli oslabenému zásobení končetiny krví a návratu krve do srdce… žíly, kterých se to týká, otečou a začnou bolet,“ upozorňuje M. Manyak.

Podle něj existuje celý seznam faktorů, které by mohly cestující kvalifikovat pro DVT. On sám patří mezi pacienty trpící dědičnou chorobou srážlivosti krve, kterou mu diagnostikovali kolegové při potížích s krevní sraženinou po běžném transatlantickém letu.

Kromě již zmíněné rodinné predispozice patří rakovina či nedávno ukončená léčba, u žen také těhotenství, nedávný porod nebo užívání antikoncepce. Manyak proto doporučuje během letu vstát a projít se uličkou mezi sedadly alespoň jednou za hodinu, abyste předešli hromadění krve v dolních končetinách, zvedat nohy v sedu a používat kompresní punčochy, které zlepšují oběh krve.

 „Jednoznačně nejzávažnější příčinou diskomfortu při dlouhotrvajícím letu je nedostatečný či zcela chybějící pohyb,“ uzavírá Manyak.

Zdroje: