25. listopadu 1960 se v Dominikánské republice zřítil džíp ze svahu hory a spadl z výšky 46 metrů. Zdálo se, že šlo o nehodu, poslední z řady záhadných autonehod.

Nehoda však nebyla nehoda a cestující nebyli obyčejní občané. Byly to Minerva, María Teresa a Patria Mirabalovy, sestry a disidentky, které se odvážily vystoupit proti brutálnímu režimu diktátora Rafaela Trujilla - a byly zavražděny Trujillovými přisluhovači při nehodě podobné těm, při nichž zahynulo mnoho dalších Trujillových politických odpůrců.

Sestry Mirabalovy, známé jako las Mariposas, "motýlci", se od té doby staly národními hrdinkami - a jejich tragická smrt podnítila mezinárodní pobouření a vyhlášení 25. listopadu Mezinárodním dnem za odstranění násilí páchaného na ženách.

Vyrůstaly v diktatuře

Sestry Mirabalovy vyrůstaly v prosperující rodině ve vesnici Ojo de Agua nedaleko Salceda, navštěvovaly katolickou školu a prožívaly obyčejné dětství. Jejich život však stejně jako život ostatních Dominikánců v jejich době ovlivnila kolonizace a politické otřesy na počátku 20. století.

Tyto otřesy začaly v roce 1916, kdy Spojené státy obsadily Dominikánskou republiku kvůli obavám, že by se strategicky důležitý ostrovní stát mohl během první světové války spojit s Německem. V roce 1924 se USA stáhly a prezidentem byl zvolen Horacio Vásquez, ale občanské nepokoje pokračovaly, dokud ho v roce 1930 nesvrhla skupina rivalů.

Krátce poté byl ve zmanipulovaných volbách zvolen prezidentem vojenský velitel Rafael Trujillo. Nový diktátor Dominikánské republiky, známý jako El Jefe ("Vůdce"), se stal všemocným, ovládal všechny aspekty vlády a potíral své soupeře. Patrii, nejstarší ze sester, bylo pouhých 13 let, když Trujillo podnítil masakr až 30 000 Haiťanů a Dominikánců haitského původu, a dívky vyrůstaly ve společnosti, v níž bylo veřejné zpochybňování Trujillovy vlády nebezpečné, ba dokonce smrtelné.

Sestry Mirabalovy se staví na odpor

Jak se Trujillova diktatura stávala stále brutálnější, ženy ze střední a vyšší třídy začaly kritizovat režim - a aktivně se mu bránit. Mnohé z nich odešly do exilu a pokračovaly v odporu ze zahraničí.

V roce 1949 se sestry Mirabalovy ocitly v diktátorově hledáčku po společenské akci, která měla zdánlivě představit Trujillovi krásnou, svobodnou Minervu Mirabalovou. Diktátor byl známý tím, že využíval své politické moci k nátlaku na mladé ženy, aby s nimi navázal sexuální vztah, a když Minerva Trujillovy návrhy odmítla, diktátor se jí rychle pomstil.

Výsledkem byla "naprostá pohroma pro rodinu Mirabalových, která byla následně obtěžována, vězněna a ostrakizována svými sousedy," píše historička Nancy Robinsonová a poznamenává, že režim znemožnil dcerám vzdělání a profesní uplatnění, uvěznil jejich otce a "přivedl (rodinu) na finanční mizinu".

V reakci na to začaly Minerva, María Teresa a Patria spolupracovat s rostoucí politickou opozicí. (Jejich čtvrtá a nejmladší sestra Dede zůstala v pozadí.)

Jejich práce nabyla na naléhavosti po neúspěšném puči 14. června 1959, kdy vláda začala potlačovat své odpůrce. Sestry Mirabalovy a jejich manželé pomáhali organizovat Hnutí 14. června, celonárodní opoziční úsilí na památku disidentů, kteří vedli převrat.

Sestry pod krycím názvem "las Mariposas" shromažďovaly zbraně a zásoby, distribuovaly protirežimní letáky a organizovaly buňky odporu po celé zemi. Když byla jejich činnost odhalena, byly sestry uvězněny, mučeny a pronásledovány.

Spolu se svými manželi však sestry zůstaly silné. "Měly mimořádnou politickou a vojenskou jasnozřivost a byly připraveny položit život," napsala dcera Minervy Minou v edici dopisů svých rodičů.

Vražda sester Mirabalových a pád Trujilla

Historička Elizabeth Manleyová píše, že zacházení režimu se sestrami Mirabalovými a dalšími ženami z odboje paradoxně pomohlo rozdmýchat plameny hnutí a přitáhlo "značnou národní i mezinárodní pozornost k diktátorovu rozpadajícímu se politickému dramatu".

Ačkoli se proti jeho jednání stavělo stále více Dominikánců a dokonce i katolická církev, která ho v roce 1960 po letech podpory režimu veřejně odsoudila, Trujillo cítil k sestrám zvláštní zášť a prohlásil je za své hlavní nepřátele.

Dne 25. listopadu 1960 se jich konečně zbavil. Toho dne byly Minerva, María Teresa a Patria na cestě na návštěvu vězení, kde byli vězněni jejich dva manželé, když jejich auto s řidičem přepadli Trujillovi zločinci. Muži všechny tři ženy i jejich řidiče uškrtili a ubili k smrti, poté zinscenovali autonehodu.

Ačkoli Trujillův režim tvrdil, že sestry zemřely při nehodě, Dominikánci doma i v zahraničí věděli, že byly zavražděny, a sestry Mirabalovy se okamžitě staly národními hrdinkami.

Byl to začátek Trujillova konce. O pouhých šest měsíců později ho potkal podobný osud, když byl zavražděn skupinou sedmi disidentů, kteří ho přepadli na cestě za svou milenkou. Vrazi sester byli rovněž zatčeni, odsouzeni a uvězněni - i když nakonec z vězení uprchli a trest si nikdy neodpykali.

Odkaz sester Mirabalových

Sestry Mirabalovy se staly národními ikonami. Řada jejich dětí se stala členy dominikánské vlády a "Motýlci" se stali národním symbolem statečnosti a odporu. Jejich tváře se objevují na dominikánské měně a jejich život inspiroval i populární román Julie Alvarezové z roku 1994 In the Time of the Butterflies.

Dnes jsou sestry Mirabalovy připomínány pro svou odvahu v totalitním režimu - a jako oběti strašlivého genderového násilí, kterému ženy na celém světě čelí dodnes. V roce 1981 začala skupina latinskoamerických a karibských feministek slavit den úmrtí sester jako svátek připomínající všechny oběti vražd žen a v roce 1999 je následovala i OSN. Nyní je 25. listopad Mezinárodním dnem boje proti násilí na ženách, který slouží k uvědomění a připomínce obětí a poškozených genderově podmíněným násilím.

"Zbývá toho ještě hodně udělat, ale také jsme toho hodně dosáhli," řekla v roce 2006 v projevu dcera Minervy Minou, která je sama političkou. "Na této cestě s námi byly Minerva, Patria a Maria Teresa, které dodaly našemu boji legitimitu."