Nový výzkum 1000 let starých nápisů naznačuje, že manželka a matka dvou vikingských vládců mohla být sama o sobě mnohem mocnější - možná dokonce vůdkyní rané dánské říše.

Ve studii, která byla čerstvě zveřejněna v časopise Antiquity, vědci předkládají novou analýzu dánských runových kamenů v Jellingu - kamenných památníků s nápisy, které byly vytesány před více než tisíci lety na památku vikinského krále Gorma Starého (zvaný též Gorm Ospalý), jeho manželky Thyry (Thyra Danebod) a činů jejich syna, krále Haralda I. (Harald Modrozub).

Jellingské kameny, které se nacházejí ve východojutlandském městě Jelling, obsahují nejstarší zmínky o Dánsku jako politickém útvaru. Menší a starší runový kámen s nápisem psaným runovou abecedou nechal postavit Gorm kolem roku 950 n. l.; nápis na větším Jellingském kameni, který nechal postavit syn Harald I., rovněž zaznamenává konverzi Dánska od severského pohanství ke křesťanství v roce 965 a mnozí jej považují za „rodný list“ Dánska. Jméno Haralda I. (Harald Modrozub je dnes známé především jako síťový standard pro bezdrátovou komunikaci Bluetooth.)

Na jednom z runových kamenů v Jellingu je jméno Thyry, ženy, která byla Gormovou manželkou a Haraldovou matkou. Žena jménem Thyra se objevuje také v nápisech na dvou dalších vikingských runových kamenech z tohoto období - více než jakékoli jiné jméno jakéhokoli pohlaví - ale není jasné, zda se všechny vztahují k Thyře, manželce a matce králů. Nyní však nový objev doplňuje hádanku o Thyře a může zpochybnit některé představy o rolích žen ve vikingské společnosti.

Vyryté do kamene

Nová analýza zahrnovala trojrozměrné skenování sedmi runových kamenů z Jutska, včetně většího Jellingova kamene, aby se odhalily dosud neviděné detaily jejich runových nápisů.

Analýza odhalila, že nápis na runovém kameni Haralda I. byl vytesán stejnou rukou, jakou byl vytesán runový kámen Laeborg, který se nachází zhruba 32 km jihovýchodně od Jellingu.

Tato ruka patřila řezbáři, který se na runovém kameni z Laeborgu jmenoval Ravnunge-Tue - a díky novému spojení Ravnunge-Tue s ikonickým kamenem z Jellingu nyní Dánové znají jméno řemeslníka, který vytvořil jejich „rodný list“, říká archeoložka a runoložka Lisbeth Imerová z Dánského národního muzea, hlavní autorka studie Antiquity.

Imerovou však zajímá zejména to, co nově rozpoznaná souvislost mezi runovými kameny vypovídá o Thyře: je neobvyklé, aby vikingské ženy byly na runových kamenech vůbec zmiňovány, ale jméno Thyra se objevuje na čtyřech runových kamenech z tohoto období, z nichž nejméně o třech je nyní známo, že se vztahují k téže ženě. Nápis vytesaný Ravnunge-Tue na kameni z Laeborgu také uvádí, že Thyra byla jeho dróttning- severské slovo znamenající „milenka“ nebo „dáma“ a později přeložené jako „královna“.

Celkově tyto runové odkazy naznačují, že Thyra byla klíčovou postavou v nové dánské říši - možná dokonce zastínila svého manžela Gorma a svého syna Haralda, říká Imer. „Žádná jiná osoba v Dánsku doby vikinské není připomínána na tolika kamenech, dokonce ani Harald I., její slavný syn - takže musela být velmi důležitá pro formování státu,“ naznačuje.

Imerová také poznamenává, že jedinými písemnými prameny z Dánska doby vikinské jsou runové kameny, „a jejich texty jsou velmi krátké“. Archeologické prameny však poukazují na skutečnost, že vikingské ženy v Dánsku mohly vlastnit půdu samy o sobě a mohly mít i politickou moc.

Písemné prameny z Evropy 10. století zaznamenávají mocné ženy také v místech, jako je Itálie a Německo, a nový dánský stát to mohl odrážet, dodává.

Na obrázku z Ilustrovaných dějin Dánska z roku 1864 je vikingská královna Thyra, která nařídila výstavbu Danevirke, systému opevnění na Jutském poloostrově v severní Evropě.
info

Na obrázku z Ilustrovaných dějin Dánska z roku 1864 je vikingská královna Thyra, která nařídila výstavbu Danevirke, systému opevnění na Jutském poloostrově v severní Evropě.

Královské ženy

Profesorka vikingských studií Judith Jeschová z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii, která se na výzkumu nepodílela, říká, že nový objev „staví Thyru do popředí zcela novým způsobem“.

Pokud všechny runové kameny odkazují na stejnou Thyru, „už jen tento fakt... naznačuje, že měla v této části Dánska značný vliv v době, kdy se země teprve začínala formovat jako národ,“ říká.

Jeschová také poznamenává, že Thyra je nazývána „spásou Dánska“ (nebo možná „silou Dánska“) na menším kameni v Jellingu, který vztyčil Gorm: „tento poněkud nejasný komentář však zřejmě naznačuje klíčovou roli v tehdejší politice.“

Runolog Henrik Williams ze švédské univerzity v Uppsale, který se na studii rovněž nepodílel, dodává, že na některých dalších vikinských runách, včetně těch v Norsku a Švédsku, jsou rovněž uvedena jména žen a „dokazují, že ženy měly ve Skandinávii doby vikinské zdroje,“ říká.

Williams a odborník na Vikingy Stefan Brink z University of the Highlands and Islands ve Velké Británii jsou ale opatrní, pokud jde o to, zda nápisy poskytují nové pevné důkazy o politické moci Thyry.

Brink, který se na nové studii rovněž nepodílel, říká, že je „možné a pravděpodobné“, že Thyra byla v té době v Dánsku velmi významnou ženou, ale zda byla politicky rovnocenná svému manželovi Gormovi, není zjištěno.

„Mohlo by to tak být, ale jak to dokázat?“ ptá se.