Zvlněné sicilské kopce, kdysi mozaika sluncem zalitých citrusových hájů a prastarých olivovníků, byly dlouho srdcem typické italské zemědělské krajiny. Pod blankytně modrou oblohou se v teplém vánku pohupují zlatavé klasy pšenice a na jaře se vzduch naplní vůní kvetoucích citronů.

Tato malebná scéna však prochází dramatickou proměnou. Se zrychlující se změnou klimatu se mění i charakter počasí, který pomalu přetváří tuto zelenou krajinu v něco zcela nečekaného: tropický ráj. Kvůli rostoucím teplotám a stále méně předvídatelným srážkám vyměňují někteří sicilští zemědělci své tradiční plodiny za exotické ovoce, jako je mango, avokádo, banány a papája. Předznamenávají tím novou éru italského zemědělství.

Měnící se krajina

V centru Messiny, města na severovýchodním cípu Sicílie, se za posledních 50 let projevil znepokojivý nárůst průměrné teploty o zhruba dva stupně Celsia. „Dříve jsme pěstovali citrony a olivy,“ vzpomíná Pietro Coccia, „ale půda a klima se změnily. Nyní pěstujeme mango, avokádo, a dokonce i papáju.“

V posledních letech extrémní počasí v Itálii a v celém Středomoří způsobilo pokles produkce olivového oleje a vinné hrozny na Sicílii jsou stále více poškozovány suchem a požáry.

Zatímco někteří zemědělci přecházejí na nové plodiny, vědci zkoumají způsoby, jak zachovat současné základní rostliny. Místní univerzity na Sicílii testují odolné odrůdy plodin, které jsou schopné odolat extrémním povětrnostním podmínkám. Doufají, že se jim podaří zachovat důležité plodiny pšenice a obilí, které by jinak podlehly následkům oteplování klimatu.

„V různých částech Sicílie jsme otestovali více než 2 000 odrůd pšenice, včetně těch starobylých, které podporují biodiverzitu. Cílem tohoto experimentu je identifikovat produktivní osivo pro různé regiony a jeho adaptabilitu na klimatické změny,“ vysvětluje Paolo Caruso, agronom a konzultant Katánské univerzity.

S nedostatkem deště a rostoucími teplotami rostliny stále více chřadnou a odumírají, čímž se odhaluje vrstva půdy, kterou eroduje vítr a odplavuje občasný déšť. Postupem času půda ztrácí úrodnost, což je proces známý jako desertifikace. Desertifikací je ohroženo přibližně 70 procent území Sicílie v důsledku rostoucích teplot, nedostatku vody a degradace půdy. „Je to srovnatelné s popáleninami třetího stupně na 70 procentech těla. Takový stav by byl pro člověka smrtelný,“ vysvětluje profesor Christian Mulder z univerzity v Katánii.

„Recyklujeme síru, důležitý půdní prvek, který se nachází v odpadu po rafinaci ropy. Její kombinací s odpadem ze zpracování citrusů, který je na Sicílii hojný, a s bentonitovým jílem pomáháme půdě účinně absorbovat [živiny],“ říká Giovanni Calamarà, generální ředitel společnosti Steel Belt Systems.

Kulturní proměna

Na pozadí těchto skutečností dochází i ke kulturním proměnám, protože lidé se odpoutávají od dědictví svých předků a připravují se na nejistou budoucnost.

Francesco Verri pěstuje exotické ovoce a vytvořil síť drobných pěstitelů specializujících se na různé méně známé tropické ovoce. Jeho vizí je vytvořit novou značku exotického ovoce „Made in Sicily“, která zvýší povědomí o klimatických změnách mezi běžnými spotřebiteli. Kromě toho spolupracuje s šéfkuchaři na začlenění tropického ovoce do bohatých místních kulinářských tradic Sicílie.

Giuseppe Saitta, renomovaný šéfkuchař z Messiny, který spolupracuje s Verrim, posouvá hranice kulinářských experimentů a používá exotické ovoce jako klíčovou ingredienci v tradičních pokrmech. Nedávno připravil ratatouille z místní papáji a z makadamových ořechů od nedalekých farmářů.

Změna klimatu také snižuje zásoby vody v regionu. Kritický nedostatek vody v jezeře Pozzillo na východě Sicílie dosahuje kritického bodu, protože přehrada má historicky nejnižší hladinu vody. V současné době nádrž zadržuje jen zlomek celkové kapacity. Skrovné vodní zdroje se navíc nemohou dostat k pozemkům v Katánské nížině kvůli poškozenému potrubí. Dopad těchto změn přesahuje rámec zemědělství a zasahuje i do sociální struktury sicilského obyvatelstva.

Catenanuova, městečko v provincii Enna, bylo od konce devadesátých let 20. století držitelem rekordu za nejvyšší naměřenou teplotu, která byla kdy v Evropě zaznamenána, a to 48 stupňů Celsia. Tento rekord byl však v roce 2021 překonán o půl stupně v sicilských Syrakusách. Naměřená teplota vzduchu ve stínu tam činila 48,8 stupňů Celsia.

Vzhledem k tomu, že farmy jsou stále méně životaschopné, obyvatel v tomto turistickém ráji ubývá, protože hledají příležitosti jinde. Pod vlivem klimatických změn se Sicílie potýká s výrazným vylidňováním. Od roku 2011 se počet obyvatel snížil o více než 200 888, což představuje pokles o čtyři procenta. K tomu přispívá stárnutí populace a nízká porodnost i odliv mladých lidí za lepšími pracovními příležitostmi do severní Itálie a do zahraničí.

„Tento bar vlastním už 30 let, ale současná situace je skličující. Pracovní příležitosti mizí a mladá generace utíká pryč, zůstávají jen starší lidé,“ říká obyvatelka Catenanuovy Donatella Mirabellová. „V Catenanuově, kde dříve žilo 5000 obyvatel, jich nyní zůstalo jen 2 000. Připadá mi to jako opuštěné místo.“