Od prastarých deštných pralesů na tichomořském pobřeží až po fjordy vyhloubené ledovcem na východním pobřeží – Kanada nabízí ohromující přírodní scenérie a její kulturně rozmanitá města i historická městečka vyprávějí dlouhý příběh, na který může být tato druhá největší země světa pyšná.
Grizzly na břehu
Colin Griffinson se déle než dvacet let plaví ve fjordech, obklopených prastarými lesy, v zátokách a kolem ostrůvků pobřežní Britské Kolumbie – v poslední době s malými skupinami hostů na palubě své pečlivě zrenovované jachty z roku 1943. Jeho oblíbeným místem je Desolation Sound, největší tamní mořský park s více než 25 kilometry čtverečními divokého pobřeží a zákonem chráněných, nečekaně teplých vod. „Je to nejteplejší voda v Pacifiku na sever od Mexika,“ říká Griffinson. „V jednom fjordu naměřili teplotu téměř 26 stupňů Celsia.“
Mořský život v Desolation Sound kypí životem. Kapitán se na svých cestách denně setkává s keporkaky, kosatkami, lachtany, delfíny a se sviňuchami. Skutečnými hvězdami jsou však medvědi grizzly, kteří se na jaře vydávají z lesa, aby na pobřeží schroupli pár mušlí a na podzim, v době tření lososů, aby si nalovili čerstvé ryby.
Dostupné sjezdovky
V Quebecu se nachází lyžařské středisko Le Valinouët, které se pyšní přírodní sněhovou pokrývkou a je vhodné pro rodiny s dětmi.
V některých částech Quebecu zůstává lyžování příjemnou a cenově dostupnou aktivitou. Ceny jízdenek na lyžařské vleky se zde stále pohybují v přijatelných mezích bez ohledu na to, kolik metrů převýšení překonáte. Sjezdovka Le Valinouët, která leží severně od města Saguenay na skále vysoké skoro 1 000 metrů, díky přírodní sněhové pokrývce a rodinné atmosféře představuje ideální zimní radovánky.
Tři minuty od sjezdovek, v lesích na břehu řeky, najdete lázně L’Eternel s horkými prameny, zařízené ve skandinávském stylu. Pokud si chcete zalyžovat v „komornějším“ měřítku, navštivte Mont Fortin, osm sjezdovek na okraji městečka Jonquière. Celodenní jízdenka vás přijde v přepočtu na méně než 600 korun.
Naleziště dinosaurů
Kanadské Badlands v jižní Albertě překvapí surreálnou krajinou plnou roklí a skalních věží. V této neobvyklé oblasti je největší naleziště dinosauřích kostí na Zemi. „Před sedmdesáti pěti miliony let to bylo skvělé místo pro život dinosaurů,“ říká Caleb Brown, paleontolog z Královského Tyrellova muzea.
V Dinosaur Provincial Park bylo dosud objeveno téměř 60 druhů. Brown a jeho tým nyní pracují na vykopávkách pozůstatků hadrosaura, u kterého se jako zázrakem zachovala většina kůže. Přihlaste se na autobusový zájezd nebo pěší túru s průvodcem po těchto jinak nepřístupných oblastech. Dvě hodiny severozápadně v Drumhelleru najdete Královské Tyrrellovo muzeum, v němž ožívají zkameněliny v jedné z největších a nejobsáhlejších expozic dinosaurů na světě.
Sledování polární záře
Baffinův ostrov o délce 1 500 kilometrů, jenž leží už za polárním kruhem, je největším kanadským ostrovem a zároveň jednou z nejřidčeji obydlených oblastí celé země. Jeho geografie a topografie již dlouho lákají dobrodruhy od vikinských mořeplavců z doby okolo roku 1000 našeho letopočtu přes evropské objevitele v 16. století, kteří zde hledali severozápadní cestu do Indie, až po současné horolezce, již si zde touží si vyzkoušet své schopnosti na 1 200 metrů vysokých žulových skalních stěnách, lemujících východní pobřeží ostrova.
Jedno z nejúžasnějších dobrodružství Baffinova ostrova je však zároveň jedním z nejpřístupnějších – zažít aqsarniit neboli „polární záři“. Díky absenci světelného znečištění můžete nebeskou podívanou pozorovat z kteréhokoliv místa na ostrově, dokonce i ve městě.
Obdivování za jízdy
Stezka „Skyline“ je jednou z oblíbených pěších tras v národním parku Cape Breton Highlands v Novém Skotsku.
Vybrat nejkrásnější silniční úsek pro řidiče, kteří se rádi kochají výhledy do krajiny, je v zemi plné okouzlujících scenérií těžký úkol. Cabotovu silnici přes Cape Breton Highlands v Novém Skotsku by však doporučil každý Kanaďan. Zažijete na ní nádhernou jízdu po klikaté silnici, z níž se v každé zatáčce otevírají nádherné panoramatické výhledy.
Cabotova silnice se místy zařezává do strmého pobřeží ostrova Cape Breton v severozápadním cípu provincie. Je to svěží kraj plný žulových útesů porostlých severskými lesy, jejichž součástí je národní park Cape Breton Highlands. Celý okruh silnice, který měří zhruba 300 kilometrů, zvládnete za pět hodin. Raději si na něj však vyhraďte alespoň tři dny. Za návštěvu stojí i Chéticamp, malebná rybářská vesnice, a nezapomeňte ochutnat také novoskotské humry, o kterých mnozí tvrdí, že jsou nejlahodnější na světě.
Tisíce ledovcových jezer
Provinční park Quetico v severozápadním Ontariu je rájem vodáků. Na 4 000 kilometrech čtverečních chráněné divočiny najdou více než 2 000 ledovcových jezer. „Nejsou zde žádné cesty, chatky ani auta či motorové čluny. Je to jen čistě divoká kanoistika s tisíci jezery propojenými řekami a přístavišti,“ popisuje Jeremy Dickson, spolumajitel společnosti Canoe Canada Outfitters.
Quetico je spolu s minnesotskou kanoistickou oblastí Boundary Waters na americké straně největším mezinárodním regionem na světě vyhrazeným k rekreaci v divočině. „Nemusíte ani cestovat příliš daleko a dostanete se do míst, kde třeba celý týden nepotkáte jinou kanoi,“ vysvětluje podnikatel a doporučuje využít služeb člověka, který vám pomůže s logistikou a vybavením, ale většinou necestuje s vámi jako průvodce: „Pádluje se na rovné hladině, bez divokých peřejí. Abyste mohli vyrazit do Quetica, stačí umět číst v mapě,“ upřesňuje majitel.
Stezka svobody
Černí Američané v 19. století využívali při útěku z otroctví severní úsek podzemní železnice, která vedla z americké pohraniční obce Maple Grove ve státě Maine do Nového Brunšviku. „Na trase byl úkryt, kvakerský kostel,“ říká Joe Gee, autor této stezky svobody. „Černošským rodinám bylo doporučeno, aby prchaly po stopách losů, a až dojdou k Tomlinsonovu jezeru, budou vědět, že už jsou v Kanadě.“
Gee při odhalování této kapitoly z historie Nového Brunšviku spolupracoval například s historikem Grahamem Nickersonem, potomkem černých loajalistů. Dnes si návštěvníci Tomlinsonova jezera mohou přečíst informační tabule vysvětlující historický význam jezera a zároveň se vydat na dvoukilometrovou stezku. V lese si mohou prohlédnout repliku squatterské chaty. První říjnový víkend pořádá místní organizace každoroční akci, jejíž součástí je interaktivní výstava s artefakty, jež připravila Společnost černošské historie Nového Brunšviku.
Hledání škeblí
Matka se synem sbírají škeble na Ostrově Prince Eduarda. Ostrov je proslulý zejména plážemi s červeným pískem.
V provinčním parku Argyle Shore na Ostrově prince Edwarda zelená louka ustupuje schodům vedoucím z útesu na pozoruhodnou pláž s červeným pískem. Během odlivu lze místní obyvatele i turisty spatřit s lopatami a kbelíky, jak sbírají škeble, jednu z ostrovních kulinářských specialit.
I když ve světě jsou pláže s červeným pískem poměrně vzácné, pláž Argyle Shore je jednou z mnoha na ostrově. Důvodem syté barvy je přítomnost minerálu hematitu, který se vyskytuje i v půdě ostrova bohaté na živiny.
„Říká se mu kanadský ostrov jídla, protože je tu tolik darů země i moře,“ říká Heather McQuillanová, spolumajitelka jednoho glampingového střediska. V resortu hosté otevírají ústřice a jedí zeleninu vypěstovanou přímo v červené půdě její zahrady.
Běluha severní
Zapadlé městečko Churchill v Manitobě znají cestovatelé nejen coby „hlavní město ledních medvědů“, ale také jako nejlepší destinaci pro ty, kdo chtějí na vlastní oči spatřit běluhu severní. Tisíce těchto společenských mořských tvorů migrují každé léto do mělkých vod v ústí řeky Churchill, aby se tam nakrmily a porodily mláďata.
Jeden z průvodců v oblasti pořádá v době migrace běluhy každoroční několikadenní putování, která vedou výzkumníci z nadace Raincoast Conservation. „Hosté mají jedinečnou příležitost pozorovat a poznávat tyto nádherné tvory v jejich přirozeném prostředí,“ říká výzkumnice Jaclyn Aubinová, jež povede výpravu v roce 2024.
