Mořské panny z Čedžu: Příběh statečných žen, které vzdorují času i oceánu
-
infoMark Parren Taylor
Go Sun-ae vyrostla na Biyangdo, malém ostrově nedaleko severozápadního pobřeží Čedžu - "místě, kde každý rybaří nebo se potápí", říká. Zpočátku se snažila žít na pevnině, protože její matka Haenyeo nechtěla, aby šla v jejích stopách. Ve dvaceti letech se vdala a přestěhovala se do Hallimu na ostrově Jeju.
-
infoMark Parren Taylor
"Zpočátku jsem se zdráhala říct lidem, že jsem se vyučila jako Haenyeo," přiznává 36letá Šin Hje-lim, "kdyby si mysleli, že můj biotechnologický podnik na pevnině byl neúspěšný." Na Čedžu se přestěhovala před několika lety v reakci na rostoucí touhu po uvědomělejším, nekonzumním životním stylu. "Rodiče měli obavy o mou bezpečnost," říká, "ale ze všeho nejvíc chtěli, abych byla šťastná."
-
infoMark Parren Taylor
Go Sun-ae vyrostla na Biyangdo, malém ostrově nedaleko severozápadního pobřeží Čedžu - "místě, kde každý rybaří nebo se potápí", říká. Zpočátku se snažila žít na pevnině, protože její matka Haenyeo nechtěla, aby šla v jejích stopách. Ve dvaceti letech se vdala a přestěhovala se do Hallimu na ostrově Čedžu.
-
infoMark Parren Taylor
Tým Ko Ryo-jina, stejně jako další dva týmy haenyeo ve vesnici Pyeongdae, dodávají restauraci její charakteristickou ingredienci; během sezóny sklizně musí tři týmy každý den zajistit 100 kilogramů. Od července do září se matka s dcerou vydávají šest dní v týdnu výhradně na ježky: každé potápění začíná a končí hodinovým plaváním od skalnatého pobřeží vesnice. "Je to fyzicky náročné," říká Ko Ryo-jin, "ale je to snadné pro mysl, mohu se při potápění jednoduše od všeho odpoutat."
-
infoMark Parren Taylor
Lim Jeong-soon žongluje s prací. Po šesté hodině ranní, kdy se spolu s manželem stará o své malé hospodářství, si 66letá žena oblékne skafandr a až šest hodin se potápí pro mušle, abalony a mořské ježky. Později během dne sahá po zástěře v restauraci Haenyeo Kitchen ve vesnici Bukchon na severovýchodním pobřeží, kde je šéfkuchařkou. Někdy zde ve své roli vypráví strávníkům příběhy o oceánu, přičemž má na sobě tradiční bílou tkanou tuniku haenyeo.
-
infoMark Parren Taylor
V rámci svého vzdělávání na škole Beophwan Haenyeo absolvovala Shin Hye-lim stáž v malém týmu ve vesnici Namwon, která leží asi devět kilometrů východně od druhého města Čedžu Seogwipo na jižním pobřeží. Naučila se s nimi utírat si brýle hrstmi listů pelyňku - částečně proto, aby se jí nezamlžovaly, a částečně kvůli uvolňující vůni bylinek. Stáž trvala tři měsíce, ale po roce je tu stále a nyní se usazuje na delší dobu. Říká: "Tohle je můj domov, jsem teď ostrovanka."
-
infoMark Parren Taylor
Dnes je Go Sun-ae 55 let a je džunggun (střední třída) hen-jo - nejmladší v Bjangdo. "Některé ženy už stárnou," říká, "jedné je těsně před devadesátkou. Na začátku dne jsou záda ztuhlá a kolena zlobí. Ale když jsou ve vodě, najednou jsou zase mladé." Go Sun-ae věří, že jejich vitalita má kořeny v soutěživosti. "Nejlepší dny jsou, když přivezete největší náklad. Včera moje síť vážila 59 kilo."
-
infoMark Parren Taylor
Haenyeo-gogi nabízí neotřelé obměny tradiční ostrovní kuchyně Je to již pět let, co ve svých 31 letech absolvovala Hansupul Haenyeo School. Škola každoročně přijímá pouze 30 studentů do kurzu pro profesionální potápěče a uchazeči si pak musí zajistit souhlas všech členů, aby se mohli připojit k týmu haenyeo. "Musíte přesvědčit, že budete spolehlivým kolegou, že si nevezmete nespravedlivý podíl z denního úlovku - že nebudete rozkývat loď, může stát úsilí."
-
infoMark Parren Taylor
Z přístavního města je výhled na Bjangdo a protože měla svůj rodný ostrov Go Sun-ae stále na očích, chtěla se stát hen-jo. Haenyeo pro jistotu pracují v týmu, kterých jsou po celém Jeju desítky, a po deseti letech přesvědčila kolegy z týmu své matky, aby ji podpořili. V roce 1998 se vydala na cestu po jejich boku.
-
infoMark Parren Taylor
Přestože jako haenyeo začínala poměrně pozdě, až ve dvaceti letech, brzy dosáhla postavení sanggun nejvyšší úrovně. Špičkoví haenyeo se dokáží potopit do hloubky 20 m na jeden nádech, který může trvat až pět minut. Lim Jeong-soon je nejmladší z pěti sourozenců a její matka i sestry byly všechny potápěčky. Dnes už na ní její dva dospělí synové nejsou závislí, takže peníze, které si potápěním vydělá, jdou dál.
-
infoMark Parren Taylor
Tvrdohlavá a nezávislá Ko Ryo-jin se sama vycvičila na haenyeo. Devětatřicetiletá žena s příběhem, který se shoduje s příběhem její matky i babičky, přemýšlela o potápění až po dvacítce. Její matka Pak Suk-lee (rovněž samouk) jí ho navrhla jako terapeutické rozptýlení poté, co Ko Rjö-jin před deseti lety prodělala záchvat deprese.
-
infoMark Parren Taylor
Matka Lee Yu-jeong, farmářka, několik dní vzlykala, když se dozvěděla, že její dcera chce být haenyeo. Její otec je rybář, ale jeho loď mu poskytuje útočiště před živly. "Jsi vydána na milost a nemilost moři," řekla jí matka. "Je nepředvídatelné, nemáš žádné útočiště." Lee Yu-jeong však měla plán: spojit své dva sny do naplňující kariéry "surfařky a surfaře". A tak nyní vedle potápění provozuje v jihozápadní části města Čedžu restauraci s grilem.
-
infoMark Parren Taylor
Restaurace Pyeongdae Seongge Guksu. Jmenuje se podle nudlového pokrmu, na který se specializuje - s jikrami mořského ježka (seongge) - a na místo u jednoho ze šesti stolů se stojí dlouhé fronty.
-
infoMark Parren Taylor
Restaurace Pyeongdae Seongge Guksu. Jmenuje se podle nudlového pokrmu, na který se specializuje - s jikrami mořského ježka (seongge) - a na místo u jednoho ze šesti stolů se stojí dlouhé fronty.
-
infoMark Parren Taylor
Na ostrově Čedžu se vynalézavé "mořské ženy" z kmene Haenyeo odvážně pouštějí do vlnobití a sbírají ježky a další měkkýše, aby měly co jíst.