Přechod do zimy může působit jako útok na každodenní rutinu. S koncem letního času ubývá večerního světla, naše zvyky se ponoří do tmy a my se musíme ptát: „Kolik že je hodin?“.
Odborníci se domnívají, že moderní vymoženosti tuto sezónní nástrahu ještě zhoršují. Domácí vymoženosti, jako jsou světla s pohybovými senzory a inteligentní systémy vytápění, zlepšují náš každodenní život, ale mohou narušit základní lidský instinkt: přizpůsobení se sezónním změnám.
„Žijeme nesynchronizovaně s tím, co se děje v našem těle,“ říká Kari Leibowitzová, psycholožka a autorka knih o zdraví. "Naše moderní vymoženosti mohou pracovat proti nám, protože ve skutečnosti posilují myšlenku, že není třeba se sezónně přizpůsobovat nebo měnit své chování.“
Nebylo tomu tak vždy. Původní americké kultury, jako například Zuniové v západním Novém Mexiku, dlouho oslavovaly příchod tmy a zimy rituály s tancem a kostýmy. Peršané oslavovali začátek dlouhých zimních nocí již od roku 502 př. n. l.
Jak tedy můžeme upravit své zvyky, abychom změny ročních období přijali a nebránili se jim?
Na rušných trzích v Teheránu, hlavním městě Íránu, se lidé připravují na Šab-e Jalda, starobylou oslavu zimního slunovratu, která se vyznačuje vyprávěním příběhů, poezií a sezónními jídly, jež symbolizují odolnost a příslib nadcházejících delších dnů.
Proč má přizpůsobení se ročním obdobím význam pro naše zdraví?
Lidské tělo je uzpůsobeno k tomu, aby se přizpůsobovalo sezónním vlivům.
„Během zimy prochází naše tělo přirozeným evolučním cyklem,“ říká Michael Varnum, sociální psycholog a docent na Arizonské státní univerzitě, který studoval vliv ročních období na mysl a tělo. „Není to naučené chování ani náhoda. Je to součást nějakého hlubšího, instinktivního naprogramování.“
Náš cirkadiánní rytmus, řízený působením světla a tmy, reguluje kritické funkce, jako je spánek a hladina energie. Ranní světlo spouští uvolňování kortizolu, který nám dodává energii, zatímco tma stimuluje melatonin, který nás připravuje na spánek. V zimě může probouzení do tmy narušit produkci kortizolu a způsobit únavu a změny nálady, říká Leibowitz.
„Existuje mnoho paralel s hibernací u mnoha jiných savců,“ dodává Varnum. „Také vidíte, že lidé méně cvičí. Jedí více kalorických potravin. Vidíte změny v motivaci.“
V zimě se tyto fyziologické změny řídí našimi evolučními kořeny. Dávní lidé zpomalili své tempo, aby šetřili energii při nedostatku potravy, ale v dnešním světě hojných obchodů s potravinami a donáškových služeb často žijeme proti rytmu přírody, říká Leibowitz.
Domorodí obyvatelé, jako například Zuniové v Novém Mexiku, odedávna přijímají rytmus přírody a oslavují střídání ročních období prostřednictvím obřadů a společných setkání.
Prastaré praktiky pro sladění s přírodou
Žít nesynchronizovaně se změnami ročních období nebylo vždy zvykem. Mnoho starověkých kultur a domorodých společenství přijalo a začlenilo přírodní cykly do svého života.
Ve starověké Persii se při svátku Jalda oslavovala nejdelší noc čtením básní, melouny a granátovými jablky a světlem svíček, které symbolizovaly vítězství světla nad tmou. Také Keltové oslavovali příchod zimy společnými shromážděními u ohňů během slunovratu a považovali jej za čas k zamyšlení, obnově a spojení s přírodními cykly.
Domorodé komunity v Severní Americe si již dlouho připomínají změny ročních období rituály, říká Rosalyn LaPier, domorodá spisovatelka a historička životního prostředí z University of Illinois Urbana-Champaign.
„Lidé si podle cyklů plánovali svůj život,“ říká.
Podle LaPierové, která je zapsanou členkou národa Blackfeet v Montaně a kmene Red River Métis, představují tato období liminální prostor, kde si božstva vyměňují povinnosti mezi dnem a nocí.
Podobně Sámové ze severní Skandinávie rozdělují zimu do tří odlišných fází – podzimní zima, zima a jarní zima -, aby rozpoznali jemné změny v rámci temných měsíců, říká Leibowitz. Toto pečlivé sledování sezónních změn podporuje všímavost, což je praxe, která prokazatelně pomáhá snižovat úzkost a zlepšovat náladu tím, že podporuje hlubší spojení s okolím.
Polární záře osvětluje posvátný ostrov Sámů, historické místo, kde se rituály uctívaly přírodní cykly a střídání ročních období.
Jak přijmout zimu
Navzdory své pochmurné pověsti nemusí být zima vnímána negativně. Změna myšlení může zásadně změnit naše prožívání tohoto ročního období.
„Zní to jako... mentální kouzlo“ říká Leibowitz, který napsal knihu Jak na zimu, obsahující strategie pro rozvoj lepšího zimního myšlení. „Ale existuje skutečně jasný mechanismus, jak to může vést k příznivým výsledkům.“
Podle Alie Crumové, profesorky psychologie a vedoucí laboratoře Mind & Body Lab na Stanfordově univerzitě, ovlivňuje naše myšlení – soubor přesvědčení, která utvářejí naše vnímání světa – naši pozornost a následně i naše chování. Zaměření se pouze na nepříjemnosti zimy nás tedy může vést k negativnímu pohledu na toto roční období.
Abyste si osvojili pozitivní pohled, navrhuje Leibowitz techniku „spojování příjemného s užitečným“ - spojit činnost, kterou nemáte rádi, s něčím příjemným. Pokud vám cesta domů z práce za tmy připadá ponurá, naplánujte si po ní večeři při svíčkách nebo teplou koupel, která vám zlepší náladu.
Chcete-li zmírnit šok z menšího množství denního světla, uspořádejte letní čas nebo oslavu zimního slunovratu. Plánování zimní oslavy trénuje vaši pozornost a dává vám možnost oslavovat, nikoli se nechat zaskočit sezónními změnami.
Další strategií, která využívá sílu rituálů, je příprava prostoru na zimu. Odložení letního oblečení do zadní části skříně (ano, i v místech s mírnější zimou) nebo nastavení blikajících světel může vyslat pozitivní signál, že zima je útulná.
„Může to znít naivně, ale myslím si, že když to děláte skutečně s úmyslem, můžete tmu skutečně přivítat a oslavit,“ říká Leibowitz.
Odborníci se především shodují na tom, že je důležité trávit čas venku – a to i v mrazu.
„Nemusíte jezdit do národního parku,“ říká LaPier. „Přírodu můžete zažít, ať jste kdekoli. Stačí jít ven.“
Všímání si měnící se krajiny, rostlin a stromů podporuje napojení na rytmy přírodního světa. Leibowitz doporučuje tato pozorování fotografovat, což může pomoci pěstovat všímavost a umožnit sdílení pozitivních zážitků s přáteli.
„Není to úplná náprava,“ říká Leibowitz o dlouhých zimních dnech. „Ale můžete si zimu vylepšit o 20 procent?“
Přizpůsobení se ročním obdobím může také pěstovat soucit se sebou samým. Uvědomíme-li si, že naše tělo a mysl se mění v závislosti na ročním období, můžeme být k sobě během svátečního shonu laskavější.
„Stejně jako v sezónním cyklu i zde nastane období útlumu,“ říká Varnum. „Pak se ale oteplí. Nálady se budou měnit. Hladina energie se přirozeně změní.“
Stačí, když budeme věnovat pozornost těmto signálům.
Sledujte nás v Google Zprávách