Archeologická mise egyptského Ministerstva cestovního ruchu a památek uskutečnila významný objev v oblasti Kafr aš-Šajch v Nilské deltě, přibližně 95 km severovýchodně od Alexandrie. V jihozápadním rohu již dříve objeveného chrámového komplexu odkryli ruiny rozsáhlé stavby z nepálených cihel. S plochou 850 metrů čtverečních jde o impozantní stavbu, která svědčí o důležitosti, jakou Egypťané přikládali pozorování hvězd a nebeských těles.
„Stavba má důmyslné uspořádání. Hlavní vchod je orientován na východ, směrem k východu slunce. Uvnitř se nachází prostorná hala podepřená sloupy, která má půdorys ve tvaru písmene L. Před vstupem stojí mohutná cihlová stěna, která se mírně naklání dovnitř. Tento architektonický prvek připomíná typický egyptský styl používaný u vstupů do chrámů,“ popisuje architekturu observatoře Dr. Ajman Ašmáwí, ředitel odboru egyptských památek.
Sluneční hodiny a unikátní výzdoba
Asi nejvýznamnějším nálezem jsou sluneční hodiny, známé jako šikmé stínové hodiny. „Tyto hodiny jsou považovány za jeden z nejúžasnějších časoměrných nástrojů v dávných dobách. Skládají se z vápencových dlaždic dlouhých 4,80 metru, na kterých je umístěno pět bloků vápence. Předpokládáme, že na nich byly vyryty linie používané k měření sklonu slunce a stínu,“ vysvětluje Dr. Muhammad Ismáíl Chálid, generální tajemník Nejvyšší rady pro památky.
Pozoruhodný je i velký sál s bohatou výzdobou. „Tři stěny sálu byly pokryty žlutou omítkou zdobenou různými výjevy. Našli jsme zde i zbytky modré kresby zobrazující rituální loď s osmi kajutami. Na zádi lodi jsou patrné zbytky dvou vesel, zatímco na přídi můžeme rozeznat kresbu hlavy boha Hora,“ popisuje nález vedoucí výzkumu Dr. Husám Ghaním.
Symboly měly pro starověké Egypťany hluboký význam. Představovaly jejich chápání vesmíru a byly spojeny se Sluncem, Měsícem a důležitými božstvy Bútó, zejména bohem Horem a bohyní Vadžet.
Profesor Kutb Fawzí Kutb, vedoucí Ústředního odboru pro památky Dolního Egypta a Sinaje, upozorňuje na další zajímavé detaily: „Uprostřed podlahy velkého sálu jsme odkryli kamennou plošinu. Na ní byly vytesány nápisy představující astronomické výjevy, především východy a západy slunce během tří ročních období.“
Sochy, sošky a další artefakty
Observatoř zahrnovala také pět místností z nepálených cihel, pravděpodobně sloužících jako skladiště pro astronomické nástroje. Kromě toho archeologové odkryli čtyři menší místnosti z nepálených cihel a jednu malou kamennou místnost, která zřejmě představovala věž observatoře.
Uvnitř byla nalezena řada cenných artefaktů. Mezi nimi vyniká socha z šedé žuly z období vlády faraona Vahibrea (řecky známého jako Apries) z 26. dynastie. „Socha patřila knězi jménem Psamtik-semen a nese vyobrazení boha Osirise. Na soše je také nápis s titulem 'nositel královské pečeti',“ vysvětluje Dr. Ghaním.
Artefakty nalezené při odkrytí 2600 let staré observatoře v Nilské deltě.
Mezi další objevené předměty patří bronzové plastiky Osirise a mangusty, terakotová socha boha Bese a různé měřicí nástroje včetně tzv. merchet, používaného při astronomických pozorováních. Archeologové také našli fajánsový náhrdelník, zbytky kamenných desek s nápisy, obětní stolky a víka amfor se zbytky pečetí (fotografie najdete v galerii).
Zvláštní pozornost si zaslouží socha boha Ptaha vyrobená z modré fajánse a různé náboženské symboly představující složené tvary, které zahrnují symboly jako džed (symbol stability) a složenou korunu Horního a Dolního Egypta.
Vesmír v egyptském pojetí
Observatoř nebyla jen vědeckým zařízením v dnešním slova smyslu. Pro starověké Egypťany byla astronomie úzce spjata s náboženstvím a každodenním životem. Reliéfy a symboly nalezené v observatoři ilustrují, jak Egypťané vnímali kosmos – jako božskou říši, kterou je třeba pozorovat a uctívat zároveň.
Objev této observatoře zdůrazňuje pokročilost staroegyptské astronomie. Egypťané byli mezi nejschopnějšími astronomy starověku a jejich odkaz přetrvává dodnes. Právě ve starověkém Egyptě se zrodil 365denní kalendář a 24hodinový den.
„Tento objev potvrzuje dovednost a znalosti starověkého Egypta v astronomii od nejstarších dob,“ říká Dr. Chálid. „Ukazuje, jak určovali sluneční kalendář a data náboženských a oficiálních obřadů, jako je korunování králů a zemědělský rok.“
Objev v Bútó tak nejen rozšiřuje naše znalosti o starověkém Egyptě, ale také prohlubuje naše chápání vývoje astronomie a vědy v dávných dobách. Ukazuje, že touha porozumět vesmíru a našemu místu v něm je skutečně stará jako lidstvo samo.
