Strmému svahu venkovského údolí Cerne Abbas v jihozápadní Anglii vévodí už stovky let postava obrovského naháče. Jde o stylizovanou siluetu muže, vykrojenou do trávy na křídovém podloží. Zobrazuje postavu s kyjem v ruce a s výraznou erekcí. Postava měří na výšku 55 metrů, jeho erekce deset metrů. Kvůli ní se postavě někdy přezdívá „Cernský sprosťák“. Vědci nyní přišli s novým datováním vzniku díla pomocí nejmodernějších exaktních metod.
Pohanští bohové a politická satira
Podobných křídových siluet nalezneme v jižní Anglii více. Některé vznikly jako symboly měst či vojenských pluků jen před pár staletími, původ jiných sahá až do prehistorického období, jako třeba obraz bílého koně v Uffingtonu – do doby před více než 3 000 let.
Obr z Cerne Abbas je však největší záhadou. Pro některé je starověkým vyobrazením pohanského boha, pro jiné politickou satirou ze 17. století. Novější výzkumy, v nichž vědci propojují archeologické odkazy s kulturními, zase naznačují, že obra na tamním svahu vytvořil kdosi před více než tisíci let, aby tím označil místo, na kterém si místní saské kmeny shromažďovaly zbraně na obranu před nájezdy vikingů. Jiný, novější výzkum pracuje s předpokladem, že kresba znázorňuje antického hrdinu Herkula – oblíbenou mytologickou postavu i v raně středověké Anglii.
Datování obra
Podle výsledků studie publikované v březnu v časopise Speculum, která čerpala z archeologického průzkumu provedeného před časem charitativní organizací National Trust, pochází první verze siluety z 9. nebo 10. století našeho letopočtu – tedy z dob před dobytím Anglie Normany v roce 1066.
„Snažíme se dokázat, že [Obr z Cerne Abbas] mohl být vytesán jako velmi nápadné a výrazné znamení pro shromažďování místních vojsk,“ říká historik středověku Thomas Morcom z norské univerzity v Oslu, jenž je spolu s Helen Gittosovou – historičkou středověku z Oxfordské univerzity – spoluautorem studie.
Výsledky studie překvapily i Martina Papwortha, archeologa z National Trust, který tehdejší vykopávky vedl. Podle něj obraz pochází z roku 1600, možná ze čtyřicátých let 16. století, z období anglické občanské války; podle jedné z teorií šlo o obscénní zesměšnění parlamentního vůdce Olivera Cromwella.
Papworth však s výkladem Morcoma a Gittosové v podstatě souhlasí, i když podle něj postava označovala spíše místo raně křesťanských poutí než shromaždiště vojsk.
Morcom a Gittosová ke svým výsledkům dospěli na základě datování metodou opticky stimulované luminiscence (OSL).
Středověký původ
Gittosová upozorňuje, že obr v době svého vzniku byl vidět z mnoha míst západosaského regionu a že další prvky okolní krajiny – včetně „Foukacího kamene“ (nebo „Bellingstone“) s otvorem pro troubení – naznačují, že mohl označovat shromaždiště vojsk. Tomuto účelu by odpovídalo i vyobrazení Herkula: podle Morcoma bojovného hrdinu obyvatelé pořímské Evropy dobře znali a oslavovali jej i raně středověcí Angličané; mnoho pozdně římských vyobrazení znázorňovalo Herkula nahého a s kyjem.
Příběh Obra z Cerne Abbas však nekončí jeho vznikem. V pozdějších staletích byl podle vědců vykládán jako portrét raně anglického světce a poustevníka Eodwalda, což mělo upevnit nárok na pozemek nedalekého opatství benediktinských mnichů.
Tuto teorii podle Gittosové prověří další výzkum. „Uvědomila jsem si, že obr je jen jednou částí mnohem většího monumentu,“ říká. „Je to jen věc, která je nejpatrnější... ale ve skutečnosti je součástí mnohem širších souvislostí.“
Tajemná postava
Přestože se nejnovější výzkum opírá o exaktní vědecké poznatky, nejsou jeho výsledky zcela jednoznačné, a o původu obra tak přetrvávají různé teorie. Podle jednoho starožitníka z 18. století kresba představuje pohanského boha jménem Helith, což je však podle autorů studie chybný výklad vzniklý mylným přečtením dřívější zmínky o kresbě v latině.
Podle archeologa Marka Allena, který prováděl geofyzikální práce pro výzkum National Trust, postava původně zobrazovala svatého Eodwalda a teprve později byla interpretována jako Herkules. Obrův obří falus dnes možná nepůsobí příliš duchovně, ale podle Allena je dnešní odmítavý postoj jen anachronismem z viktoriánské éry a ve středověku by byl mnohem méně pohoršující.
Ještě jinou teorii zastává Jonathan Still, vikář z nedaleké vesnice Cerne Abbas, která leží jen několik set metrů jižně od svahu, na němž se obr nachází. Podle něj je nejstarší verze obra ještě starší, než naznačují nové studie, a mohla být znakem Durotrigů – kmene Britů z doby železné, který žil v oblasti v prvním tisíciletí před naším letopočtem.
„Myslím, že by mohl být emblémem kmene,“ říká Still a poznamenává, že Bílý kůň v Uffingtonu je rovněž pokládán za znak kmene z doby železné, který jej vytvořil. „Je přímo uprostřed jejich území a myslím, že se tam shromažďovali za obřadními účely – [snad] aby získali novou ženu pro svého syna nebo manžela pro svou dceru.“
Ať už je jeho původ jakýkoliv, pro místní obyvatele je dnes Obr z Cerne Abbas celebritou: „Jsou na něj strašně pyšní a myslím, že lidé, kteří ho tam poprvé vybudovali, na něj byli také velmi hrdí,“ říká farář. „Je to největší osobnost v obci.“
