Venkovská sídla anglických šlechticů zůstávají elegantními symboly aristokracie a bohatství až do 21. století. Fascinující jsou nejen jejich okázalé fasády, které stvořili tamní legendární architekti a zahradníci jako Inigo Jones nebo „Capability“ Brown. Zvědavce přitahuje také společenská a politická historie rodin, které v nich žily. Intriky a úklady, jež se strojily v tanečních sálech a v ložnicích těchto tradičních rodinných sídel, upoutávají pozornost stejně silně jako rafinované zápletky moderních seriálů Netflixu jako Bridgertonovi (2020) nebo Saltburn (2023).
Násilnický hrabě z Wilton House
Zámek Wilton House, považovaný za jeden z nejlepších příkladů palladiánské architektury v Británii, byl kdysi kulisou melodramatu i vraždy, přičemž v tom druhém figuroval sedmý hrabě z Pembroke, Philip Herbert (1652–1683). Tento vznětlivý šlechtic, který vlastnil 52 mastifů, 30 chrtů a také lva, byl během svého působení na Wiltonu obviněn hned z několika násilných trestných činů, včetně probodnutí porotce vlastním mečem a ukopání muže k smrti. Hraběti Herbertovi to však prošlo – vyhnul se trestu díky své hodnosti a šlechtickým výsadám.
V současném století se hrabství Wilton vydalo do Hollywoodu. Jeho nádherné interiéry a působivé jižní průčelí, které v roce 1647 navrhli architekti Inigo Jones a John Webb, se objevily v epizodách seriálů Koruna (2016), a zejména Bridgertonovi. Například pokoj Double Cube – pojmenovaný podle svých symetrických proporcí –, slouží v seriálovém hitu společnosti Netflix jako trůnní sál královny Charlotty.
Cestovatelské tipy: Wilton nedaleko Salisbury je pro návštěvníky otevřen od března do prosince. Mnozí si přicházejí prohlédnout jeho umělecká díla, včetně Van Dykových portrétů, a prozkoumat přilehlých devět hektarů zahrad a pozemků. V přední hale panství se nachází socha Williama Shakespeara, jehož divadelní společnost vystupovala ve Wiltonu v roce 1603.
Zamilovaná trojice z Chatsworthu
V Chatsworthu se snoubí historie, skandály a aristokratické intriky na pozadí nadčasových kulis, které utvářel známý vizionářský zahradník a zahradní architekt 18. století Lancelot „Capability“ Brown. Panství pochází z roku 1687, ale prošlo mnoha změnami, včetně úprav okolí a pozemků.
V roce 1774 se panství spojilo se jménem Georgiany Spencerové (prapraprapraprababičky anglické princezny Diany), která se po sňatku s pátým vévodou z Devonshiru Williamem Cavendishem stala vévodkyní z Devonshiru. Georgiana byla proslulá svými stylovými večírky, politickou prozíravostí, závislostí na hazardních hrách i svým nekonvenčním milostným životem. Jednou z jejích nejlepších přítelkyň a pravděpodobně také její milenkou byla milenka jejího manžela lady Elizabeth „Bess“ Fosterová. Ve zvláštním milostném vztahu žili všichni tři společně po mnoho let až do Georgianiny smrti v roce 1806. Bess nosila pramen vlasů zesnulé vévodkyně na krku až do své smrti v roce 1824.
Ve 20. století se další slavnou vévodkyní z Devonshiru stala Deborah „Debo“ Mitfordová, jedna ze slavných sester Mitfordových. Jejími sestrami byly spisovatelka Nancy Mitfordová, komunistka Jessica Mitfordová a sympatizantka nacismu Unity Mitfordová, o níž se říká, že měla milostný románek s Adolfem Hitlerem.
Cestovatelské tipy: Debo Mitfordová se zasloužila o omlazení panství, ležícího 32 kilometrů jihozápadně od Sheffieldu, a o jeho proměnu v turistickou atrakci, kterou ročně navštíví 600 000 lidí. V areálu se můžete ubytovat v domcích na panství, takzvaných „boltholes“, nebo v pastýřských chatách.
„Dianin“ Althorp House
Diana Spencerová, zesnulá princezna z Walesu, která zaujala svět svými spletitými románky, autentickým vystupováním před televizními kamerami a tragickou smrtí, vyrůstala v Althorp House, asi 120 kilometrů severozápadně od centra Londýna.
Rodinné sídlo o rozloze 52 kilometrů čtverečních, jež bylo déle než pět století rodinným sídlem, se začalo budovat v roce 1508, kdy prosperující chovatel ovcí sir John Spencer získal první pozemky. Od té doby se dědí po devatenáct generací. Panství – původně tudorovská stavba z roku 1688 – prošlo několika architektonickými proměnami a jeho areál zahrnuje lesy, farmy a okrasné jezero. Na ostrově uprostřed jezera je místo posledního odpočinku princezny Diany, kde dórský chrám nese její jméno.
Cestovatelské tipy: Althorp House je otevřen pro veřejnost od roku 1953 a hosty přijímá v letních měsících, obvykle od července do září. V interiéru panství mají turisté možnost seznámit se s historií památky a s odkazem jejích významných obyvatel, stejně jako s rodinnou sbírkou nábytku a obrazů, do níž patří i působivá sbírka vzácných Rubensových, Reynoldsových a Gainsboroughových pláten.
Místo Dianina hrobu je pro návštěvníky uzavřeno, ale na pozemku se nachází památník, kde se turisté mohou poklonit památce matky princů Harryho a Williama, současného následníka britského trůnu.
Harewood House – otroctví už se nenosí
Nad obrovskými příjmy, které léta upevňovaly bohatství cukrovarnických hrabat z Harewoodu, se odjakživa vznášel stín otroctví. Výstavbu jejich stejnojmenného stohektarového panství v severní Anglii v roce 1751, s nábytkem od Thomase Chippendalea a s krajinnými úpravami od „Capability“ Browna, totiž platili především z práce otroků. Edwin Lascelles (1713–1795), významný producent cukru, a jeho rodina ovládali nebo přímo vlastnili 24 plantáží na Barbadosu a dalších karibských ostrovech a na Lascellesových třtinových polích. V jeho cukrovarech pracovalo více než 3 000 otroků až do roku 1838, kdy britské impérium otroctví definitivně zrušilo. Sňatkem Henryho Lascellese s princeznou Mary, dcerou krále Jiřího V., v roce 1922 se rodinné dědictví ještě více propojilo s britskou královskou rodinou.
Současný hrabě z Harewoodu, David Henry George Lascelles, podnikl řadu kroků, aby se vyrovnal s dlouhodobě problematickou minulostí své rodiny prostřednictvím vzdělávacích iniciativ zaměřených na zvýšení povědomí o souvislostech panství s transatlantickým obchodem s otroky. Lascelles je také členem skupiny Heirs of Slavery (Dědicové otroctví), která se zasazuje o takzvanou reparační spravedlnost, jež formou dotací financuje projekty v chudých oblastech bývalých britských kolonií.
Cestovatelské tipy: V současné době jsou zahrady a panství Harewood House přístupné veřejnosti. Exponáty přibližují historii rodiny Lascellesů i život zotročených Afričanů.
Lehká dívka z Clivedenu
Zámek Cliveden má za sebou bouřlivou historii poznamenanou spory, požáry a politickými pletichami, které jako by popíraly jeho krásnou, uklidňující fasádu. Dům byl postaven v roce 1666 jako „lovecká lóže“ pro hraběnku ze Shrewsbury, milenku vévody z Buckinghamu, jež v roce 1668 v souboji zabila svého manžela.
Po ničivém požáru v roce 1851 byl současný dům zrekonstruován a v roce 1893 jej vévoda z Westminsteru prodal americkému milionáři Williamu Astorovi, jehož syn Waldorf s manželkou vytvořili z Clivedenu vlivné edvardiánské společenské centrum, které hrálo významnou roli v politickém, kulturním a obchodním světě na obou stranách Atlantiku.
Nancy, proslulá hostitelka a první žena v parlamentu, zvala návštěvy, jako byli spisovatel Henry James, spisovatelka Edith Whartonová, Charlie Chaplin a koncem třicátých let 20. století velvyslanec Spojených států Joe Kennedy s rodinou – včetně budoucího amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Ani setkávání milionářské rodiny Astorových se však neobešla bez potíží. Mnozí z jejich přátel byli považováni za sympatizanty nacismu.
V roce 1961 se zámek stal centrem největšího britského politického skandálu poté, co se britský ministr zahraničí John Profumo na večírku v Clivedenu seznámil s devatenáctiletou modelkou Christine Keelerovou a navázal s ní mimomanželský poměr. Ten navíc komplikoval ještě další dívčin vztah se sovětským špionem. Milostná aféra vedla až k Profumově rezignaci a přispěla také k odstoupení britského premiéra Harolda Macmillana.
Cestovatelské tipy: Cliveden je dnes pětihvězdičkový hotel, ležící asi 48 kilometrů západně od Londýna. Cestovatelé se mohou seznámit s jeho historií prostřednictvím 30minutových prohlídek, které se konají v pondělí, úterý a ve čtvrtek od března do října. Areál je také přístupný návštěvníkům a vybízí k procházkám a ke vzpomínkám na legendární večírky a politické dohody, které zde byly uzavřeny.
Panství Knole – větší než Buckinghamský palác
Knole, rozlehlé panství z doby jakobínské, jež vlastní rodina Sackville-West, zaujímá významné místo v historii anglického společenství LGBTQ+ coby rodný dům Vity Sackville-Westové, spisovatelky a zahradnice, jejíž lesbický románek se spisovatelkou Virginií Woolfovou ve dvacátých letech 20. století se stal veřejným tajemstvím.
Panství bylo původně postaveno v letech 1456–1486 arcibiskupem z Canterbury a příležitostně bylo i královskou rezidencí Jindřicha VIII. či Alžběty I. V roce 1605 jej koupil alžbětinský státník Thomas Sackville. Panství má 400 pokojů a je větší než Buckinghamský palác.
Nejslavnějšími obyvateli panství však zůstaly Woolfová, Sackville-Westová a okruh umělců známý jako Bloomsbury Group – a to ačkoliv Vita svůj dívčí dům coby prvorozená nikdy nezdědila a po svatbě se svým bisexuálním manželem, diplomatem Haroldem Nicolsonem, se přestěhovala jinam.
Cestovatelské tipy: Podle kurátorky Eleanor Blackové je stohektarové panství, asi 64 kilometrů jihovýchodně od Londýna, přístupné veřejnosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. (V roce 1967 zde Beatles natáčeli klip ke své písni Strawberry Fields Forever.) Ačkoliv je panství sídlem nové generace Sackville-Westů, návštěvníci si mohou prohlédnout jeho výstavní prostory, které kurátorka popisuje jako „umělecké dílo sestavené z nábytku, tapiserií a obrazů“.
