Americké sociální sítě nenápadně vzrušuje nová věc. Místní obchodní síť nabízí balíček pro přežití. Mezi dvacetikilovými pytli buřtů a krabicemi burákového másla – ty ještě patří k běžnému sortimentu –, se vyjímá nový trhák. Jmenuje se „Readywise“ a obsahuje 150 porcí nouzových potravin. Kbelík za 100 dolarů obsahuje 80 večeří, 30 snídaní a 40 energetických nápojů. To vše s trvanlivostí dlouhých 25 let!

Popisek výrobku začíná větou, která by mohla posloužit jako standardní upoutávka v televizi 21. století: „Ve světě, kde se nepředvídatelnost stala konstantou …“ Další věta je už o výrobku: „má náš sortiment zásadní roli v rámci přípravy na mimořádné události. Představte si náhlý nástup nepříznivého počasí nebo znepokojující myšlenku na nedostatek potravin.“

Není však divu. Za oceánem, kde výkyvy počasí zkouší nezlomnost obyvatel každý rok, je podobný sortiment docela racionální obchodní rozhodnutí. Vždyť i americká vládní agentura pro řízení nouzových situací (FEMA) vydala v minulosti doporučení, aby americké rodiny měly pro případ živelné katastrofy „sbaleno to nejnutnější“ alespoň na 72 hodin. Nedávno však toto doporučení v tichosti prodloužila ze 72 hodin na celý týden.

Takové změny jsou však určitým zadostiučiněním pro jednu skupinu lidí. Říkají si „preppeři“ a donedávna byli zavrhováni a házeni do stejného pytle třeba jako provokatérské skupiny typu „flat earthers“, tedy hádaví zastánci názoru, že je Země placatá.

„Preppeři“ se obvykle rekrutují z řad milovníků přírody či armády, popř. fandů katastrofických filmů. Výsledkem je zájmová skupina lidí, kteří se učí vyžít s málem a poradit si bez civilizačních výdobytků, jako je teplá voda, elektřina, ale třeba i bez nádobí, nožů a vidliček vyráběných v továrně, často přímočaře odmítající „konzumní optimismus“ a nevyhnutelnost technologického pokroku. To vše podtrhuje jejich přesvědčení, že přetechnizovaná společnost spěje ke kolapsu, na který chtějí být připraveni.

V souvislosti s výše zmíněným produktem obchodního řetězce jsme se proto zajímali, co všechno se jako většinová populace můžeme od těchto polovojenských hnutí naučit. Níže uvádíme několik nejdůležitějších rad.

Kolik vody je dobré mít pro případ katastrofy?

Pokud si máte pořídit jednu jedinou věc, abyste se připravili na extrémní situaci, je to voda. „Bez vody nepřežijete déle než tři dny,“ říká Jim Cobb, autor knihy Prepper's Long-Term Survival Guide (Prepperský návod, jak dlouhodobě přežít v nouzi).

Většina z nás je zhýčkaná dostupností pitné vody z kohoutku. Jenomže různé vážné překážky – od hurikánů přes požáry až třeba po zamrzlé potrubí – vás mohou této „samozřejmosti“ zbavit. Ať už tím, že nepoteče, nebo – a to je pravděpodobnější – že bude znečištěna. Příkladem může být povodeň, při níž je vody dostatek, ale není pitná. „Povodňová voda obsahuje splašky, odpadní látky, chemikálie a bakterie, které způsobují řadu zdravotních problémů,“ vysvětluje Cobb. Pokud už jste v nouzi, nechcete k tomu všemu ještě dostat giardiózu nebo infekci z E. coli.

Na otázku, kolik přesně vody je potřeba, Cobb reaguje s úsměvem. FEMA doporučuje jeden galon, tedy necelé čtyři litry, na každou osobu a každý den trvání mimořádné události, jejíž délku málokdy znáte předem. Pokud můžete, říká Cobb, určitě si sežeňte vody co nejvíc: „Ještě nikdo se z úkrytu nevrátil s tím, že měl s sebou příliš mnoho vody.“ Ještě lepší varianta je najít způsob, jak filtrovat nebo čistit vodu z dostupného zdroje.

Potřebujete v případě nouze dehydratované potraviny?

„Nouzová situace není vhodnou dobou na zkoušení nových potravin, které jste nikdy předtím nejedli,“ říká Cobb. „To poslední, co potřebujete, je být dva dny po hurikánu bez funkční toalety a s žaludečními problémy,“ dodává. V extrémní situaci, podotýká jeho kolega, budete už tak dost vystresovaní a budete chtít „vysoce energetické a výživné jídlo, které se snadno připravuje, nevyžaduje elektřinu ani oheň a o kterém víte, že ho vaše rodina bude jíst“.

Jídlo je nezbytné, ale odolejte přehnanému nakupování silně propagovaných potravin pro přežití. „Nepotřebujete dehydrované, mrazem sušené jídlo vhodné pro astronauty,“ říká Cobb. Je superdrahé, za to, co utratíte, toho moc nedostanete a pravděpodobně vám ani nebude chutnat. Zásobte se raději potravinami, které už vaše rodina jí a které jí chutnají, a nezapomeňte také na zvířecí členy rodiny.

Jak zůstat ve spojení, když vypadne proud?

Pro udržení komunikace odborníci doporučují sice méně vyspělou, zato spolehlivou věc z minulých let: Záchrannou vysílačku s anténou, která se natáčí ručně. „Jsou levné, jednoduše se používají a umožní vám zůstat ve spojení,“ říká odborník. Novější modely slouží jako dvojí nabíječky telefonů, svítilny a blikající stroboskopické světlo SOS pro případ, že byste potřebovali dát signál záchrannému týmu.

Vzhledem k tomu, že bez elektřiny nemůžete počítat se světly, klimatizací a topením, chlazením a teplou vodou, budete potřebovat nějaký druh generátoru. „Generátor pro celý dům je úžasný, ale pro většinu lidí je cenově nedostupný,“ říká Cobb. Cenově výhodnějším řešením mohou být solární generátory.

„Každý má jiné potřeby, takže bych se zamyslel nad tím, které vymoženosti opravdu potřebujete, a investoval bych do generátoru, který je dokáže napájet,“ říká Cobb a jako pravděpodobné priority uvádí ledničku, topení a klimatizaci.

Kolik příprav je příliš mnoho a kolik málo?

Klimatické změny přinášejí více extrémních povětrnostních jevů, od tornád přes vlny veder a ledové bouře až po hurikány či hrozba ozbrojeného konfliktu. Dobrou zprávou však je, že připravit se na jeden z nich do značné míry znamená připravit se na všechny. „Jen málo věcí je specifických pro jedinou katastrofu,“ uvádí Cobb. „Pravděpodobně 90 procent příprav, které děláme na konkrétní katastrofu, se bude vztahovat na všechny.“

Pokud se dohadujete s partnerem o tom, kolik příprav už je příliš mnoho, ve skutečnosti vám jde spíš o to, kolik místa máte na skladování. „Potřebujete vyhrazený skladovací prostor,“ říká Cobb. „Nemusí to být nutně celá místnost, protože většina z nás takový prostor doma nemá, ale pod postelí a vzadu ve skříních místo bývá.“ Nenakupujte toho tolik, abyste si nedokázali zapamatovat umístění všech věcí. „Pokud v případě nouze nemůžete najít věci, které potřebujete, pak je jedno, jestli je máte,“ říká Cobb.

Většina lidí se nachází na opačném konci pomyslné škály připravenosti než „preppeři“. Podle odborníků je však největší chybou nepřipravit se vůbec – tedy alespoň v podmínkách Spojených států, kde bezprostředně hrozí živelné pohromy a kde úřady pravidelně vydávají konkrétní varování.