Tisíce lidí se baví na zamrzlé Temži. Lodě uvázlé v ledu obsazují vojáci na koních. Indiáni na sněžnicích bojují s anglickými vetřelci. Čarodějnice stojí před soudem kvůli obviněním z neúrody a z příchodu mimořádných mrazů.
To jsou jenom některé z výjevů, jimiž se vyznačovala malá doba ledová – období několika století, kdy se části severní polokoule potýkaly s trvalým chladem. Co však bylo příčinou malé doby ledové, jak dlouho trvala; jak se lidé přizpůsobili jejímu mrazivému sevření; popřípadě, jaká ponaučení si z ní můžeme vzít v době, kdy vstupujeme do svého vlastního období klimatických změn?
Co je malá doba ledová a co ji způsobilo
Malá doba ledová nebyla skutečnou dobou ledovou tak, jak ji známe z dob předhistorických. Průměrné ochlazení během tohoto období bylo nejspíš jenom v řádu 0,5 stupně Celsia a nízké teploty nebyly trvalé. Dagomar Degrootová, docentka dějin životního prostředí na Georgetownské univerzitě a autorka knihy The Frigid Golden Age (Studený zlatý věk) označila toto období za sérii několika „malých dob ledových“.
Ačkoli někteří badatelé tvrdí, že mohla začít již dříve, NASA definuje malou dobu ledovou jako období, které začalo okolo roku 1550 a obsahovalo tři chladné vrcholy, které přišly v letech 1650, 1770 a 1850. Jejich mezidobí však byla relativně teplá.
Vědci také stále zjišťují, co přesně malou dobu ledovou způsobilo. Hovoří o snížené sluneční aktivitě, zvýšeném počtu sopečných erupcí či o genocidě původního obyvatelstva v Severní Americe, v jejímž důsledku nahradila lesy zemědělská půda, čímž klesl podíl uhlíku v atmosféře o zhruba sedm miliard tun. Studie z roku 2022 zase tvrdí, že spouštěcím mechanismem byl na konci roku 1300 příliv mimořádně teplých proudů z tropů na sever a následné tání arktického ledu v severním Atlantiku.
Rozsáhlé dopady
Ať už byla příčina jakákoli, důsledky malé doby ledové se projevily i v dějinách civilizace. Otázkou však navždy zůstane, jak velký měly vliv.
Díky chladu mohl švédský král Karel X. Gustav v roce 1658 se svými vojáky překročit zamrzlou úžinu a dobýt dánský ostrov Funen a francouzští vojáci v roce 1795 obsadit nizozemskou flotilu, kterou uvěznil led – což byl jediný případ v dějinách, kdy nějakou flotilu lodí obsadili muži na koních. Obavy z opakované neúrody v Evropě také vzedmuly vlnu čarodějnických procesů a antisemitismu.
Malá doba ledová roli mohla hrát roli také při pádu dynastie Ming v Číně, a to zčásti kvůli nedostatku potravin, který vyvolal rolnické povstání. Pokles teplot a nárůst ledové pokrývky mohl také přispět k zániku vikinských kolonií v Grónsku a objevila se i domněnka, že jedinečný zvuk stradivariovských houslí je způsoben dřevem, které Antonio Stradivari používal a které bylo kvůli chladnějšímu počasí hustší než obvykle.
Kromě velkých dějinných zvratů měla malá doba ledová závažné dopady také na rolníky a městskou chudinu. Autor Brian Fagan ve své knize The Little Ice Age (Malá doba ledová) popisuje „alpské vesničany, kteří se živili chlebem z rozemletých skořápek ořechů smíchaných s ječnou a ovesnou moukou“. Ve zprávě z roku 1648 jsou zaznamenány „nářky a slzy chudých, kteří tvrdí, že jsou téměř smířeni s tím, že zemřou hlady“.
Obzvláště krutá byla zima na přelomu 18. století. Koncem 17. století se několik evropských národů potýkalo s velkými hladomory; podle Ariela Hessayona University of London byla zima v roce 1684 tak krutá, že král Karel II. povolil charitativní sbírku, do níž sám přispěl. Díky tomu se Anglii podařilo zimu přečkat lépe než některým jejím sousedům. Ale i přesto, píše Hessayon, „lidé stejně jako zvířata, ptáci a ryby umírali v celé zemi. Pohřbívání bylo pozastaveno, neboť půda byla příliš tvrdá na to, aby se dal vykopat hrob. Stromy se rozpadaly a rostliny hynuly.“
Přizpůsobení se chladu
Lidé ale dokázali chladu také využít. Mráz v Londýně způsobil, že Temže několikrát zamrzla a konaly se tam „mrazové trhy“, kde lidé hráli fotbal, sledovali lov medvědů nebo soutěžili v lukostřelbě. Na zamrzlé řece se prodávalo ze stánků vše od horké čokolády až po koláče.
Katastrofou mohlo být zamrznutí Temže pro městské loďaře, kteří „v podstatě nabízeli vodní taxi po řece“, říká Hessayon v jednom rozhovoru. Loďaři však využili „mrazových trhů“ k rozvoji náhradních zdrojů příjmů: „Přizpůsobili se tím, že si otevřeli obchody na ledě a nemuseli platit nájem na zamrzlé řece.“
Mezitím obyvatelé Mojave v dnešní Kalifornii zareagovali na větší klimatické změny v 16. a 17. století tím, že „rozvinuli pozoruhodně decentralizovanou obchodní kulturu“, říká Degrootová. Vyráběli také pevnější koše, keramiku a další nádoby k přepravě zboží na velké vzdálenosti, „takže v případě nedostatku potravin v jedné oblasti mohli tento nedostatek vyvážit obchodováním s jinou“.
Podobnou reakci na změnu klimatu jako kmen Mojave můžeme vidět i o několik tisíc kilometrů dál v Nizozemské republice. Ta se během nejnáročnějších let malé doby ledové těšila svému „zlatému věku“, hlavně díky tomu, jak vysvětluje Degrootová, že si také vytvořila odolnou a rozmanitou obchodní infrastrukturu.
„Dokázali přepravovat zboží z mnoha různých regionů, včetně, a to především, obilí z různých přístavů v Baltském moři,“ říká. V důsledku toho, když pak extrémní počasí způsobilo nedostatek obilí, „Nizozemci dokázali svého přepravního potenciálu využít k dovozu plodin z míst, kde se pěstovaly“.
V Nové Anglii využívaly chladných a zasněžených zim indiánské kmeny Wabanaki k nájezdům na anglické kolonisty, kteří postupně domorodé vybavení a zkušenosti okoukali a začátkem 18. století vybavili stovky svých mužů sněžnicemi, aby uhlídali wabanacká loviště.
Poučení pro dnešní dobu
Překvapivě, říká Degrootová, jednou z oblastí, kde se obchod zlepšil a konflikty zmírnily, byla velrybářská území v Arktidě. „Když se ochladilo a led se rozšířil, zdroje byly blíže k sobě a tedy přístupnější,“ vysvětluje. V důsledku toho se snížil počet ozbrojených konfliktů, které byly jinak pro lov velryb v Arktidě charakteristické.
Jakkoli byly důsledky malé doby ledové významné, rozsah ochlazení byl menší než rozsah oteplování, které zažíváme v současnosti, upozorňuje Degrootová. Podle Hessayona je o to důležitější, abychom toto období pochopili a dokázali vysledovat způsob, jakým se lidé v minulosti přizpůsobili.
„Existuje obrovské množství potenciálního materiálu, který můžeme studovat a dozvědět se tak mnoho o minulosti a doufat, že nám poskytne informace o tom, jak se vypořádat s naší současnou krizí," uzavírá Hessayon.
