Ve Spojených státech převládal v 18. a 19. století názor, že černí Američané nemají žádnou historii, říká Joy Bivinsová, ředitelka Schomburgova centra pro výzkum černošské kultury v Harlemu ve státě New York.
„Muzea černošské historie začala existovat v polovině 20. století jako reakce na to, že v běžných expozicích nejsou dějiny afroamerické kultury nijak zastoupeny,“ říká Bivinsová.
Schomburgovo centrum bylo založeno v roce 1925 jako jedno z prvních veřejných středisek, která představovala dějiny, jež běžná muzea do značné míry opomíjela nebo je líčila z bělošské perspektivy. Centrum organizovalo výstavy, chránilo artefakty a sdílelo černošský pohled na svět z první ruky. Razilo koncepci, jež později vešla ve známost jako „muzeum prvního hlasu", říká Malika Pryorová, vedoucí vzdělávání a zapojení návštěvníků v nedávno otevřeném Mezinárodním afroamerickém muzeu v Charlestonu v Jižní Karolíně.
Toto pojetí se zrodilo z dějin černošské obce, nikoliv z „ukradených“ artefaktů. Jde o iniciativu, která vyklíčila v půdě afroamerické komunity. „Vyprávíme příběhy lidí, kteří se buď zcela vytratili z [mainstreamových] institucí, nebo jejichž osobní předměty – coby svědectví o jejich životě – byly interpretovány způsobem, který není [přesným] odrazem jejich života,“ říká.
Malika Pryorová, vedoucí oddělení angažovanosti v Mezinárodním afroamerickém muzeu v Charlestonu v Jižní Karolíně, provádí reportéry po rozlehlé budově muzea věnovaného černošské historii a kultuře.
Níže nabízíme několik zajímavých míst od Washingtonu až po Alabamu, které přinášejí cestovatelům příležitost ponořit se do často přehlížených a málo uváděných příběhů černošské americké historie.
Dějiny z jiného pohledu
S tím, jak se po celé zemi otevírá stále více muzeí černošské kultury a historie, představuje každé z nich bližší okolností příběhů, které jsou pro danou komunitu jedinečné. Například Virginia Beach plánuje v roce 2028 otevřít Afroamerické kulturní centrum Virginie, které se zaměří na přínos černošských Američanů pro místní společnost.
Socha „Raise Up“ od Hanka Willise Thomase v areálu Národního památníku míru a spravedlnosti v Montgomery v Alabamě je věnována obětem rasového terorismu a jejich odkazu.
„To je úloha veřejné historie, vést lidi k poznání a pochopení toho, co se stalo v minulosti a co se děje v současnosti,“ říká Lauren Crossová, výkonná muzejní strategistka „National Juneteenth Museum“, jehož otevření je naplánováno na 19. června 2025, kdy se slaví Den nezávislosti černochů, ve Fort Worthu v Texasu.
Kam vyrazit
Cestovatelé, kteří hledají muzea „prvního hlasu“ komplexně zkoumající historii a kulturu černošské komunity, by měli začít ve washingtonském Národním muzeu afroamerické historie a kultury. Nejnovější muzeum Smithsonova institutu otevřeně pojednává o strastech i vítězstvích Afroameričanů a líčí více než 400letou historii prostřednictvím artefaktů a historických informací.
Mezi další pozoruhodná muzea patří Muzeum afroamerické historie Charlese H. Wrighta v Detroitu. Toto muzeum, založené v roce 1965, uchovává největší stálou sbírku afroamerické kultury na světě. Mezi více než 35 000 artefakty najdete expozice věnované průkopníkům vědy a techniky a vitráže Samuela A. Hodge, které zobrazují příběhy významných Afroameričanů od tanečníků po bojovníky za občanská práva.
Harlemské Schomburgovo centrum pro výzkum černošské kultury schraňuje a vystavuje vzácné artefakty z afroamerické historie jako například podepsané první vydání sbírky básní od Phillis Wheatleyové nebo nevydané rukopisy Langstona Hughese.
Spisovatelé Amiri Baraka a Maya Angelou tančí na oslavě 89. narozenin básníka Langstona Hughese 1. února 1991.
Národní centrum pro občanská a lidská práva v Atlantě využívá tří úrovní interaktivních galerií, které nabízejí paralely mezi americkým hnutím za občanská práva a celosvětovým bojem za lidská práva. „Muzeum odkazu: Od zotročení k hromadnému věznění“ v Montgomery v Alabamě vypráví o historii rasismu v Americe – od obchodu s otroky přes éru Jima Crowa a rasového teroru a lynčování až po současnou krizi hromadného věznění.
V muzeu Hamptonské univerzity ve Virginii, které bylo otevřeno jako první úložiště černošské kultury v USA v roce 1868, se nachází jedna z nejstarších světových sbírek kubánského umění ze střední Afriky.
Informace o černošské historii mohou cestovatelé získat také v historických památkách a v místech kulturního dědictví. Například prohlídky domu „Mary McLeod Bethune Council House“ ve Washingtonu, D.C. přiblíží návštěvníkům život průkopnice, která ve 20. století stanovila vzdělávací standardy pro dnešní černošské vysoké školy a jako poradkyně prezidenta Franklina D. Roosevelta vytvořila prostor pro černochy ve vládě. Interpretační programy vedené rangerem v „Little Rock Central High School National Historic Park“ v Arkansasu seznamují cestovatele s historií Little Rock Nine a desegregací ve školství.
Stejně tak Bivinsová doporučuje zájemcům o seznámení se s černošskou kulturou návštěvu kostelů, restaurací a dalších dlouho fungujících černošských institucí.
„Naše modlitebny jsou obvykle místem zvěstování našich dějin a příběhů. Pokud chcete vědět, kdo je kdo, řeknou vám to tam,“ uvádí. „Místa, která jsou dějištěm politických aktivit, restaurace, které podávají jídlo lidem z diaspory. Tam máte možnost vkročit do našeho příběhu.“
Andre Taylor, historik lidové slovesnosti v Colonial Williamsburg, muzeu živé historie ve Virginii, říká, že v „Mama Dip's Kitchen“ v Chapel Hill v Severní Karolíně se servíruje jižanská kuchyně i černošská kultura. „Přijdete tam, najíte se a rychle zjistíte, že jde o rodinný podnik, že tamní osazenstvo zná spoustu rodinných příběhů a že vám je bude rádo vyprávět,“ říká.
Po dvaceti letech plánování bylo v červnu 2023 otevřeno Mezinárodní afroamerické muzeum v Charlestonu v Jižní Karolíně. Nachází se na přístavišti Gadsden's Wharf, kde se v letech 1670 až 1808 vylodilo odhadem 40 procent afrických otroků, kteří se tak poprvé ocitli v Severní Americe.
