Je pátek večer a vedro uprostřed léta konečně začíná ustupovat. Na centrální Via Maqueda, uprostřed barokních kostelů a zchátralých paláců (velkolepých budov), jsou všichni venku. Na této dlouhé pěší ulici jsou důchodci, rodiče, teenageři i batolata – a nikdo nikam nespěchá. Dokonce ani nevěsta, která se proplétá davem ve spršce flitrů a bílých krajek. Soudě podle zamračeného výrazu ve tváři její družičky má zpoždění. Ale nezdá se, že by jí to vadilo. Očividně jí záleží jen na tom, aby ji všichni viděli. Právě tady a teď – na ulici, kde se to hemží jejími kolegy z Palermita.
Vítejte na městské passeggiatě, italském rituálu, kdy se oblékne, jde se projít a všechny si prohlíží. Podivuhodnost této tradice v hlavním městě Sicílie nespočívá ani tak v tom, že je tu tak rušno, ale že se vůbec koná. Ještě před 25 lety bylo historické jádro Palerma po setmění z velké části uzavřeno. Vydání průvodce Rough Guide po Itálii z roku 2001 bylo tímto tichem zaskočeno. 'Nejpodivnější na rychlém životním stylu Palerma je to, že kolem osmé hodiny večerní prakticky ustává,' píše se v něm.
„Změnu odstartoval program Erasmus,“ říká Marco Romeo ze společnosti Streaty food tours, když se s ním sejdu na pivo na nedalekém náměstí Piazza Sant'Onofrio. Od roku 2013 vede po svém rodném městě prohlídky pouličních restaurací a jídelen a dobře si pamatuje doby, kdy byla Via Maqueda v noci zavřená. V této čtvrti ovládané mafií bujela drobná kriminalita. Až do doby, kdy nová vlna přijíždějících univerzitních studentů z celé Evropské unie začala postupně měnit tón. „Chtěli chodit v noci ven jako doma,“ říká. „A tak se začaly otevírat bary, které jim vycházely vstříc.“
Na procházce u palermské katedrály.
Zlom nastal před deseti lety, kdy byl ve funkci protimafiánský starosta města Leoluca Orlando. Jeho prioritou bylo vyčištění města a také snaha o uznání palermských paláců a kostelů, z nichž některé spojují křesťanskou i islámskou uměleckou tradici, za památky UNESCO. Jedním z předpokladů pro udělení statutu světového dědictví je dobrá dostupnost pro pěší, a proto jeho vláda uzavřela dvě klíčové ulice ve městě pro dopravu.
Jednou z nich byla Via Maqueda, druhou Via Vittorio Emanuele, starobylá osa spojující přístav s monumentální bránou Porta Nuova. Protože jsou obě ulice tak rovné, jsou to přirozené promenády a brzy se podél nich rozproudil život, drobná kriminalita byla vytlačena bzučícími davy. Spolu s ním se objevil kaleidoskop jasně osvětlených pizzerií, kaváren a barů, které z tradiční passeggiaty udělaly přirozenou předehru k velké noční zábavě.
Abyste se k nim připojili, stačí se jen procházet těmito ulicemi – jako já po rozhovoru s Marcem. Začínám sklenkou Carricante, bílého minerálního vína z Etny, v restauraci Dal Barone na Via Alessandro Paternostro, kousek od Via Vittorio Emanuele. Je to ekologická vinárna kapesní velikosti a většina zákazníků se rozlévá po chodníku. Napravo ode mě se ulice kroutí v kakofonii hovoru a koktejlů.
V restauraci Dal Barone nalévají bio víno dlouho do noci,
Loni na podzim se scéna palermské passeggiaty náhle rozrostla směrem k La Cale, nejstarší části přístavu. Tady se v elegantní nové jachetní zástavbě Palermo Marina nacházejí restaurace s plochými skleněnými stěnami. Někteří říkají, že patří do Dubaje, ale to nezabránilo davům, aby sem po setmění mířily. Vezmu si noční zmrzlinu pistacchio a přidám se k davům Palermčanů venku, kteří se kochají světelnou show, jež pere barvy do fontán v přístavu.
Cestou zpět do historického centra Palerma přejdu rušnou ulici Via Cala a narazím na něco syrovějšího a méně lakovaného na Via Chiavetteri. Je ucpaná stoly restaurací a ozývá se z ní hlas zpěvačky vystupující v baru Honey Rum. Z plna hrdla zpívá italskou soutěžní píseň Due Vite („Dva životy“), která se bude konat v roce 2023 v Eurovizi. Mnozí v publiku znají slova zpaměti. Energie tohoto obrozeného města je hmatatelná, a tak noc pokračuje.
