Kopáči rašeliny objevili kosterní pozůstatky člověka v severodánské vesnici Vittrup v roce 1915. Vedle fragmentů lebky nalezli také dřevěný kyj, několik zvířecích kostí a keramickou nádobu. Kostře se tehdy začalo přezdívat „Vittrupský muž“.

Téměř o sto let později – v roce 2014 – vědci zařadili vzorky odebrané z kostí tohoto člověka do genetické studie. Jejím cílem bylo zkoumání pravěkých dějin Dánska. Analýza ukázala, že DNA vzorků je jiného původu než DNA místní dánské populace. Šlo tedy s vysokou pravděpodobností o cizince.

Vedoucí studie Anders Fischer k tomu pro časopis History uvedl: „Nyní jsme konečně získali konkrétnější představu o člověku, jemuž kosti patřily. O člověku, jehož příběh je dokladem o styku mezi dvěma různými světy.“

Zemědělci a lovci

V neolitu – tedy v mladší doba kamenné – obývali území dnešního Dánska zemědělci známí jako neolitická kultura nálevkovitých pohárů. K ní měl podle původních předpokladů patřit i Vittruppský muž.

Fischerův vědecký tým však s využitím tradičních archeologických postupů i pokročilých biotechnologií zjistil, že tento člověk byl geneticky úzce spřízněn s lovci a sběrači ze severu – z území dnešního Norska a Švédska.

Vědci měli již dříve důkazy o tom, že mezi oběma oblastmi docházelo k „výměně“ zboží i lidí. Vittrupský muž tedy představuje nejen další cenný důkaz o tomto mezikulturním styku, ale také obrázek o životním příběhu konkrétního jednotlivce. Z rozboru mužovy stravy vědci zjistili, že svou lovecko-sběračskou kulturu na severu opustil ještě coby dospívající mladík a že zbytek života strávil mezi zemědělci na území dnešního Dánska. S tímto přesunem se radikálně změnil jeho jídelníček: z konzumace převážně mořských ryb či suchozemské zvěře přešel k obilovinám, mléku a kozímu a ovčímu masu.

Vittrupský muž je tedy v dánské historii nejstarším známým přistěhovalcem. Jeho příběh ztělesňuje společenskou změnu, která se odehrála na pomezí dvou prehistorických období a kultur. „Jeho cesta nebyla jen přechodem mezi dvěma územími, ale také mezi dvěma odlišnými způsoby života,“ uvedl výzkumník.

Mořeplavba v době kamenné

Podle jedné teorie byl muž přivezen dánskými dobyvateli ze severní Skandinávie coby otrok. Dlouhou, zhruba 1 300kilometrovou a zřejmě nedobrovolnou cestu absolvoval s největší pravděpodobností na lodi.

Kdy přesně se datují začátky pravěké skandinávské mořeplavby, odborníci nevědí. Shoda však panuje o tom, že postavit taková plavidla, která by dokázala urazit uvedenou vzdálenost v chladných pobřežních vodách, dokázaly obě kultury – jak ta neolitická na území dnešního Dánska, tak ta mezolitická v severnějších oblastech.

Teorie o obětování

K teorii, že důvodem cesty Vittrupského muže bylo otroctví, se přiklání i profesor Kristian Kristiansen z univerzity v Göteborgu: „Možná bychom se na něj měli dívat jako na otroka, který byl obětován bohům, když už nebyl schopen těžké fyzické práce.“

Ať už byl jeho status jakýkoli, z provedené analýzy vyplývá, že muž zahynul někdy v letech 3100 až 3300 před naším letopočtem násilnou smrtí. Její příčinou byl osminásobný úder do hlavy dřevěným kyjem. Podle vedoucího výzkumu „mohlo několikanásobné údery způsobit více lidí, kteří se při činu vystřídali“.

Zdroje: