Laoský chrám Vat Phou se až nápadně podobá slavnému kambodžskému chrámu Angkor Wat. Jediným rozdílem jsou davy turistů. Zatímco do Angkoru jich ročně přijede šest milionů, Vat Phou zůstává na okraji zájmu a v příjemně odlehlé krajině odpočívá v nadpozemském klidu.  

Oba chrámy vznikly v letech 802 až 1431 našeho letopočtu jako náboženská střediska Khmérské říše. Leží na starověké Angkorské „dálnici“, což je jedna z několika středověkých spojnic, vycházejících paprskovitě ze střediska Khmérské říše v Siem Reapu (jehož součástí je dnes i Angkor). Některá vodítka – jako například sanskrtský nápis z 5. století či některé základní stavební prvky – podle vědců naznačují, že Vat Phou předběhl svůj kambodžský protějšek o stovky let a je dost možná nejstarším duchovním místem v jihovýchodní Asii. Obě památky jsou dnes zapsány v seznamu světového dědictví UNESCO. 

Bájní lidožrouti 

Chrám stojí asi čtyři kilometry od ospalé vesničky Champasak s jedinou silnicí, s rozpadajícími se koloniálními budovami z francouzské éry a s dřevěnými bungalovy. Leží na úpatí hory Lingaparvata (Linga), pojmenované podle vrcholu připomínajícího falus – symbol často spojovaný se Šivou, stvořitelem a ničitelem hinduistického vesmíru.

Podle místních pověstí zde první svatyni nechal postavit král Kammatha vládce z prvního tisíciletí našeho letopočtu, na památku své dcery, kterou musel obětovat bájným lidožroutům. Chrámek pojmenovaný po dceři Nong Sidě leží asi kilometr východně od hlavního areálu. Je zdoben mistrovskou kamenickou výzdobou v pavilonu a obsahuje skrytou knihovnu. 

Když vstoupíte do rozlehlého areálu, vaše cesta povede mezi dvěma obdélníkovými vodními nádržemi až k široké promenádě se dvěma kamennými budovami v khmérském stylu, které kdysi sloužily duchovním účelům. Tyto stavby mají sedlové střechy a vyřezávané překlady s výjevy z indického eposu Mahábhárata ze 3. století.  

Budete-li pokračovat dál do areálu, minete rozpadající se svatyni zasvěcenou Šivově hoře Nandi, vystoupáte po kamenných schodech s balustrádami ve tvaru nag (bájných říčních hadů) a dojdete až do horní svatyně. V mechem porostlé stavbě, vyřezávané apsary (tančící božstva) a hinduistickými bohy, se kdysi nacházela velká linga, kterou napájel pramen vytékající z kamenitého svahu. Ve 13. století, po pádu Khmérské říše, byla linga nahrazena sochou Buddhy. 

Na zalesněném svahu Vat Phou jsou roztroušeny relikvie, které pocházejí z doby před Angkorem, například rytina hinduistické trojice (Brahmy, Višny a Šivy) a zvláštní balvan s vroubkováním ve tvaru aligátora. Čínské cestopisy ze 6. století se zmiňují o tom, že skála sloužila k lidským obětem na počest ducha hory. 

Horní terasa je obrácena k východu a poskytuje ohromující výhled na svěží krajinu protkanou rýžovými políčky a malými vesničkami až k řece Mekong, vzdálené zhruba tři kilometry. 

Vat Phou si můžete prohlédnout během pár hodin, ale vyplatí se zůstat v oblasti města Champasak a prozkoumat její koloniální pozůstatky z francouzské éry, dobře značené archeologické a přírodní stezky, rodící se kávovou vysočinu i klidné výhledy na řeku Mekong. 

Vstupní branou do regionu je tržní město Pakse nedaleko laosko-thajské hranice. Historické městečko je plné živého cvrkotu; v úzkých uličkách najdete i poklidné buddhistické chrámy i čilé trhy s pouličním jídlem. Chátrající koloniální budovy jsou dnes provozovny alternativních barů.

Město Champasak se zase vyznačuje jemným indočínským kouzlem a kavárnami na břehu řeky, které cestovatele přímo vybízejí ke zpomalení a k odpočinku. Nedávno otevřené přírodní a archeologické stezky s dobře umístěnými značkami ukazují pěším cestu k chrámům a vodopádům a vedou přes skryté hradby a nádrže ztraceného města Kurukshestra. 

Místní trajekt převáží návštěvníky na Don Daeng, říční ostrov na řece Mekong posetý malými osadami a ovocnými sady s polními cestami. Na druhé straně Don Daengu, na východním břehu Mekongu, stojí Vat Tomo, lesní chrám zasvěcený Parvati, Šivově družce. 

Asi hodinu jízdy autem od Champasaku se rozkládá přírodní rezervace Xe Pian. Tajemné megalitické sloupy a opuštěná kasárna na hoře Phou Asa mohou přilákat milovníky tajemství, zatímco pokrokový Kingfisher Ecolodge – jediný hotel v oblasti – nabízí procházky s pozorování ptactva a výlety do přírody pod vedením místních průvodců. 

Severně od Champasaku se na Bolavenské náhorní plošině nachází bohatá sopečná půda, která je základem prosperujícího kávového průmyslu. Přestože tam většinu celkového množství kávy vypěstují domorodé horské obce, nově založené sociální podniky, jako je Slow Forest Coffee, jsou průkopníky zemědělských modelů, jež spojují udržitelné pěstování kávových bobů s programy obnovy lesů.