home arrow_right Věda

Moderní technologie nám umožňují prozkoumat oceány způsobem, o kterém se nám dříve jen snilo

1 / 9
Zavřít galerii
  • 2024: Inženýři z Kalifornského technického institutu zkoušejí možnosti bionických medúz – živých medúz vybavených čidly zaznamenávajícími informace, když medúzy plavou.
    info

    2024: Inženýři z Kalifornského technického institutu zkoušejí možnosti bionických medúz – živých medúz vybavených čidly zaznamenávajícími informace, když medúzy plavou.

  • Kladivouni velcí (vlevo a dole) proplouvají nad mořským dnem u souostroví Bahamy. Vědci usilují o získání více poznatků o těchto ohrožených tvorech. Posádka vrtulníku projektu OceanX sledovala jednoho kladivouna při lovu rejnoka.
    info

    Kladivouni velcí (vlevo a dole) proplouvají nad mořským dnem u souostroví Bahamy. Vědci usilují o získání více poznatků o těchto ohrožených tvorech. Posádka vrtulníku projektu OceanX sledovala jednoho kladivouna při lovu rejnoka.

  • Ponorka vypuštěná z výzkumné lodě OceanXplorer osvětluje terén mořského dna v Rudém moři. Podmořské geologické prvky se zkoumají obtížně, ale ponorky a dálkově ovládaná plavidla vědcům umožňují jejich podrobný průzkum.
    info

    Ponorka vypuštěná z výzkumné lodě OceanXplorer osvětluje terén mořského dna v Rudém moři. Podmořské geologické prvky se zkoumají obtížně, ale ponorky a dálkově ovládaná plavidla vědcům umožňují jejich podrobný průzkum.

  • 1960: Jacques Piccard a Don Walsh jako první navštěvují Challenger Deep, nejnižší oblast oceánů na Zemi.
    info

    1960: Jacques Piccard a Don Walsh jako první navštěvují Challenger Deep, nejnižší oblast oceánů na Zemi.

  • Vorvani obrovští dokážou zadržet dech až na hodinu a ponořit se do hloubky více než dva tisíce metrů. Vědce z projektu OceanX zajímá, jak tito mořští savci loví v tak hlubokých vodách.
    info

    Vorvani obrovští dokážou zadržet dech až na hodinu a ponořit se do hloubky více než dva tisíce metrů. Vědce z projektu OceanX zajímá, jak tito mořští savci loví v tak hlubokých vodách.

  • Zelené lilijice žijící na hlubokomořských korálech v hloubce 900 metrů
    info

    Zelené lilijice žijící na hlubokomořských korálech v hloubce 900 metrů

  • 1977: Američtí vědci objevují prostřednictvím podvodní kamery a teplotního čidla hydrotermální průduchy. Ke svému překvapení zjišťují, že v tomto prostředí bez slunečního svitu se daří živým organismům.
    info

    1977: Američtí vědci objevují prostřednictvím podvodní kamery a teplotního čidla hydrotermální průduchy. Ke svému překvapení zjišťují, že v tomto prostředí bez slunečního svitu se daří živým organismům.

  • Vzácná oliheň Mastigopsis hjorti v hloubce 1 105 metrů
    info

    Vzácná oliheň Mastigopsis hjorti v hloubce 1 105 metrů

  • Jasně červený žaboškleb, který umí chodit po mořském dně a byl spatřen v hloubce 1 389 metrů.
    info

    Jasně červený žaboškleb, který umí chodit po mořském dně a byl spatřen v hloubce 1 389 metrů.

Zobrazit všechny fotky
  • 2024: Inženýři z Kalifornského technického institutu zkoušejí možnosti bionických medúz – živých medúz vybavených čidly zaznamenávajícími informace, když medúzy plavou.
  • Kladivouni velcí (vlevo a dole) proplouvají nad mořským dnem u souostroví Bahamy. Vědci usilují o získání více poznatků o těchto ohrožených tvorech. Posádka vrtulníku projektu OceanX sledovala jednoho kladivouna při lovu rejnoka.
  • Ponorka vypuštěná z výzkumné lodě OceanXplorer osvětluje terén mořského dna v Rudém moři. Podmořské geologické prvky se zkoumají obtížně, ale ponorky a dálkově ovládaná plavidla vědcům umožňují jejich podrobný průzkum.
  • 1960: Jacques Piccard a Don Walsh jako první navštěvují Challenger Deep, nejnižší oblast oceánů na Zemi.
  • Vorvani obrovští dokážou zadržet dech až na hodinu a ponořit se do hloubky více než dva tisíce metrů. Vědce z projektu OceanX zajímá, jak tito mořští savci loví v tak hlubokých vodách.
  • Zelené lilijice žijící na hlubokomořských korálech v hloubce 900 metrů
  • 1977: Američtí vědci objevují prostřednictvím podvodní kamery a teplotního čidla hydrotermální průduchy. Ke svému překvapení zjišťují, že v tomto prostředí bez slunečního svitu se daří živým organismům.
  • Vzácná oliheň Mastigopsis hjorti v hloubce 1 105 metrů
  • Jasně červený žaboškleb, který umí chodit po mořském dně a byl spatřen v hloubce 1 389 metrů.