Polární tryskové proudění (anglicky polar jet stream) v nadmořské výšce kolem 10 kilometrů je jako gigantická řeka, která proudí od západu na východ, vlní se, a z času na čas se její „koryto“ výrazně změní. Nová studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature odhaluje, že pozice tohoto proudu má zásadní vliv na evropské klima už nejméně 700 let – a s ním i na historické události, které formovaly náš kontinent.
Klimatická houpačka Evropy
Obvykle se polární tryskové proudění nachází mezi 50. a 60. rovnoběžkou severní šířky, což zhruba odpovídá poloze mezi Prahou a Stockholmem. Studie však ukazuje, že jeho poloha může značně kolísat – v extrémních případech až mezi 40. a 70. rovnoběžkou. To znamená, že se může posunout od severní Afriky až po severní Skandinávii. Právě tyto výkyvy mají zásadní vliv na evropské počasí.
Když se tryskové proudění nachází severněji než obvykle, přináší to chladnější a deštivější léta do Británie a severozápadní Evropy. Zároveň však v jižní a jihovýchodní Evropě panují teplá a suchá léta. Při jižnější poloze proudu je to přesně naopak – severozápad zažívá teplá a suchá léta, zatímco jihovýchod trpí chladem a přívaly deště.
„Je to jako klimatická houpačka napříč Evropou,“ vysvětluje spoluautorka studie Isabel Dorado-Liñán. „Když je nahoře sever, je dole jih, a naopak.“
Tato klimatická houpačka má dalekosáhlé důsledky. Ovlivňuje nejen teploty a srážky, ale i úrodu, ceny potravin a šíření nemocí.
Znázornění polárního tryskového proudění nad Evropou na základě satelitního snímkování.
Letokruhy jako stroj času
Jak ale vědci zjistili, jak se tryskové proudění pohybovalo před staletími, kdy ještě neexistovaly meteorologické stanice? Odpověď se skrývá v letokruzích stromů sahajících až do období kolem roku 1300.
Tým analyzoval letokruhy borovic z Británie, Alp a severovýchodního Středomoří. Stromy v těchto oblastech reagují na teplotu velmi citlivě – v teplých letech vytvářejí širší letokruhy, v chladných užší. Porovnáním vzorků z různých částí Evropy vědci dokázali rekonstruovat pozici tryskového proudění s překvapivou přesností.
„Letokruhy jsou jako přírodní archiv klimatu,“ říká spoluautor studie Ulf Büntgen. „Každý rok zaznamenávají, jaké bylo počasí, a my z nich teď můžeme číst jako z otevřené knihy.“
Jak proudění spoluutvářelo dějiny
Vědci porovnali rekonstruovanou polohu jet streamu s historickými záznamy o úrodě, cenách potravin, epidemiích a úmrtnosti. Výsledky ukázaly překvapivě silnou souvislost.
V letech, kdy bylo proudění na severu, trpěla jihovýchodní Evropa častěji lesními požáry. Naopak jižní pozice přinášela do této oblasti záplavy. V Británii zase severní pozice jet streamu vedla k vyšším cenám obilí a větší úmrtnosti.
Tento proces připomíná domino efekt. Pozice jet streamu ovlivnila počasí, to mělo dopad na úrodu, což se projevilo na cenách potravin a v konečném důsledku i na zdraví populace.
„Je fascinující vidět, jak tento atmosférický fenomén ovlivňoval životy milionů lidí po staletí, aniž by o tom měli tušení,“ poznamenává Valerie Trouet, spoluautorka studie.
Velký hladomor a černá smrt
Jednou z nejdramatičtějších událostí středověké Evropy byl Velký hladomor v letech 1315-1317. Předcházela mu série mimořádně chladných a deštivých let, která zničila úrodu v celé severní Evropě.
Data ukazují, že v tomto období bylo tryskové proudění abnormálně posunuté na jih. To přineslo do severní Evropy extrémně vlhké a chladné počasí, které vedlo ke katastrofální neúrodě.
Jen o pár desetiletí později, v roce 1347, zasáhla Evropu epidemie moru známá jako černá smrt. Zajímavé je, že šíření moru korelovalo s obdobími, kdy bylo proudění také více na jihu. To vytvářelo v jihovýchodní Evropě chladnější a vlhčí podmínky, které mohly napomáhat šíření nemoci.
Malá doba ledová a čarodějnické procesy
V 16. a 17. století zažívala Evropa období známé jako malá doba ledová. Studie ukazuje, že v tomto období bylo proudění často v jižnější pozici, což přinášelo chladnější počasí do velké části kontinentu.
A ochlazení mělo dalekosáhlé důsledky. Vedlo k neúrodám, hladomorům a sociálním nepokojům. Někteří historici dokonce spekulují, že mohlo přispět k nárůstu čarodějnických procesů, protože lidé hledali viníky za špatnou úrodu a nepřízeň počasí.
Francouzská revoluce a napoleonské války
Konec 18. století přinesl do Evropy bouřlivé změny. Francouzská revoluce v roce 1789 byla částečně spuštěna vysokými cenami chleba v důsledku špatné úrody.
Data ukazují, že léta předcházející revoluci byla charakterizována severní pozicí proudění. To přinášelo do Francie teplejší, a hlavně mnohem sušší počasí, což negativně ovlivnilo sklizně.
O něco později, v roce 1812, ztroskotalo Napoleonovo tažení do Ruska částečně naopak kvůli mimořádně tuhé zimě. Ukazuje se, že tato zima souvisela s extrémně jižní pozicí polárního proudění, což umožnilo pronikání arktického vzduchu hluboko do Evropy.
Průmyslová revoluce a moderní doba
S nástupem průmyslové revoluce v 19. století se začal vztah mezi klimatem a společností měnit. Lidé získali větší kontrolu nad produkcí potravin a byli méně závislí na rozmarech počasí.
Přesto výzkum ukazuje, že výkyvy v pozici jet streamu stále ovlivňovaly úrodu a ceny potravin.
Například sucho, které přispělo k tragiskému hladomoru v Sovětském svazu v letech 1932-1933, souviselo podle studie se severnější pozicí proudění.
Změna klimatu mění pravidla hry
V posledních desetiletích vědci pozorují, že se tryskové proudění chová jinak než v minulosti. Častěji se ocitá v extrémních polohách a déle v nich setrvává.
„Vidíme, že v posledních 200 letech je výskyt extrémních poloh tryskového proudění o 40 % častější než v předchozích staletích,“ upozorňuje jeden z hlavních autorů studie Guobao Xu. „To může souviset s globálním oteplováním.“
Důsledky těchto změn mohou být závažné. Delší setrvávání tryskového proudění v extrémních polohách může vést k intenzivnějším a déle trvajícím vlnám veder, sucha, povodní a lesních požárů.
Například ruská vlna veder v roce 2010, která způsobila rozsáhlé lesní požáry a vedla k úmrtí asi 55 000 lidí, byla spojena s extrémně severní polohou tryskového proudění.
Poučení z minulosti pro budoucnost
Studie poskytuje cenný pohled na to, jak tryskové proudění ovlivňovalo evropské klima v minulosti. To může pomoci vědcům lépe předpovídat, jak se bude chovat v budoucnosti v souvislosti se změnou klimatu.
„Naše zjištění podtrhují důležitost zohlednění variability tryskového proudění při hodnocení budoucích klimatických rizik,“ uzavírá Valerie Trouet. „Pochopení tohoto fenoménu je klíčové pro přizpůsobení se měnícímu se klimatu.“
Výzkum také ukazuje, jak úzce je lidská společnost spjata s klimatickým systémem. I když dnes máme sofistikované předpovědní modely a technologie, které nám pomáhají zvládat výkyvy počasí, jsme stále do značné míry závislí na rozmarech atmosféry.
Tryskové proudění tak zůstává jakýmsi neviditelným dirigentem evropského klimatu. A stejně jako dobrý dirigent dokáže z orchestru vyloudit harmonii i kakofonii, i tryskové proudění může Evropě přinést jak příznivé podmínky, tak ničivé extrémy.
