Když se v roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově poprvé objevil oficiální olympijský symbol – tehdy to byl duhový jezevčík jménem Waldi – stal se hned oblíbeným zosobněním jak této mezinárodní akce, tak hostitelské země. Od té doby má svoje maskoty většina olympiád a obvykle jsou to různobarevné zvířecí postavičky. Letošní olympijské hry v Paříži jsou však výjimkou. Hostitelská země si jako symbol svých her vybrala klobouk s obtížně vyslovitelným názvem.
Usměvavá čepice Phryge (vyslovuje se jako „frí-ju“) představuje historickou čapku, kterou nosili francouzští revolucionáři v 18. století. Tato pokrývka hlavy se objevuje i na obraze od Eugena Delacroixe nazvaném Svoboda vede lid na barikády. Alegorická postava Svobody tam vztyčuje francouzskou vlajku a na hlavě má právě tuto čepici – Phryge je totiž francouzským symbolem svobody.
Navzdory tomu, že dnes je čapka Phryge posvěcena coby moderní olympijský symbol (další Phyrge je symbolem paralympijských her), objevuje se tato pokrývka hlavy už v Trojské válce, v legendě o králi Midasovi, nebo třeba v americké revoluci.
Příběhy Frýgů
Název čepice se odvozuje od starověkého království Frýgie, které se kdysi nacházelo zhruba uprostřed dnešního Turecka. Jeho obyvatelé původně nejspíš pocházeli z Balkánu, ale okolo roku 1200 před naším letopočtem přišli do Malé Asie, kde se usadili a postavili slavné starověké město Gordion. Jeho pozůstatky tam byly objeveny na konci 19. století.
Dnes zná Frýgy jenom málokdo. Vystupují však v příbězích, které znají mnozí. Například v tom o králi Midasovi, kterého dnes archeologové považují za historickou postavu. Vládl v 8. století před naším letopočtem a údajně vynikal obrovským bohatstvím.
Archeolog z Pensylvánské univerzity Brian Rose, který od roku 2013 vedl vykopávky v Gordionu, se domnívá, že mýtus o Midasově „zlatém doteku“ mohl vzniknout podle zvláštního zlatého pigmentu, kterým se barvily oděvy frygických aristokratů. Obrovské bohatství Frýgů dokládají také archeologické vykopávky, při nichž byly v Gordionu nalezeny desetitisíce ohromujících artefaktů, jako nádoby a šperky ze zlata a dovedně vyřezávaný dřevěný nábytek.
Podle Gordionu byl pojmenován i legendární Gordický uzel – složitý spletenec z dřínového lýčí, jimž Midasův otec Gordias (rovněž skutečná osoba) přivázal v Diově chrámu dar pro nejvyššího z bohů. Podle související legendy mohl Asii vládnout jenom ten, kdo by uzel dokázal rozvázat. Uzel však zůstával dlouho pevně utažen, dokud Gordion v roce 333 před naším letopočtem nenavštívil Alexandr Veliký a uzel nerozetnul mečem.
Frygická čapka (a budoucí olympijský symbol) se poprvé objevuje na vyřezávaném zobrazení jezdce z počátku 9. století před naším letopočtem, který byl nalezen v Gordionu. „To je vůbec nejstarší zobrazení frygické čapky, který máme,“ uvádí Rose.
Symbol barbarů
Podle Rose staří Řekové považovali Trójany z Homérovy Iliady za společníky Frýgů. Ústřední postavou Iliady je trojský princ Paris, který nakonec vyvolá trojskou válku v okamžiku, kdy má rozsoudit bohyně ve sporu o to, která z nich je nejkrásnější. Tato scéna – známá jako Paridův soud – byla oblíbeným námětem antických a později i renesančních umělců. A právě v těchto námětech se trojský princ často objevoval s frygickou čapkou. Čapka zde slouží jako symbol toho, že Paris nepatří k Řekům, vysvětluje Margaret Millerová, emeritní profesorka archeologie na australské univerzitě v Sydney. Paris má v různých uměleckých dílech na hlavě několik různých druhů frygických čapek, z nichž jedna vypadá, že je vyrobena ze zvířecí kůže. Millerová se domnívá, že právě díky tvrdé kůži má čapka charakteristický „roh“.
Nakonec se frygická čapka v řeckém umění stala symbolem pro všechny z oblasti dnešního Blízkého východu, včetně Peršanů a Médů – tedy symbol barbarů. Až mnohem později se začala spojovat s římským bohem Mithrou, který však údajně také pocházel z Persie.
Frygická čapka se později stala dokonce symbolem samotného Říma: podle Vergiliovy Eneidy, epické básně napsané v 1. století před naším letopočtem, dorazil trojský hrdina Aeneas se svými stoupenci po návratu z Trojské války do Itálie a založil tam městský stát Alba Longa, ležící jen několik kilometrů od budoucích základů Říma. A protože matka mytického zakladatele města Romula byla dcerou krále z Alby Longy, mohli Římané tvrdit, že jsou potomky Trojanů. Frygická čapka se tak stala symbolem jejich cizího původu.
Znamení svobody
Po zániku Římské říše je však symbolický význam frygické čapky poněkud nejasný. V římském umění se objevuje jiný typ čepice – kuželovitý klobouk zvaný pileus, jejž dostávali římští otroci po osvobození z otroctví. Zřejmě v té době je čapka tohoto tvaru poprvé dávána do souvislosti se svobodou. Rose se domnívá, že antická zobrazení pilea a frygické čapky později splynula, a to nejspíš v 18. století, kdy revoluční umělci v Evropě hledali symboly svobody v římském umění.
„Když si Francouzi a Britové chtěli v antice vybrat čepici, která by symbolizovala svobodu, spletli se,“ říká. „Zvolili si frygickou čapku, označující středovýchodní původ, a nikoliv pileus, který znamenal svobodu – a tak se frygická čapka začala omylem vykládat jako symbol svobody.“
Z Ameriky do Francie
Podle článku Yvonne Korshakové, emeritní profesorky dějin umění na newyorské Adelphi University, z roku 1987, se „čepice svobody“ zřejmě poprvé objevila v předrevoluční Americe v díle stříbrníka Paula Revera, který v šedesátých letech 17. století vytvořil několik stříbrných misek s tímto římským symbolem.
Na Reverových vyobrazeních je však zachycena spíše zaoblená čapka než dopředu trčící frygická; v této podobě se stala běžným symbolem americké revoluce a objevuje se na obrazech, pečetích a vlajkách.
Několik let po americké revoluci se tato čapka objevuje znovu. Tentokrát ve Francii, pravděpodobně zcela nezávisle na americké revoluci, a stává se symbolem revoluční Francie. Podle Korshakové nejspíš proto, že se podobala punčochovým čepicím, jež v té době běžně nosili francouzští dělníci.
Během Francouzské revoluce a mnoho let poté se frygická čapka objevovala na obrazech, ilustracích a sochách jako typická pokrývka hlavy Marianne – mytické personifikace Francouzské republiky. Jako taková je frygická čapka dodnes k vidění na mnoha zobrazeních Marianne na řadě oficiálních míst Francie.
