Na pustých pláních jižní Austrálie žije malé stvoření se špičatýma ušima, hedvábným ocasem a krémově zbarveným bříškem. Vypadá dobře. I podle ekologa Steva Mortona. Nelíbí se mu však jeho název. Ten se v angličtině skládá ze slova „planina“ a hlavně „krysa“. Za nejodpudivější však považuje způsob, jakým je tento hlodavec chráněn. V současné době je totiž prakticky vyhynulým druhem na většině svého historického území.

Morton stojí v čele hnutí za přejmenování „pláňové krysy“, známé mezi českými odborníky a fanoušky jako myška jihoaustralská, na „palyooru“. Tak ji totiž označují lidé kmene Wangkangurru. Podle Mortona by změna názvu prospěla všem australským hlodavcům: z 60 původních druhů je jich v zemi totiž skoro třetina vyhubena či ohrožena.

Zájem o hlodavce je slabý i u většiny milovníků přírody. Podle Mortona je to částečně kvůli jejich nevýrazným a někdy až odpudivým jménům. Možná by se „palyoora“ těšila stejné přízni veřejnosti jako jiné australské druhy s domorodými jmény, například „wallaby“ (klokan černonohý), „kookaburra“ (ledňák obrovský) a samozřejmě i klokan, jemuž se v angličtině říká „kangaroo“, což je také název přejatý z místního domorodého jazyka.

Změna názvů by byla krokem vpřed i v jiném směru. Podle Mortona jsou evropská jména „vnucená“ a často „degradující“. „Původní obyvatelé Austrálie mají stále své vlastní právo, svoji kulturu a velkou část své půdy – proč by tedy nemohli mít právo na vlastní pojmenování zvířat?“

Co všechno se skrývá v názvu

Změny obecných jmen jsou zpravidla vzácné, nikoliv však vyloučené. Často k nim dochází při narovnávání nějakých společenských vztahů. Například z invazní bekyně velkohlavé, v jejímž názvu se v angličtině používají slova „cikán“ a „mol“, se v roce 2022 stala v doslovném překladu raději „houbová můra“.

Cíl snahy je zřejmý a v současnosti často sledovaný: očistit jazyk tak, abychom jej příštím generací předávali bez provokativních narážek a odkazů. Americká ornitologická společnost například přejmenovává desítky ptačích druhů pojmenovaných po různých „šlechtitelích lidské rasy“ či otrokářích.

Ze studie z roku 2020, kde se zkoumalo více než 26 794 obecných jmen, vyplývá, že mezi slova budící silné kladné emoce patří například „zlatý“, „velký“ či „nádherný“. Mezi slova se zápornými emocemi zase „krysa“, „menší“ a „slepý“.

Řada názvů je také vysloveně zavádějících; vzpomeňme třeba na křečka obecného (u nás také polního), kriticky ohroženého evropského hlodavce, který ztratil 94 procent svého areálu a je tedy z pohledu ochránců přírody teď vším, jenom ne obecným – rozuměj: obecně rozšířeným.

Gregory Andrews, bývalý prvně jmenovaný australský komisař pro ohrožené druhy a příslušník kmene D'harawalů, říká, že změna názvu by prospěla zejména hlodavcům. „Hlodavci mají například v Evropě špatnou pověst, protože bývali či jsou původci nemocí, a lidé si myslí, že je třeba je vyhubit,“ říká. „Ale v naší domorodé kultuře slovo ‚krysa’ toto zabarvení nemá.“

Vzhledem k tomu, že úsilí o ochranu přírody závisí do značné míry na přijetí veřejnosti, mohlo by používání výstižnějších a kladněji laděných názvů u zvířat představovat „jednoduchý a nákladově efektivní způsob, jak zlepšit výsledky ochrany přírody“, jak uvádí autoři studie z roku 2020.

Toto přesvědčení potvrzuje i anketa z roku 1998. Vědci v ní požádali návštěvníky londýnské zoo, aby seřadili 133 fotografií zvířat v pořadí, v jakém by se rozhodli finančně podpořit jejich ochranu, a to nejprve bez prozrazení jejich obecných názvů a poté s nimi. Přidání názvu v pomyslném žebříčku poškodilo zvířata pojmenovaná slovy jako „podivný“ „bradavičnatý“ a „lysý“ a naopak prospělo tvorům s názvy jako „nádherný“, „královský“ a „chocholatý“.

Australská jména pro australské hlodavce

Snaha změnit názvy zvířat v Austrálii není jen módním trendem. Trvá už dlouho. Morton a jeho kolegové už před třiceti lety uveřejnili článek nazvaný „Australská jména pro australské hlodavce“, v němž se zasazovali o přejmenování některých anglicky označovaných zvířat. Z krysy štětkoocasé by se stala „pakooma“; krysa pobřežní by se přerodila v „yirrkoo“.

Změny v následujících desetiletích probíhaly pomalu, i když se podařilo dosáhnout několika významných úspěchů. Třeba několik let od uveřejnění Mortonova článku australské ministerstvo nahradilo „vodní krysu“, největšího australského hlodavce (u nás myš bobří), názvem „rakali“, který převzalo z jazyka Ngaiwang. Přibližně ve stejné době, v roce 1997, zveřejnila Západní Austrálie svůj plán na přejmenování myši vlnaté („Shark Bay Mouse“), která nakonec získala název z jazyka Pintupi, a to „djoongari“.

V roce 2015 pak Andrews využil své role zmocněnce a nenápadně změnil název myšice kouřové („smoky mouse“) na „konoom“. Název tohoto hlodavce je odvozen od barvy srsti. Domorodý název byl podle Andrewse lepší než anglický, a rozhodně lepší než španělský, který zní vysloveně hanlivě, a sice „raton bastardo fumoso“ neboli „šedý krysí bastard“. Naposledy, v roce 2023, australská vláda přejmenovala myš teplomilnou („New Holland Mouse“) na „pookilu“ – název z jazyka Ngarigu.

Forma dekolonializace

Kromě ochrany hlodavců je ještě jeden pádný důvod k obnovení australských pojmenování. „Navrácení jejich původních názvů je určitou formou dekolonializace,“ říká Andrews. „My, potomci evropských kolonistů, se snažíme vyrovnat dluh vůči původním obyvatelům, kteří mají stále dobrý důvod vnímat minulosti s nelibostí. A každé malé gesto, které můžeme udělat, je vítané.“ uvádí Morton. „Tohle by bylo gesto dobré vůle,“ dodává.

Morton svůj projekt obnovil v době, kdy se do podobných iniciativ pouští celá země. Jejich cílem je vypořádat se s koloniální minulostí. Například australská turistická centrála „Tourism Australia“ dnes při propagaci turistických cílů používá jak anglické názvy, tak názvy v původních jazycích. Stejně tak se možná z Cookovy řeky v Sydney brzy stane „Goolay'yari“.

Uskutečnit takové gesto v zemi s více než 20 aktivními domorodými jazyky však není jednoduché. Podle Andrewse by se vědci měli prostě poradit s domorodci žijícími v místě, kde se daný druh vyskytuje převážně, což, jak přiznává, by bylo „složitější u stěhovavých druhů a mořských živočichů“.

Mohou původní názvy skutečně zlepšit pohled veřejnosti na australské hlodavce? Odpovědí na tuto otázku by mohly být tisíce členů facebookové stránky „Rakali Awareness Day“, kteří nadšeně sdílejí videa, na nichž tento objemný hlodavec plave, hledá potravu a plíží se na verandy domovů, aby si našel něco k snědku. Desítky let poté, co dostal nové jméno, má zvíře, kdysi známé jako „vodní krysa“, svůj internetový fanklub.