Půlnoční slunce je opředeno mystikou i lidovými pověrami. Lidé místo aby spali spánkem spravedlivých v noční tmě, budí se z neklidné dřímoty. Slunce za polárním kruhem totiž za obzor nezapadá ani o půlnoci. Za soumraku a za svítání navíc obloze propůjčuje pastelové barvy, které jakoby překrývaly okolní krajinu nadpozemským závojem.

Toto kouzlo má však jednoduché vysvětlení. Díky roční rotaci planety a sklonu zemské osy se severní pól v letních měsících ocitá v náklonu ke Slunci. Severní polokouli tak většinu dne hladí sluneční paprsky. Díky tomu to vypadá, že den nikdy nekončí – na rozdíl od polární noci, kdy v zimních měsících denní světlo zcela chybí celé měsíce nebo přichází jen na krátkou návštěvu.

Špicberky, Norsko

Ideálním místem, kde prožít nekonečné letní dny nejen v Norsku, je osada Longyearbyen – nejsevernější, trvale obydlené městečko na světě. Z půlnočního slunce se tu můžete těšit čtyři měsíce v roce, a sice od 19. dubna až do 23. srpna.

Tato arktická obec nabízí mnoho příležitostí k extravagantním večírkům. Může se však pochlubit dobrodružstvím přímo na svém prahu, od jízdy na kajaku a výletů lodí až po horské túry a dobrodružství na sněžných skútrech v horách. Světlé noci si místní obyvatelé nejlépe vychutnají s vychlazeným pivem značky Svalbard Bryggeri na nábřežní terase pivovaru. Je z ní jiskřivý výhled na oceán.

Reykjavík, Island

Islandské hlavní město je jedním z mála měst, kam v létě dopadají sluneční paprsky 24 hodin denně. Slunce tam zůstává nad obzorem celou noc, a to od poloviny května do poloviny července. I na Islandu platí, že délka noci se krátí s rostoucí zeměpisnou šířkou. Pokud se však vydáte na malý ostrov Grimsey, ležící přímo na hranici polárního kruhu, uvidíte nepřetržité denní světlo od 7. června až do 7. července.

Zdánlivě nekonečné dny jsou ideální k objevování přírodních krás. A těch je na Islandu nespočet – nejdelší den v roce oslavte 23. června třeba „nočním“ výletem na vrchol hory Thorbjorn. Vystoupit na něj můžete i s dětmi. Díky teplým odstínům půlnočního slunce a menšímu počtu návštěvníků je to nejlepší doba k návštěvě, zejména pokud jste milovníky fotografování.

Švédské Laponsko

Většina návštěvníků asi zamíří do elegantního Stockholmu. Od konce května do poloviny července je však tím pravým magnetem nejsevernější místo Švédska. Slunce tam každou noc klesá těsně pod obzor a paprsky vybarví oblohu zářivými růžovými a oranžovými odstíny.

Milovníci pěší turistiky mohou za půlnoční sluncem vystoupit na nejvyšší horu Švédska. Jmenuje se Kebnekaise, Dáváte-li přednost dobrodružstvím na vodě, měli byste se vydat do údolí řeky Råne za koupáním se v bělostných peřejích, za rybařením a jízdou na kajaku. Další příležitostí, jak se vychutnat bílé noci, je dvacetiminutový výjezd lanovkou na horu Nuolja až ke stanici Aurora Sky Station.

Lofoty, Norsko

Namísto zelených a růžových odstínů polární záře, jimiž září norská obloha v zimě, přejímá od konce května do poloviny července vládu nad norskou oblohou slunce. Pro ty, kdo nechtějí cestovat až na Špicberky, je skvělým cílem souostroví Lofoty, na jehož půdě se můžete vyhřívat v téměř nekonečném denním světle.

Pro dobrodružně laděné návštěvníky je v Lofotách řada horských vrcholů – například Hoven u Gimsøy a Åndhammarn u Røstu. Výstup na ně je náročný, ale nezapomenutelný krásou svých výhledů. Pokud byste kouzlo půlnočního slunce raději pozorovali v odrazu mořské hladiny, nabízí zemědělská usedlost Hov Gård na ostrově Gimsøy výlety za půlnočním sluncem na koňském hřbetě.

Laponsko, Finsko

Pokud chcete zažít půlnoční slunce po finsku, odjeďte v období od května do srpna z města a vydejte se do nejsevernější části země, kde na vás čekají aktivní zážitky jako pěší turistika nebo rybaření. Oblíbenou tamní aktivitou v tomto období je noční saunování s následným ponorem do studené vody v divočině. Pamatujte však, že voda se zde otepluje až v červenci.

Pokud je pro vás sauna za polárním kruhem příliš dalekým cílem, držte se hlavního města Helsinek, kde díky devatenácti hodinám denního světla zažijete prvotřídní architekturu v celodenním měkkém hávu severského světla – od nejistých doteků prvních paprsků vycházejícího slunce až po sytě zlatavé odstíny pozdních nočních západů.

Dalším lákadlem pro obdivovatele „městské krajiny“ je filmový festival „Midnight Sun“, který se koná v polovině června v Sodankyle. Fotbalové nadšence zde potěší každoroční klání, v němž měří síly účastníci festivalu s jeho organizátory. Pro noční sovy jsou připraveny také klubové a živé hudební sety.

Qaanaaq, Grónsko

Léto v Qaanaaqu, nejsevernějším městě Grónska, znamená celodenní slunce od dubna do srpna. Qaanaaq je typický klidným a neuspěchaným městem, kde jednotlivé dny poklidně a plynule splývají v jeden – půlnoční plavby za ledovými krami vezmou cestovatele na obhlídku ledových obrů, v nichž se odráží měkké půlnoční světlo, zatímco arktické závody v orientačním běhu v Ilulissatu nebo Aasiaatu umožní závodníkům využít prodloužených dnů skutečně naplno. Půlnoční slunce je také vzácný okamžik pro místní obyvatele. Díky němu se mohou projet na kajaku, rybařit a zaplavat si za denního světla.

Vzhledem k chybějící tmě jsou samozřejmým vybavením hotelů v Grónsku zatemňovací žaluzie, a to jak na severu, kdy den nekončí několik měsíců v roce, tak na jihu, kde obyvatelé zažívají krásných dvacet hodin slunečního záření každý den.

Zdroje: