Jsou jich stovky, a někdy i tisíce. Řeč je o kapustňácích širokonosých floridských v blízkosti škaredých tepelných elektráren, kde si doslova lebedí, jako poslední přeživší apokalypsy. Důvod je však prozaický – je tam příjemně teplá voda, do níž se vracejí ohřát se ve studených zimních měsících.
Omezenější přístup k teplé vodě, ale také k potravě má tamní populace kapustňáků už zhruba 70 let, a to kvůli přibývajícímu počtu obyvatel státu, rozšiřujícímu se průmyslu a stoupající hladině moře.
Jenomže v příštích 30 letech se chystá další změna. Florida se hodlá svých tepelných elektráren zbavit a přiklonit se k obnovitelným zdrojům energie. Zvířata tak budou moci přijít o jedno ze svých hlavních teplovodních útočišť. Bude tedy nutné vymyslet něco, co by zabránilo katastrofálním ztrátám v populaci, jichž se obávají ochránci přírody.
Kapustňáci potřebují k přežití teplou vodu
Kapustňáci jsou náchylní k syndromu chladového stresu. Ten se u nich projevuje, když teplota vody klesne pod 20 stupňů Celsia a oni se začnou mít problémy s regulací tělesné teploty. Na první pohled jsou sice buclatí a budí dojem, že i dobře živení, ale chybí jim izolační tuk, jímž se udržuje v teple například velryba či tuleň. Robustnost kapustňáka totiž způsobuje především jeho objemný trávicí trakt.
Když teplota vody v nejchladnějších měsících roku klesne, zvířata stahují teplo do svého nitra a odvádějí ho od končetin, vysvětluje Monica Rossová, ředitelka výzkumu a ochrany kapustňáků v „Clearwater Marine Aquarium“. Dodává, že studená voda u nich způsobuje odumírání kůže a částí ocasu.
V minulosti se tato zvířata na zimu uchylovala na jih Floridy, kam migrovala před začátkem zimního období za vyššími teplotami vody, nebo do pasivních termálních nádrží a přírodních pramenných systémů na severu Floridy. Když se však v dlouhém období od čtyřicátých do sedmdesátých roků 20. století začaly ve státě budovat elektrárny, kapustňáci začali zimovat v průmyslových oblastech, z nichž některé leží severněji než jejich historický areál.
„Kapustňáci jsou velmi oportunističtí a podle toho, co jsme viděli, jsou schopni najít rozdíl v teplotě vody o jediný stupeň Celsia a zaměří se na něj,“ říká Rossová.
Z nedávného sledování kapustňáků, které v letech 2020 a 2021 provedla Floridská komise pro ochranu ryb a volné přírody (FWC), vyplývá, že floridská populace čítá okolo 8 000 jedinců – alespoň prozatím.
V roce 2017 byli kapustňáci dokonce přeřazeni z kategorie „ohrožených druhů“ do kategorie „téměř ohrožených“, což kritizovali ekologové.
V roce 2021 však stovky kapustňáků zemřely hlady poté, co porosty mořské trávy, kterou se živí, vyčerpal škodlivý vodní květ. Výzkum z roku 2020 také odhalil, že 96 procent tamní populace má na těle jizvy po srážkách s loďmi. Tyto kolize představují asi 25 procent úhynu.
Kapustňáci se v zimě shromažďují i na písčitém dně teplých pramenů „Homosassa Springs“.
Generačně silná závislost na elektrárnách
„Elektrárny, které produkují ‚biologickou teplou vodu‘, musí mít povolení od národního systému pro eliminaci vypouštění znečisťujících látek (NPDES) a také funkční program na ochranu kapustňáků,“ říká ochránkyně přírody Katherine Saylerová z organizace „Defenders of Wildlife“.
Elektrárny odebírají vodu k chlazení svých vnitřních mechanických zařízení. Voda se v nich proměňuje na páru, roztáčí turbíny a vyrábí elektřinu. Poté se vypouští ven, a to při vyšší teplotě, než při vstupu. Čistotu vypouštěných látek upravuje zákon o čistotě vody a systém NPDES.
V současné době je na Floridě 67 míst s teplou vodou, kde se kapustňáci vyhřívají. Mezi ně patří 10 elektráren, 23 pramenů a 34 termálních nádrží, vysvětluje Michelle Pasawiczová, vedoucí programu pro ochranu kapustňáků ve FWC. „Více než 60 procent zvířat tráví chladné období roku u floridských průmyslových elektráren, přičemž v šesti z deseti míst jsou spolehlivé a stálé zdroje teplé vody,“ říká. Teplota vody v těchto místech je různá, ale obvykle se pohybuje okolo 20 stupňů Celsia.
Oproti tomu teplota přírodních pramenů se téměř vždycky pohybuje mezi 21 a 22 stupni Celsia. Jenomže vzhledem k tomu, že za posledních pár desítek let se počet obyvatel na Floridě zvýšil o více než 20 milionů, bylo mnoho přírodních pramenů vysušeno v důsledku intenzivnějšího zemědělství a získávání zdrojů pitné vody nebo zničeno při budování městské zástavby.
Klimatických změny také zvyšují hladinu oceánu, která se v oblasti od roku 1950 zvýšila o celkem dvacet centimetrů a růst rychle pokračuje, což je pro kapustňáky problém, protože vegetace, na níž jsou závislí, je tak stále více vystavena účinkům slané vody, která vegetaci neprospívá.
Teplá voda z elektráren sice může poskytovat útočiště v zimních měsících. Nenabízí však mnoho příležitostí k hledání potravy, a kapustňáci tak musejí migrovat jinam, aby se dostali k porostům mořské trávy. Nejchladnější období přečkávají zahrabáni. Bez potravy vydrží až týden.
Situace ještě komplikuje skutečnost, že tato zvířata vykazují „vysokou věrnost místu“, uvádí vědci. Studie na základě satelitního telemetrického sledování i výzkum chování kapustňáků odhalily, že matky svá mláďata během zhruba dvouletého období, kdy jsou spolu, učí, aby se vracela se každý rok na stejné místo.
„Kapustňáci jsou velmi odolní a vysoce přizpůsobiví. Učí se hledat útočiště před ostatními,“ vysvětluje Ben Prater, odborník na ochranu přírody a kapustňáky z neziskové organizace „Defenders of Wildlife“. „Kapustňáci jsou blízce příbuzní slonům, kteří také vykazují podobné chování. Mají své ‚mentální mapy‘, které sdílejí po generace za účelem získávání zdrojů.“
Ochránci přírody se obávají, že až budou státní elektrárny odstaveny úplně, budou se tato zvířata i nadále vracet na stejná místa, kde hledají útočiště. Populační modely ukazují, že je téměř padesátiprocentní šance, „že s odstavením elektráren dojde v nadcházejícím století k poklesu populace kapustňáků na Floridě v jihozápadní a atlantické oblasti nejméně o 30 procent,“ říká Sayler.
Jaká jsou řešení?
Věrnost lokalitám je sice součástí problému, ale může být i součástí řešení. Poněkud zvláštní nápravu, kterou ochránci navrhují, je vyhloubení hlubokých vodních nádrží, vyhřívaných pomocí solární nebo plynové energie. Tím by vznikla nová teplá místa podél migrační cesty kapustňáků.
Na svých pravidelných trasách do průmyslových lokalit by zvířata mohla tyto nové oblasti najít, zapamatovat si je a naučit cestu, jak se k nim dostat, své potomky, vysvětluje Patrick Rose, výkonný ředitel Klubu na záchranu kapustňáků.
Hlavní prioritou státu i ochránců přírody je však obnova a zachování celistvosti přírodních pramenů. Případný úspěch by zaručil zvířatům spolehlivou dostupnost zdravých porostů mořské trávy i zimních stanovišť. K tomu bude nutné odstranit z pramenů bariéry, zastavit vysoušení pramenů, zabránit erozi břehů a kontrolovat znečišťující látek, které způsobují škodlivé kvetení řas.
Ve zprávě z roku 2020 FWC a federální Úřad pro ochranu ryb a volně žijících živočichů uvádějí, že došlo k obnově několika přirozených stanovišť kapustňáků v pramenech Fanning Springs, Three Sisters Springs a Port of the Isles. FWC také postupně vytvořila pasivní teplovodní lokalitu v Collier County na jihozápadě Floridy, kterou kapustňáci od dokončení prací v roce 2016 trvale využívají.
Pro ochránce přírody, jako je Prater, je ochrana kapustňáků na Floridě jen jedním z kroků k zachování integrity přírodních ekosystémů státu: „Tím, že [pomáháme] druhům, jako je kapustňák, pomáháme udržet chráněnou, propojenou a divokou Floridu pro budoucí generace.“
