Aby fotograf zachytil podstatu stěhovavého živočicha, jako je motýl monarcha, musí se stát také stěhovavým.
Fotograf a badatel National Geographic Jaime Rojo sledoval motýly monarchy na jejich epické, vícegenerační cestě napříč Severní Amerikou téměř dvě desetiletí.
Chvěl se s hmyzem, když se shlukoval na oyamelových stromech v biosférické rezervaci motýlů monarchů v mexickém Michoacánu, a chřadl s nimi pod sluncem, když křídly putovali na sever přes Texas, Oklahomu, Kansas, Iowu a Minnesotu.
Rojoova fotografie monarchů proudících mezi stromy na pozadí modré oblohy uvádí diváka do stavu úžasu – téměř cítíte, jak vám tuhne šíje, když zíráte vzhůru a nemůžete se od té podívané odvrátit. Snímek se objevil v lednové reportáži „Let monarchů“.
Alexa Keefeová, která jako hlavní fotoeditorka vybírala nejlepší záběry divoké přírody, se neustále vracela k tomu, kolik času a odhodlání každý fotograf věnoval snaze o pořízení svých snímků.
Poukázala například na snímek Michaela Forsberga, který zachycuje jeřáby popelavé, jak se zastavují na noc v mokřadu v Nebrasce: „Strávil hodiny, někdy i dny, pozorováním z úkrytu a čekáním na správný okamžik, kdy stisknout spoušť.“
Stejně tak fotograf a badatel National Geographic Thomas Peschak strávil 396 dní v terénu, aby zachytil jejich vodní říši v celé její kráse.
Ať už to byli tuleni grónští Jennifer Hayesové nebo medvědi hnědí Acacia Johnsona, mnohé z těchto příspěvků představují rozsáhlé katalogy fotografií, které vznikly na základě dlouholetého poznávání jejich objektů.
Se změnou ročních období a s příchodem zimy na severní polokouli přináší každý snímek pocit tepla a úžasu – je připomínkou toho, kolik divokých zvířat je venku a jaká práce se pro jejich ochranu dělá.
Zatímco první pohled na tento snímek Jaspera Doesta působí roztomile – matka medvědice hnědá a její mláďata odpočívají v rumunském lese –, druhá vrstva přidává komplexnost. Samice, které chybí zadní noha, není schopna lovit a hledá pomoc u projíždějících motoristů, což rodinu nebezpečně přibližuje k silnici. Snímek se objevil v příběhu z listopadu 2024 „Evropa zdivočela“.
Na webu jsme zveřejnili reportáž Zneklidňující fotografie nám připomíná, proč bychom neměli krmit medvědy.
Brian Skerry je známý svými fotografiemi oceánského života, ale tento záběr z nitra hejna placek velkookých pochází z fotografova "domácího dvorku" v Mainském zálivu. Odstranění přehrad v této oblasti opět umožnilo, aby se mihule, které tráví většinu života v oceánu, stěhovaly za třením do vnitrozemských řek. Snímek vyšel v květnovém čísle 2024 v článku „Stupně změn“.
O ochraně domácích druhů ryb v Americe jsme jsme nedávno informovali v článku: Invazi krvelačných mihulí z Atlantiku se podařilo vědcům zastavit, a zachránili tak rybářský průmysl.
Vzhled této housenky cecropia jako by říkal „nedotýkej se“, ale tento hmyz je spíše neškodný, zdůrazňuje Sam Jaffe. Přírodovědec-fotograf je housenkami posedlý už od svých čtyř let. „Nosil jsem je rodičům do domu,“ prozradil pro reportáž National Geographic. „Našli je, jak lezou po stěnách.“ Podívejte se na mnoho dalších barevných druhů hmyzu v Jaffeho příběhu ze září 2024, „Housenky podvodnice“.
Ať už jsou žluté, oranžové, růžové, zelené, černé, modré nebo stříbrné, jedno je u pralesniček (jedovatých žab) jisté - nikdy nezklamou. Tato jahodová varianta byla vyfotografována v rámci projektu PhotoArc Joela Sartoreho, který začal v roce 2006 a právě do něj přibyl 16 000. druh.
O milníku rozšiřování našeho jedinečného foto-projektu jsme informovali v článku Maličký bojovník odolává vyhynutí: Axolotl ze Santa Cruz se stává 16 000. druhem v projektu Photo Ark.
To, co vypadá jako noční hádka, je ve skutečnosti vysoce sofistikovaná sociální interakce mezi dvěma samicemi hyeny skvrnité přezdívanými Moulin Rouge (vlevo) a Palazzo (vpravo). „Jen Guytonová použila k pořízení těchto snímků infračervené záření, abychom zvířata nerušili a zároveň se mohli přiblížit k jejich intimnímu chování,“ říká Keefe. Snímek se objeví v příběhu „Poslední smích“ z března 2024.
Kaloň egyptský si razí cestu nocí – nebo je to laboratorní větrný tunel na Brownově univerzitě na Rhode Islandu? Pro tento příběh ze srpna 2024, „Netopýři – milostný příběh“, odhalila nairobská fotografka Nichole Sobecki neuvěřitelné schopnosti jediných savců schopných letu.
Zatímco povodí Amazonky si obvykle představujeme jako kalné a temné, Thomas Peschak při fotografování tohoto anténovce maraňonského v bolívijských pramenech řeky nalezl překvapivou jasnost. Anténovec je symbolem „skrytých drahokamů“, díky nimž se tento příběh stal vizuálním a textovým potěšením, vysvětluje Keefe, a dalším příspěvkem ze speciálního vydání "Do Amazonie “ v září 2024.
Amazonii se věnovalo říjnové vydání časopisu a k tomuto tématu jsme přinesli video-podcast s předním českým etnologem: Od indiánů se máme stále co učit, říká etnolog Mnislav Zelený Atapana.
Třpytivé oči mláděte tuleně grónského vás upoutají, ale hvězdou této fotografie, kterou pořídila Jennifer Hayesová v rámci příběhu z února 2024, „Na tenkém ledě“, může být ve skutečnosti mořský led. Bez mořského ledu, který mizí v důsledku zvyšujících se teplot způsobených změnou klimatu, tuleni grónští a mnozí další polární živočichové nepřežijí.
Tento záběr fotografa Kiliii Yuyana se rozkládá mezi dvěma světy – ukazuje jak žraloka černoploutvého pod vlnami, tak i bujné ostrovy, které tvoří jižní lagunu Skalnatých ostrovů na Palau. Tento příběh z července 2024, „Obránci útesu“, byl součástí většího vydání o příbězích domorodých obyvatel z celého světa o ochraně přírody.
David Liittschwager se specializuje na neočekávané, což dokazuje i tento úžasný snímek zubatky obecné s úsměvem jehlového zubu. „Přibližuje nám tvory, které většina z nás nemá šanci spatřit,“ soudí Keefe. Dvanácticentimetrová ryba se objevila jako součást příběhu „Zóna soumraku“ z března 2024.
Záříjovou výpravu do tajemných hlubi oceánu doprovodil článek V soumračné zóně hlubin oceánu žijí podivuhodní tvorové, kteří jako by z oka vypadli mimozemšťanům.
Kaktusy jsou úžasně rozmanitými hybateli ekosystémů, které obývají, říká Keefe. To můžete vidět v akci na snímku Christiana Zieglera, na němž kolibřík sviští kolem a hledá nektar produkovaný květy kaktusu octomilky. Tento záběr je součástí příběhu „Tajná síla kaktusů“ z listopadu 2024.
Růžový delfín (delfínovec amazonský) číhá těsně pod hladinou zaplaveného lesa v brazilské řece Ariaú. Tato fotografie, druhá od Peschaka, která se objevila v říjnu 2024 v příběhu „Podvodníci, ikony a zloději“.
Snímek ledňáčka, který se střemhlav vrhá přes žluté lekníny v jižní Anglii, připomněl Keefovi jeden obraz. „Je to momentka,“ říká. „Je v něm pohyb a život.“ Snímek pořídil Charlie Hamilton James a objevil se v příběhu „Voda z křídy“ z května 2024.
Atlasový motýl s rozpětím křídel přes 25 centimetrů je jen jedním z tisíců druhů motýlů, kteří pocházejí z Bornea. Není však sporu o tom, že tento konkrétní lepidopteran je impozantním exemplářem. Tim Laman vyfotografoval toto chlupaté křídlaté zvíře pro příběh „Divoké zelené srdce Bornea“ z února 2024.
Ohrožení jeřábi popelaví, pojmenovaní podle svého křiklavého volání, přistávají na noc v mokřadu v Nebrasce. Fotografie vyšly v příběhu „Ohrožení jeřábi popelaví, pojmenovaní podle svého křiklavého volání, přistávají na noc v mokřadu v Nebrasce. Fotografie vyšly v příběhu „Překonávání vzdálenosti“ z dubna 2024 "Překonávání vzdálenosti" z dubna 2024.
Z výšky může divák sledovat stopy, které vytyčili medvědi hnědí procházející zelenými ostřicemi na pobřeží národního parku Katmai. Některé z těchto cestiček jsou vyšlapané po celé generace – a kdo jiný by mohl takovou scénu zachytit lépe než Acacia Johnsonová, která na Aljašce vyrostla. Snímek byl součástí příběhu „Ráj hnědých medvědů“ ze září 2024.
Východní chřestýš černoocasý se svíjí pod měsíčním světlem v Davisových horách v západním Texasu. Javier Aznar pořídil okouzlující záběr jako součást příběhu „Láska, nenávist a chřestýši“ z prosince 2024.
Snímek doprovodil reportáž Američané každoročně vybíjejí tisíce chřestýšů kvůli zisku i pověrám, ačkoli tito hadi nejsou nebezpeční, která se v tištěné verzi teprve objeví příští měsíce. (Odkazy na články vydané v časopise se vztahují k k vydání v originální americké verzi, datum vydání v českém vydání se může lišit.)
Sledujte nás v Google Zprávách