home arrow_right Speciály

Růžoví delfíni, medvědi na stromech a tajemné mangrovy na vás čekají v říjnovém čísle National Geographic

1 / 34
Zavřít galerii
  • Starobylá nástěnná malba na skalní stěně v kolumbijském národním parku Chiribiquete zobrazuje jaguáry, velké hlodavce zvané pacas a piraně. V oblasti bylo nalezeno více než 75 000 maleb, které zobrazují výjevy z prehistorické Amazonie.
    info

    Starobylá nástěnná malba na skalní stěně v kolumbijském národním parku Chiribiquete zobrazuje jaguáry, velké hlodavce zvané pacas a piraně. V oblasti bylo nalezeno více než 75 000 maleb, které zobrazují výjevy z prehistorické Amazonie.

  • Vědec Tom Matthews (ve žlutém) a další testují meteorologickou stanici předtím, než ji vynesou na peruánskou horu Nevado Ausangate.
    info

    Vědec Tom Matthews (ve žlutém) a další testují meteorologickou stanici předtím, než ji vynesou na peruánskou horu Nevado Ausangate.

  • Vysoko nad peruánskými Andami se do údolí vryly vzory života. Vlevo na dně údolí se mechovým rašeliništěm táhne síť vodních žil. Čáry vpravo jsou stezky vyryté do svahu kopce stády alpak a vikuní.
    info

    Vysoko nad peruánskými Andami se do údolí vryly vzory života. Vlevo na dně údolí se mechovým rašeliništěm táhne síť vodních žil. Čáry vpravo jsou stezky vyryté do svahu kopce stády alpak a vikuní.

  • V jižní Kolumbii vyrábějí řemeslníci kmene Tikuna růžové masky delfínů z kůry stromů yanchama a tančí u ohně za zpěvu písní, které připomínají roli tohoto zvířete v jejich kosmologii. Delfíni zaujímají již po generace ústřední místo v mytologii domorodých komunit v celé Amazonii.
    info

    V jižní Kolumbii vyrábějí řemeslníci kmene Tikuna růžové masky delfínů z kůry stromů yanchama a tančí u ohně za zpěvu písní, které připomínají roli tohoto zvířete v jejich kosmologii. Delfíni zaujímají již po generace ústřední místo v mytologii domorodých komunit v celé Amazonii.

  • Nevado Ausangate, nejvyšší hora And v jižním Peru, se tyčí nad vodopádem, který je napájen tajícím ledovcem. Obce a ekosystémy stovky kilometrů po proudu jsou závislé na tání ledovců jako na hlavním zdroji sladké vody, zejména v období sucha a v době sucha.
    info

    Nevado Ausangate, nejvyšší hora And v jižním Peru, se tyčí nad vodopádem, který je napájen tajícím ledovcem. Obce a ekosystémy stovky kilometrů po proudu jsou závislé na tání ledovců jako na hlavním zdroji sladké vody, zejména v období sucha a v době sucha.

  • Andský medvěd, kterého proslavily dětské knížky o Paddingtonovi, se probral k vědomí poté, co mu vědci pomocí uspávacího prostředku nasadili geolokační obojek.
    info

    Andský medvěd, kterého proslavily dětské knížky o Paddingtonovi, se probral k vědomí poté, co mu vědci pomocí uspávacího prostředku nasadili geolokační obojek.

  • Bioložka Ruthmery Pillco Huarcaya, která vyrostla v kečuánské vesnici nedaleko své terénní stanice v horách, drží v ruce kvetoucí bromélii, oblíbenou potravu andských medvědů. Její výzkum vede tým vědců a stopařského psa Ukuku hluboko do peruánských mraků, kde sledují rychle se pohybující medvědy.
    info

    Bioložka Ruthmery Pillco Huarcaya, která vyrostla v kečuánské vesnici nedaleko své terénní stanice v horách, drží v ruce kvetoucí bromélii, oblíbenou potravu andských medvědů. Její výzkum vede tým vědců a stopařského psa Ukuku hluboko do peruánských mraků, kde sledují rychle se pohybující medvědy.

  • edové kondorí peří se leskne v mlze u skalního pramene na vrcholu Nevado Mismi v peruánských Andách. Ačkoli se do Amazonky vlévají potoky a přítoky z mnoha směrů, tento sopečný vrchol je nejvzdálenějším zdrojem nepřerušeného toku od ústí řeky do Atlantiku.
    info

    edové kondorí peří se leskne v mlze u skalního pramene na vrcholu Nevado Mismi v peruánských Andách. Ačkoli se do Amazonky vlévají potoky a přítoky z mnoha směrů, tento sopečný vrchol je nejvzdálenějším zdrojem nepřerušeného toku od ústí řeky do Atlantiku.

  • Voda z tajícího ledovce v Andách rozvodní řeku Papallacta, která hučí kolem kachen v ekvádorské rezervaci Guango Cloud Forest. Amazonka od ledovcových stružek až po mohutné přítoky, které se do ní vlévají ze všech stran, odvádí více vody než kterákoli jiná řeka na Zemi.
    info

    Voda z tajícího ledovce v Andách rozvodní řeku Papallacta, která hučí kolem kachen v ekvádorské rezervaci Guango Cloud Forest. Amazonka od ledovcových stružek až po mohutné přítoky, které se do ní vlévají ze všech stran, odvádí více vody než kterákoli jiná řeka na Zemi.

  • Peruánský řemeslník tká obraz ukuku, jihoamerického medvěda, který je uctíván v kečuánských příbězích a je důležitou součástí ekosystému And v Amazonii.
    info

    Peruánský řemeslník tká obraz ukuku, jihoamerického medvěda, který je uctíván v kečuánských příbězích a je důležitou součástí ekosystému And v Amazonii.

  • V tůni potoka plave hejno pirapitinga, velkého druhu pacú příbuzného piraním. Pirapitinga, známá také pod názvem červenobřichá, protože mláďata mají zbarvenou spodní stranu těla, má dvě řady ostrých plochých zubů a v dospělosti může dorůstat délky až tří metrů a váhy 55 kilogramů. „Hejna pacú mohou být tak hustá, že zakrývají slunce,“ říká fotograf Thomas Peschak.
    info

    V tůni potoka plave hejno pirapitinga, velkého druhu pacú příbuzného piraním. Pirapitinga, známá také pod názvem červenobřichá, protože mláďata mají zbarvenou spodní stranu těla, má dvě řady ostrých plochých zubů a v dospělosti může dorůstat délky až tří metrů a váhy 55 kilogramů. „Hejna pacú mohou být tak hustá, že zakrývají slunce,“ říká fotograf Thomas Peschak.

  • Na vysočinu Isiboro Sécure se téměř nedá dostat pěšky ani lodí. Dokonce i okolní komunity věří, že jejich předkové zde nikdy nelovili ani nelovili ryby. „Míra nedotčenosti je impozantní,“ říká Guido Miranda, bolivijský biolog ze Společnosti pro ochranu divoké přírody. „Jsou to místa, kam jen velmi málo lidí kdy vkročilo.“
    info

    Na vysočinu Isiboro Sécure se téměř nedá dostat pěšky ani lodí. Dokonce i okolní komunity věří, že jejich předkové zde nikdy nelovili ani nelovili ryby. „Míra nedotčenosti je impozantní,“ říká Guido Miranda, bolivijský biolog ze Společnosti pro ochranu divoké přírody. „Jsou to místa, kam jen velmi málo lidí kdy vkročilo.“

  • Pozlacený sumec křižuje mělčinu řeky v bolivijském národním parku a domorodém území Isiboro Sécure. V těžko přístupných pramenech řeky Sécure se zde nachází jedno z nejzachovalejších vodních prostředí v Amazonii. V zimě zde nízké průtoky vody umožňují pozoruhodnou viditelnost pod vodou.
    info

    Pozlacený sumec křižuje mělčinu řeky v bolivijském národním parku a domorodém území Isiboro Sécure. V těžko přístupných pramenech řeky Sécure se zde nachází jedno z nejzachovalejších vodních prostředí v Amazonii. V zimě zde nízké průtoky vody umožňují pozoruhodnou viditelnost pod vodou.

  • Sábalo se živí řasami v čisté vodě potoka v Isiboro Sécure. Biologové tvrdí, že vytvoření oficiálního seznamu druhů by bylo prvním důležitým krokem k lepšímu poznání známé fauny a flóry - a případných nových objevů - v těchto odlehlých ekosystémech.
    info

    Sábalo se živí řasami v čisté vodě potoka v Isiboro Sécure. Biologové tvrdí, že vytvoření oficiálního seznamu druhů by bylo prvním důležitým krokem k lepšímu poznání známé fauny a flóry - a případných nových objevů - v těchto odlehlých ekosystémech.

  • Tapír jihoamerický plave v přítoku potoka, zatímco nad ním se mouchy krmí obrovským ptákem. Vzhledem k zeměpisné izolaci pramenů a nedostatku lidské činnosti je pozorování divoké zvěře velmi časté a zvířata, jako je známý plachý tapír, jsou na lidi nezvykle zvědavá.
    info

    Tapír jihoamerický plave v přítoku potoka, zatímco nad ním se mouchy krmí obrovským ptákem. Vzhledem k zeměpisné izolaci pramenů a nedostatku lidské činnosti je pozorování divoké zvěře velmi časté a zvířata, jako je známý plachý tapír, jsou na lidi nezvykle zvědavá.

  • Fotografie s dlouhou expozicí zachycuje světélkující letové stopy cikád, můr a motýlů, které se objevují v noci v oblasti Isiboro Sécure. Vědci doufají, že sběr údajů o tomto hmyzu, stejně jako o dalších druzích fauny, flóry a hub vyskytujících se v regionu a jeho okolí, by mohl vést k získání dalších národních zdrojů určených na ochranu přírody.
    info

    Fotografie s dlouhou expozicí zachycuje světélkující letové stopy cikád, můr a motýlů, které se objevují v noci v oblasti Isiboro Sécure. Vědci doufají, že sběr údajů o tomto hmyzu, stejně jako o dalších druzích fauny, flóry a hub vyskytujících se v regionu a jeho okolí, by mohl vést k získání dalších národních zdrojů určených na ochranu přírody.

  • V brazilské rezervaci udržitelného rozvoje Mamirauá používá Thiago Sanna Freire Silva lidar, technologii dálkového průzkumu Země, ke studiu stromů rostoucích v záplavové vodě.
    info

    V brazilské rezervaci udržitelného rozvoje Mamirauá používá Thiago Sanna Freire Silva lidar, technologii dálkového průzkumu Země, ke studiu stromů rostoucích v záplavové vodě.

  • Mořský biolog Fernando Trujillo stojí vedle stromu, v jehož větvích drží některé z 67 lebek delfínů, které našel během své terénní práce. Když lesy každoročně zaplavuje povodeň, delfíni plavou na úrovni těchto větví. Trujillo většinu svých nálezů věnuje kolumbijským národním sbírkám k dalšímu studiu.
    info

    Mořský biolog Fernando Trujillo stojí vedle stromu, v jehož větvích drží některé z 67 lebek delfínů, které našel během své terénní práce. Když lesy každoročně zaplavuje povodeň, delfíni plavou na úrovni těchto větví. Trujillo většinu svých nálezů věnuje kolumbijským národním sbírkám k dalšímu studiu.

  • Místní muškařská společnost Untamed Angling ve spolupráci s domorodými komunitami nabízí v období sucha omezené výlety typu „chyť a pusť“. Mezi oblíbené cíle patří ryby jako dorado zlatý, které se před vypuštěním měří.
    info

    Místní muškařská společnost Untamed Angling ve spolupráci s domorodými komunitami nabízí v období sucha omezené výlety typu „chyť a pusť“. Mezi oblíbené cíle patří ryby jako dorado zlatý, které se před vypuštěním měří.

  • Ikonická růžová těla delfínů mohou pod bílou vodou zaplaveného lesa vypadat jasně oranžově. „Překvapuje mě, že si někteří lidé stále myslí, že delfíni jsou ryby,“ říká mořský biolog Fernando Trujillo. „Bubliny ukazují, že se jedná o dýchajícího savce ve vodách Amazonie.“
    info

    Ikonická růžová těla delfínů mohou pod bílou vodou zaplaveného lesa vypadat jasně oranžově. „Překvapuje mě, že si někteří lidé stále myslí, že delfíni jsou ryby,“ říká mořský biolog Fernando Trujillo. „Bubliny ukazují, že se jedná o dýchajícího savce ve vodách Amazonie.“

  • V místě, kde se Amazonka střetává s Atlantikem, mohou být přílivové a odlivové změny velmi prudké. Při přílivu může tento kanál procházející brazilskou ekologickou stanicí Maracá-Jipioca stoupnout až o 30 metrů a vytvářet obrovské vlny. Místní obyvatelé mu říkají Igarapé do Inferno neboli Pekelný potok.
    info

    V místě, kde se Amazonka střetává s Atlantikem, mohou být přílivové a odlivové změny velmi prudké. Při přílivu může tento kanál procházející brazilskou ekologickou stanicí Maracá-Jipioca stoupnout až o 30 metrů a vytvářet obrovské vlny. Místní obyvatelé mu říkají Igarapé do Inferno neboli Pekelný potok.

  • Nádherné fregatky, které se vznášejí nad karibskými ostrovy Svatého Jiljí, jsou součástí mořského života, který je pravděpodobně ovlivněn dlouhým dosahem vod Amazonie. Studie spojují kontaminanty v povodí řek, zejména rtuť pocházející z nelegální těžby, s výskytem infekčních onemocnění u těchto tropických mořských ptáků.
    info

    Nádherné fregatky, které se vznášejí nad karibskými ostrovy Svatého Jiljí, jsou součástí mořského života, který je pravděpodobně ovlivněn dlouhým dosahem vod Amazonie. Studie spojují kontaminanty v povodí řek, zejména rtuť pocházející z nelegální těžby, s výskytem infekčních onemocnění u těchto tropických mořských ptáků.

  • Na ostrově v ústí Amazonky sedí mořský ekolog Angelo Bernardino na vrcholu spleti mangrovových porostů. Spolu s kolegy z celého světa studuje tyto odolné stromy, které mají zásadní význam pro ukládání uhlíku a pro život na pobřeží.
    info

    Na ostrově v ústí Amazonky sedí mořský ekolog Angelo Bernardino na vrcholu spleti mangrovových porostů. Spolu s kolegy z celého světa studuje tyto odolné stromy, které mají zásadní význam pro ukládání uhlíku a pro život na pobřeží.

  • Volavky se slétají k rybářským lodím v Belému, obřím brazilském říčním přístavním městě. Většina obyvatel Amazonie dnes žije v rychle rostoucích městských oblastech, jako je Belém, kde žije téměř dva a půl milionu obyvatel.
    info

    Volavky se slétají k rybářským lodím v Belému, obřím brazilském říčním přístavním městě. Většina obyvatel Amazonie dnes žije v rychle rostoucích městských oblastech, jako je Belém, kde žije téměř dva a půl milionu obyvatel.

  • Jaguár se povaluje nad bludištěm kořenů mangrovníků v ekologické stanici Maracá-Jipioca, která zahrnuje tři ostrovy severně od ústí Amazonky a je součástí koridoru biologické rozmanitosti určeného k ochraně pobřežní fauny. Jaguárům se zde daří i přesto, že odlesňování zmenšuje jejich životní prostředí v jiných částech Amazonie.
    info

    Jaguár se povaluje nad bludištěm kořenů mangrovníků v ekologické stanici Maracá-Jipioca, která zahrnuje tři ostrovy severně od ústí Amazonky a je součástí koridoru biologické rozmanitosti určeného k ochraně pobřežní fauny. Jaguárům se zde daří i přesto, že odlesňování zmenšuje jejich životní prostředí v jiných částech Amazonie.

  • Záplavy v nížinách, které v období dešťů dosahují výšky až 40 metrů, mohou potopit některé z nejvznešenějších stromů Amazonie, jako je například tato arabá, kterou vidíme z podhledu. Když nastane období sucha, opice a hnízdící ptáci se vrátí do větví, které byly dříve pod hladinou.
    info

    Záplavy v nížinách, které v období dešťů dosahují výšky až 40 metrů, mohou potopit některé z nejvznešenějších stromů Amazonie, jako je například tato arabá, kterou vidíme z podhledu. Když nastane období sucha, opice a hnízdící ptáci se vrátí do větví, které byly dříve pod hladinou.

  • Potamotrygon motoro, druh sladkovodního rejnoka, proplouvá mělčinou v kolumbijské přírodní rezervaci Bojonawi. Orinoko, hlavní řeka Bojonawi, teče severně od Amazonky, ale v období dešťů tyto dvě velké řeky zaplavují oblast a s příchodem období sucha ustupují.
    info

    Potamotrygon motoro, druh sladkovodního rejnoka, proplouvá mělčinou v kolumbijské přírodní rezervaci Bojonawi. Orinoko, hlavní řeka Bojonawi, teče severně od Amazonky, ale v období dešťů tyto dvě velké řeky zaplavují oblast a s příchodem období sucha ustupují.

  • Lenochodi, kteří jsou na souši pověstní svou pomalostí, jsou obratní plavci. Tento lenochod hnědý v brazilském jezeře Acaja-tuba zvládá období dešťů a sucha tak, že žije jako obojživelník. Obyvatelé tohoto regionu, říká Campos-Silva, musí dělat totéž. „Polovinu roku žijí na souši,“ říká, “a polovinu ve vodě.“
    info

    Lenochodi, kteří jsou na souši pověstní svou pomalostí, jsou obratní plavci. Tento lenochod hnědý v brazilském jezeře Acaja-tuba zvládá období dešťů a sucha tak, že žije jako obojživelník. Obyvatelé tohoto regionu, říká Campos-Silva, musí dělat totéž. „Polovinu roku žijí na souši,“ říká, “a polovinu ve vodě.“

  • Dron zachycuje sezónní záplavy brazilské řeky Rio Negro, největšího přítoku Amazonky, pojmenované podle tmavých vod. V nížinách Amazonie se mohutné přívaly a poklesy řek topí a následně odhalují zalesněný terén.
    info

    Dron zachycuje sezónní záplavy brazilské řeky Rio Negro, největšího přítoku Amazonky, pojmenované podle tmavých vod. V nížinách Amazonie se mohutné přívaly a poklesy řek topí a následně odhalují zalesněný terén.

  • „Rodinný portrét“ růžového říčního delfína, ženy a jejich mláděte, který vyřezal Ruperto Ahuanare León, zobrazuje výsledek údajné magické schopnosti delfína proměnit se v člověka.
    info

    „Rodinný portrét“ růžového říčního delfína, ženy a jejich mláděte, který vyřezal Ruperto Ahuanare León, zobrazuje výsledek údajné magické schopnosti delfína proměnit se v člověka.

  • V Karibiku, zhruba 900 mil od ústí Amazonky, se na tomto útesu Tobago daří houbám v sudech, z nichž některé jsou staré více než 2000 let, díky živinám z řeky, jejíž mohutná síla žene proud sladké vody bohaté na sedimenty daleko do Atlantiku.
    info

    V Karibiku, zhruba 900 mil od ústí Amazonky, se na tomto útesu Tobago daří houbám v sudech, z nichž některé jsou staré více než 2000 let, díky živinám z řeky, jejíž mohutná síla žene proud sladké vody bohaté na sedimenty daleko do Atlantiku.

  • Delfínovci amazonští se pohybují v zaplaveném lese v taninově zbarvených vodách Rio Negro. Tito delfíni jsou vynikajícími lovci, kteří si pochutnávají na 50 druzích ryb a k uchopení kořisti používají kuželovité přední zuby. Vědci se domnívají, že tuhé chloupky na čenichu jim umožňují vnímat hmat, když v bahně hledají želvy, kraby a krevety.
    info

    Delfínovci amazonští se pohybují v zaplaveném lese v taninově zbarvených vodách Rio Negro. Tito delfíni jsou vynikajícími lovci, kteří si pochutnávají na 50 druzích ryb a k uchopení kořisti používají kuželovité přední zuby. Vědci se domnívají, že tuhé chloupky na čenichu jim umožňují vnímat hmat, když v bahně hledají želvy, kraby a krevety.

  • Delfínovec amazonský s velkou obratností vytahuje sumce ze žaberní sítě. Krádeže ryb tímto způsobem často poškozují sítě a vedou ke konfliktům s rybářskými komunitami v celé Amazonii. „Testujeme zařízení, které má delfíny od rybářských sítí odradit,“ říká analytička ochrany přírody Mariana Paschoalini Friasová. „To jednak zmírní vedlejší úlovky... a také umožní rybářům chytit více ryb a omezit škody, které by delfín mohl způsobit na jejich sítích.“.
    info

    Delfínovec amazonský s velkou obratností vytahuje sumce ze žaberní sítě. Krádeže ryb tímto způsobem často poškozují sítě a vedou ke konfliktům s rybářskými komunitami v celé Amazonii. „Testujeme zařízení, které má delfíny od rybářských sítí odradit,“ říká analytička ochrany přírody Mariana Paschoalini Friasová. „To jednak zmírní vedlejší úlovky... a také umožní rybářům chytit více ryb a omezit škody, které by delfín mohl způsobit na jejich sítích.“.

  • Růžový delfínovec amazonský se plaví na mělčině zaplaveného lesa v brazilské řece Ariaú. Jeho jedinečná anatomie mu umožňuje snadno proplouvat těmito vodami. Úzké hřbetní ploutve, dlouhý čenich a velké, ohebné ploutve umožňují savcům proklouznout mezi ponořenými větvemi. „V podstatě létají mezi stromy,“ říká mořský biolog Fernando Trujillo, “a sledují ryby.“
    info

    Růžový delfínovec amazonský se plaví na mělčině zaplaveného lesa v brazilské řece Ariaú. Jeho jedinečná anatomie mu umožňuje snadno proplouvat těmito vodami. Úzké hřbetní ploutve, dlouhý čenich a velké, ohebné ploutve umožňují savcům proklouznout mezi ponořenými větvemi. „V podstatě létají mezi stromy,“ říká mořský biolog Fernando Trujillo, “a sledují ryby.“

Zobrazit všechny fotky
  • Starobylá nástěnná malba na skalní stěně v kolumbijském národním parku Chiribiquete zobrazuje jaguáry, velké hlodavce zvané pacas a piraně. V oblasti bylo nalezeno více než 75 000 maleb, které zobrazují výjevy z prehistorické Amazonie.
  • Vědec Tom Matthews (ve žlutém) a další testují meteorologickou stanici předtím, než ji vynesou na peruánskou horu Nevado Ausangate.
  • Vysoko nad peruánskými Andami se do údolí vryly vzory života. Vlevo na dně údolí se mechovým rašeliništěm táhne síť vodních žil. Čáry vpravo jsou stezky vyryté do svahu kopce stády alpak a vikuní.
  • V jižní Kolumbii vyrábějí řemeslníci kmene Tikuna růžové masky delfínů z kůry stromů yanchama a tančí u ohně za zpěvu písní, které připomínají roli tohoto zvířete v jejich kosmologii. Delfíni zaujímají již po generace ústřední místo v mytologii domorodých komunit v celé Amazonii.
  • Nevado Ausangate, nejvyšší hora And v jižním Peru, se tyčí nad vodopádem, který je napájen tajícím ledovcem. Obce a ekosystémy stovky kilometrů po proudu jsou závislé na tání ledovců jako na hlavním zdroji sladké vody, zejména v období sucha a v době sucha.
  • Andský medvěd, kterého proslavily dětské knížky o Paddingtonovi, se probral k vědomí poté, co mu vědci pomocí uspávacího prostředku nasadili geolokační obojek.
  • Bioložka Ruthmery Pillco Huarcaya, která vyrostla v kečuánské vesnici nedaleko své terénní stanice v horách, drží v ruce kvetoucí bromélii, oblíbenou potravu andských medvědů. Její výzkum vede tým vědců a stopařského psa Ukuku hluboko do peruánských mraků, kde sledují rychle se pohybující medvědy.
  • edové kondorí peří se leskne v mlze u skalního pramene na vrcholu Nevado Mismi v peruánských Andách. Ačkoli se do Amazonky vlévají potoky a přítoky z mnoha směrů, tento sopečný vrchol je nejvzdálenějším zdrojem nepřerušeného toku od ústí řeky do Atlantiku.
  • Voda z tajícího ledovce v Andách rozvodní řeku Papallacta, která hučí kolem kachen v ekvádorské rezervaci Guango Cloud Forest. Amazonka od ledovcových stružek až po mohutné přítoky, které se do ní vlévají ze všech stran, odvádí více vody než kterákoli jiná řeka na Zemi.
  • Peruánský řemeslník tká obraz ukuku, jihoamerického medvěda, který je uctíván v kečuánských příbězích a je důležitou součástí ekosystému And v Amazonii.
  • V tůni potoka plave hejno pirapitinga, velkého druhu pacú příbuzného piraním. Pirapitinga, známá také pod názvem červenobřichá, protože mláďata mají zbarvenou spodní stranu těla, má dvě řady ostrých plochých zubů a v dospělosti může dorůstat délky až tří metrů a váhy 55 kilogramů. „Hejna pacú mohou být tak hustá, že zakrývají slunce,“ říká fotograf Thomas Peschak.
  • Na vysočinu Isiboro Sécure se téměř nedá dostat pěšky ani lodí. Dokonce i okolní komunity věří, že jejich předkové zde nikdy nelovili ani nelovili ryby. „Míra nedotčenosti je impozantní,“ říká Guido Miranda, bolivijský biolog ze Společnosti pro ochranu divoké přírody. „Jsou to místa, kam jen velmi málo lidí kdy vkročilo.“
  • Pozlacený sumec křižuje mělčinu řeky v bolivijském národním parku a domorodém území Isiboro Sécure. V těžko přístupných pramenech řeky Sécure se zde nachází jedno z nejzachovalejších vodních prostředí v Amazonii. V zimě zde nízké průtoky vody umožňují pozoruhodnou viditelnost pod vodou.
  • Sábalo se živí řasami v čisté vodě potoka v Isiboro Sécure. Biologové tvrdí, že vytvoření oficiálního seznamu druhů by bylo prvním důležitým krokem k lepšímu poznání známé fauny a flóry - a případných nových objevů - v těchto odlehlých ekosystémech.
  • Tapír jihoamerický plave v přítoku potoka, zatímco nad ním se mouchy krmí obrovským ptákem. Vzhledem k zeměpisné izolaci pramenů a nedostatku lidské činnosti je pozorování divoké zvěře velmi časté a zvířata, jako je známý plachý tapír, jsou na lidi nezvykle zvědavá.
  • Fotografie s dlouhou expozicí zachycuje světélkující letové stopy cikád, můr a motýlů, které se objevují v noci v oblasti Isiboro Sécure. Vědci doufají, že sběr údajů o tomto hmyzu, stejně jako o dalších druzích fauny, flóry a hub vyskytujících se v regionu a jeho okolí, by mohl vést k získání dalších národních zdrojů určených na ochranu přírody.
  • V brazilské rezervaci udržitelného rozvoje Mamirauá používá Thiago Sanna Freire Silva lidar, technologii dálkového průzkumu Země, ke studiu stromů rostoucích v záplavové vodě.
  • Mořský biolog Fernando Trujillo stojí vedle stromu, v jehož větvích drží některé z 67 lebek delfínů, které našel během své terénní práce. Když lesy každoročně zaplavuje povodeň, delfíni plavou na úrovni těchto větví. Trujillo většinu svých nálezů věnuje kolumbijským národním sbírkám k dalšímu studiu.
  • Místní muškařská společnost Untamed Angling ve spolupráci s domorodými komunitami nabízí v období sucha omezené výlety typu „chyť a pusť“. Mezi oblíbené cíle patří ryby jako dorado zlatý, které se před vypuštěním měří.
  • Ikonická růžová těla delfínů mohou pod bílou vodou zaplaveného lesa vypadat jasně oranžově. „Překvapuje mě, že si někteří lidé stále myslí, že delfíni jsou ryby,“ říká mořský biolog Fernando Trujillo. „Bubliny ukazují, že se jedná o dýchajícího savce ve vodách Amazonie.“
  • V místě, kde se Amazonka střetává s Atlantikem, mohou být přílivové a odlivové změny velmi prudké. Při přílivu může tento kanál procházející brazilskou ekologickou stanicí Maracá-Jipioca stoupnout až o 30 metrů a vytvářet obrovské vlny. Místní obyvatelé mu říkají Igarapé do Inferno neboli Pekelný potok.
  • Nádherné fregatky, které se vznášejí nad karibskými ostrovy Svatého Jiljí, jsou součástí mořského života, který je pravděpodobně ovlivněn dlouhým dosahem vod Amazonie. Studie spojují kontaminanty v povodí řek, zejména rtuť pocházející z nelegální těžby, s výskytem infekčních onemocnění u těchto tropických mořských ptáků.
  • Na ostrově v ústí Amazonky sedí mořský ekolog Angelo Bernardino na vrcholu spleti mangrovových porostů. Spolu s kolegy z celého světa studuje tyto odolné stromy, které mají zásadní význam pro ukládání uhlíku a pro život na pobřeží.
  • Volavky se slétají k rybářským lodím v Belému, obřím brazilském říčním přístavním městě. Většina obyvatel Amazonie dnes žije v rychle rostoucích městských oblastech, jako je Belém, kde žije téměř dva a půl milionu obyvatel.
  • Jaguár se povaluje nad bludištěm kořenů mangrovníků v ekologické stanici Maracá-Jipioca, která zahrnuje tři ostrovy severně od ústí Amazonky a je součástí koridoru biologické rozmanitosti určeného k ochraně pobřežní fauny. Jaguárům se zde daří i přesto, že odlesňování zmenšuje jejich životní prostředí v jiných částech Amazonie.
  • Záplavy v nížinách, které v období dešťů dosahují výšky až 40 metrů, mohou potopit některé z nejvznešenějších stromů Amazonie, jako je například tato arabá, kterou vidíme z podhledu. Když nastane období sucha, opice a hnízdící ptáci se vrátí do větví, které byly dříve pod hladinou.
  • Potamotrygon motoro, druh sladkovodního rejnoka, proplouvá mělčinou v kolumbijské přírodní rezervaci Bojonawi. Orinoko, hlavní řeka Bojonawi, teče severně od Amazonky, ale v období dešťů tyto dvě velké řeky zaplavují oblast a s příchodem období sucha ustupují.
  • Lenochodi, kteří jsou na souši pověstní svou pomalostí, jsou obratní plavci. Tento lenochod hnědý v brazilském jezeře Acaja-tuba zvládá období dešťů a sucha tak, že žije jako obojživelník. Obyvatelé tohoto regionu, říká Campos-Silva, musí dělat totéž. „Polovinu roku žijí na souši,“ říká, “a polovinu ve vodě.“
  • Dron zachycuje sezónní záplavy brazilské řeky Rio Negro, největšího přítoku Amazonky, pojmenované podle tmavých vod. V nížinách Amazonie se mohutné přívaly a poklesy řek topí a následně odhalují zalesněný terén.
  • „Rodinný portrét“ růžového říčního delfína, ženy a jejich mláděte, který vyřezal Ruperto Ahuanare León, zobrazuje výsledek údajné magické schopnosti delfína proměnit se v člověka.
  • V Karibiku, zhruba 900 mil od ústí Amazonky, se na tomto útesu Tobago daří houbám v sudech, z nichž některé jsou staré více než 2000 let, díky živinám z řeky, jejíž mohutná síla žene proud sladké vody bohaté na sedimenty daleko do Atlantiku.
  • Delfínovci amazonští se pohybují v zaplaveném lese v taninově zbarvených vodách Rio Negro. Tito delfíni jsou vynikajícími lovci, kteří si pochutnávají na 50 druzích ryb a k uchopení kořisti používají kuželovité přední zuby. Vědci se domnívají, že tuhé chloupky na čenichu jim umožňují vnímat hmat, když v bahně hledají želvy, kraby a krevety.
  • Delfínovec amazonský s velkou obratností vytahuje sumce ze žaberní sítě. Krádeže ryb tímto způsobem často poškozují sítě a vedou ke konfliktům s rybářskými komunitami v celé Amazonii. „Testujeme zařízení, které má delfíny od rybářských sítí odradit,“ říká analytička ochrany přírody Mariana Paschoalini Friasová. „To jednak zmírní vedlejší úlovky... a také umožní rybářům chytit více ryb a omezit škody, které by delfín mohl způsobit na jejich sítích.“.
  • Růžový delfínovec amazonský se plaví na mělčině zaplaveného lesa v brazilské řece Ariaú. Jeho jedinečná anatomie mu umožňuje snadno proplouvat těmito vodami. Úzké hřbetní ploutve, dlouhý čenich a velké, ohebné ploutve umožňují savcům proklouznout mezi ponořenými větvemi. „V podstatě létají mezi stromy,“ říká mořský biolog Fernando Trujillo, “a sledují ryby.“