Pod majestátnou kamennou pyramidou Luzného, v nadmořské výšce 1300 metrů, se kdysi stýkaly hranice Čech, Bavorska a Pasovského biskupství. Dnes tu najdete tři hraniční kameny, z nichž ten nejméně nápadný nese vytesaný letopočet 1692. Jde pravděpodobně o nejstarší hraničník na Šumavě s tesaným letopočtem.

I druhý kámen býval trojmezný, je však téměř o sto let mladší s letopočtem 1772. Označoval hranici mezi Českým královstvím, Bavorským kurfiřtstvím a Pasovským biskupstvím. Zatímco starší trojmezník zarůstá travou a jeho kdysi barevné zdobení vybledlo, novější kámen svítí čerstvou bělobou s namalovanými znaky českého dvouocasého lva, erbem bavorského kurfiřta. Na straně k Pasovu se vyjímá erb se psy, znak Johanna Philippa hraběte z Lambergu, pasovského kníže-biskupa.

Poslední kámen v tomto místě je nejmladší a nese letopočet 1844, kdy proběhlo nové vytyčování hranic.

Neprůchodný Modrý sloup

Pokud bychom se po hraničním chodníku vydali po státní hranici k západu (což je z důvodu ochrany přírody možné jen v období od 15.7.-15.11.), mineme nejprve nejjižnější bod Plzeňského kraje a následně přijdeme k historickému hraničnímu přechodu Modrý sloup (německy Blaue Säule).

Významný přechod, přes který vedla jedna z větví Zlaté stezky, nechal však zřídit již Karel IV a fungoval až do konce druhé světové války. Následně stezku mezi Bavorskem a Čechami uzavřela železná opona a po roce 1898 pro změnu ochrana vzácného tetřeva hlušce. Název Modrý sloup pochází z roku 1806 a je odvozen od tradiční bílo-modré kombinace barev na bavorském znaku.

Přibližně 3 kilometry dlouhá cesta z Březníku Luzenským údolím k Modrému sloupu byla roku 2009 zkušebně zpřístupněna na dvě letní sezony, od té doby je zatím uzavřena.

Sedmá nejvyšší hora Šumavy

Je pravděpodobné, že turistický přechod přes Modrý sloup bude v nejbližší době znovu obnoven, neboť tomu mimo jiné nahrává rozrůstající se populace tetřeva v Luzenském údolí. Aktuálně (rok 2024) se k trojmezí Markfleckl a na horu Luzný dá dostat jen z bavorské strany.

Nejkratší legální přístupová cesta od státní hranice tak zatím vede z hraničního přechodu Bučina / Finsterau a měří přibližně 11 km. Využít lze také turistických autobusů, které jezdí z Kvildy s přestupem na německou linku na státní hranici. Vyrazit také můžete od parkoviště Schwarzbachbrücke nebo z obce Waldhäuser – v obou případech měří trasa jen asi 4,5 km. Cesta vede jádrovým územím NP bavorský les, ve kterém lze v období 15.7.-15.11. chodit i mimo značené cesty.

Kromě historických mezníků se můžete těšit na nádherné rozhledy z vrcholu Luzného, který je sedmou nejvyšší horou Šumavy. Kdo si chce vychutnat zdejší východ a západ slunce, může přespat v turistické chatě Lusenschutzhaus. Ta nabízí restauraci a jednoduché ubytování.