Sumýši alias mořské okurky
PRŮMĚRNÁ VELIKOST SUMÝŠE V POMĚRU K ČLOVĚKU (180 cm):
- VĚDECKÝ NÁZEV: Holothuroidea
- DALŠÍ NÁZEV: sumýši
- POTRAVA: všežravci
- DÉLKA ŽIVOTA: 5 až 10 let
- VELIKOST: 2,5 cm až 3 m
Žijí na mořském dně nebo v jeho blízkosti – a někdy se do něj částečně zahrabávají – ve všech oceánech světa, obvykle na mělčinách, ale existují i hlubinné druhy. Na živočicha, kterému chybí oči i mozek, se u sumýšů vyvinuly velmi důvtipné způsoby, jak se pohybovat v oceánských proudech, bránit se nepřátelům a vyhledávat a přijímat potravu. Na světě existuje přes 1 200 druhů sumýšů.
Až 90 kilometrů denně
Sumýši mají na těle „okurkovité“ hrbolky, ale na rozdíl od okurek mají různé barvy: hnědou, červenou, oranžovou, žlutou, bílou, modrou. Těla některých zdobí různé vzory. Je známo deset druhů sumýšů, které jsou bioluminiscenční, a vědci se domnívají, že dalších 200 druhů by mohlo být schopno vyzařovat světlo.
Co se týče velikosti, měří tito podivní živočichové obvykle od dvou a půl centimetru až, jako je tomu v případě druhu Synapta maculata neboli sumýše obrovského, i neuvěřitelných tří metrů.
Sumýši se obvykle drží při mořském dně nebo se po něm pomalu plazí pomocí malých trubicových nohou – výstupků z těla s přísavkami na konci, jež jim umožňují pohybovat se, ukotvit se nebo držet kořist. Když však potřebují zrychlit, mohou pojmout vodu, aby získali větší vztlak, a nechat se unášet oceánskými proudy rychlostí až 90 kilometrů za den.
Čistí dno i vodu
Tito živočichové se živí drobnými částečkami organických látek, jako jsou řasy, plankton nebo odpadní materiály. Potravu sbírají pomocí zvláštních chapadel na trubicových nohách, která lemují jejich ústa – mají jich osm až třicet – a pak je rozmělňují na menší kousky. Někteří sumýši se živí planktonem, proplouvajícím kolem nich. Zachycují jej máváním svých vláknitých chapadlovitých nožek, dokud na nich plankton neuvízne. Pak si ho přinesou k ústům – jako když si někdo po chutném jídle olizuje prsty jeden po druhém.
Některé druhy sumýšů mohou „dýchat“ řitním otvorem. Když se otevře, nasávají vodu a získávají z ní kyslík.
National Geographic
Jiní sumýši se sunou po mořském dně, hledají potravu v sedimentech a přitom se živí a zároveň vylučují. Svým trávením čistí písek, filtrují vodu a recyklují živiny – a trochu tím připomínají žížaly na souši. Hrají důležitou roli při udržování zdravého ekosystému, zabraňují rozmnožování řas a snižují okyselování oceánů.
Zbavuje se orgánů
Přestože sumýši nemohou před predátory utíkat nebo podnikat útoky, nejsou zcela bezbranní. V případě ohrožení vypouštějí lepkavá bílá vlákna – takzvané Cuvieriovy trubice –, do nichž se nepřátelé snadno zamotají. Některé druhy mohou na obranu dokonce vyvrhovat ze řitního otvoru vnitřní orgány, aby útočníka zastrašily. Chybějící části těla se totiž rychle regenerují, což je schopnost, díky které je sumýš zajímavým modelovým živočichem pro regenerativní medicínu.
Uvnitř řitního otvoru sumýše se zabydluje ryba zvaná perloočka hvězdicovitá: některé ryby využívají tělo sumýše jako úkryt, zatímco jiné jsou parazity, kteří jej požírají zevnitř.
National Geographic
Některé hlubokomořské druhy umějí využít prudkého vyvržení trusu k tomu, aby se takto vzniklým tahem přepravily do bezpečí.
Pohlavně i nepohlavně
Sumýši se mohou rozmnožovat pohlavně nebo nepohlavně. Typičtější je pohlavní rozmnožování. Samice vypouštějí do vody vajíčka, zatímco samci vypouštějí v jejich blízkosti sperma. K oplodnění dojde, když se vajíčka a spermie setkají. Aby byl tento způsob rozmnožování úspěšný, musí být v populaci mnoho jedinců.
Bylo prokázáno, že bílkovina získaná ze sumýšů zpomaluje růst parazita způsobujícího malárii.
National Geographic
Lov pro komerční účely
Zejména vajíčka a mladé larvy těchto živočichů jsou potravou pro ryby, kraby, želvy a další mořské tvory. Lidé sumýše také konzumují – asi 80 druhů je jedlých – a často se z nich vyrábí sušený produkt zvaný bêche-de-mer. Jsou oblíbeným pokrmem zejména v Číně, kde jsou podobně jako žraločí ploutve považováni za symbol vysokého postavení a věří se, že mají léčivé účinky.
Jsou to pomalí živočichové žijící v mělkých vodách, a tak se snadno loví. To je vystavuje riziku nadměrného rybolovu a více než 70 druhů je loveno komerčně. Mezi lety 1996 a 2011 se počet zemí vyvážejících sumýše zvýšil z 35 na 83.
