Vatikán 1. července schválil kanonizaci náctiletého technologického nadšence, který zemřel v roce 2006 na leukémii.

Oznámení, které převrací tradiční představu o svatém, se těší velké pozornosti. Acutis není starověká biblická postava ani náboženský mučedník z křížových výprav. Navrhl webové stránky, na kterých katalogizuje zázraky. Jinými slovy, je to moderní světec.

„Kanonizace je v zásadě o svatosti – ale je také o relevanci,“ říká Kathleen Sprows Cummingsová, profesorka historie na univerzitě Notre Dame a autorka knihy A Saint of Our Own.

Vzhledem k tomu, že mladí lidé houfně opouštějí katolickou církev, není snad nikdo aktuálnější než první světec tisíciletí. „Je to světec, ve kterém se mohou vidět,“ říká Cummings. „To je vlastně celý smysl svatých.“

Co je však třeba udělat, aby se člověk stal svatým v moderní době? Zde se dozvíte, jak si tato staletí stará praxe udržuje svou aktuálnost.

Kdo se může stát svatým?

V katolické církvi je svatořečení oficiálním potvrzením toho, že člověk vstoupil do věčné Boží přítomnosti – v podstatě, že se dostal do nebe tím, že žil „hrdinsky ctnostným životem“.

Svatí se v nebi nijak neliší od ostatních. Titul pouze mění způsob, jakým jsou uctíváni na Zemi: Církev jim například může stavět svatyně nebo vyhlašovat dny na jejich počest.

Ale ne každý, kdo žil hrdinsky ctnostný život, bude formálně prohlášen za svatého. To proto, že tento proces je náročný – a strategický.

Každý může otevřít petici za svatého, ale musí nejprve přesvědčit svého biskupa, že je toho hoden. Kandidát na svatořečení také musí být nejméně pět let po smrti, i když papež může udělat výjimku.

Jakmile je kauza otevřena, místní vyšetřovatelé pročesávají jejich spisy a vyslýchají všechny, kdo je znali, aby prokázali jejich ctnosti, včetně víry, naděje, lásky, spravedlnosti a odvahy. Pokud se tyto ctnosti prokáží – a papež je potvrdí -, je osoba prohlášena za „ctihodnou“. 

Tehdy se začnou dít zázraky. Katolická církev vyžaduje k blahořečení budoucího světce důkaz o jednom zázraku – což následně umožňuje místní církvi uctívat danou osobu, což je praxe, při níž se jí udělují zvláštní pocty. Poté, co se v této fázi stane druhý zázrak, může církev dotyčného oficiálně kanonizovat.

Co se v době vědy považuje za zázrak?

Ve 20. století bylo 99 procent zázraků lékařských, píše lékařka a historička Jacalyn Duffinová. Je to proto, že se dají o něco jednodušeji obhájit než například spontánní rozmnožení chlebů a ryb.

K prokázání zázračného uzdravení svolává Vatikán komisi lékařů, kteří vyhodnotí lékařskou dokumentaci pacienta a dosvědčí, že pro uzdravení neexistovalo vědecké vysvětlení.

Těžší je prokázat, že k uzdravení mohlo dojít pouze božím zásahem. Cummings říká, že církev spíše prohlásí zázrak, pokud zranění bylo nadějné a rychle se uzdravilo. Aby potenciální světec získal zásluhy, musí věřící odpřísáhnout, že se modlili pouze k němu a k nikomu jinému.

Ale i tyto zázraky jsou díky moderní medicíně stále komplikovanější, říká Cumming. Požadavek na svatořečení totiž býval čtyři zázraky než reformy za papeže Jana Pavla II. v roce 1983 snížily tento počet na polovinu.

Co dělá svatého důležitým?

Svatost je vzácnou poctou částečně proto, že může být velmi obtížné, aby případ prošel vatikánskou byrokracií. (Vatikán například odmítl zázraky kvůli chybám v papírech.) Ale souvisí to také s tím, koho znáte – a jak můžete pomoci církvi zůstat relevantní.

Svatořečení hraje velkou roli při oživování katolického členství. Výzkumníci z Harvardovy univerzity Robert Barro a Rachel McClearyová to prokázali ve své analýze všech blahořečení a kanonizací z let 1590 až 2009 z roku 2016. Zjistili, že s nárůstem protestantské populace v daném regionu rostl i počet katolických světců.

„Od roku 1900 se zdá, že jmenování blahoslavených odráží reakci katolické církve na konkurenci ze strany protestantismu nebo evangelikalismu,“ napsali.

Je tedy kanonizace Acutise podobně strategickou hrou, jak nalákat mileniály zpět do katolické církve?

„Samozřejmě, že je,“ říká Cummings. Tvrdí, že to nijak nesnižuje jeho svatost – ale dává to smysl až nyní, kdy se věkové rozdíly v náboženství po celém světě zvětšují. Ještě výmluvnější je, dodává, že Vatikán se zřejmě chystá toto rozhodnutí formalizovat během jubilea v roce 2025, což je důležitá doba poutí.

„Jen si představte všechny ty mladé lidi, kteří přijdou na tuto kanonizaci,“ říká Cummings. „Bude to silné poselství.“