Srážky lodí s velrybami vzbuzují pozornost odborníků na celém světě již dlouho. Vědci však až teď zjišťují, že při nich nejspíše hyne i mrštnější žralok obrovský – ohrožený a největší druh paryby na světě. 

Při výzkumu, jehož výsledky uveřejnil časopis Science of the Total Environment, se sešla skupina 75 odborníků. Tito vědci v rámci studii vyčíslili míru, nakolik je žralok obrovský ohrožen lodní dopravou. Výstupem bádání byla mapa nejčastějších shromaždišť žraloka obrovského – v angličtině známých jako „souhvězdí“. Důvodem tohoto pojmenování jsou hvězdicovité vzory na hřbetě každého jedince. Lokalizovali je ve vodách 26 zemí světa. Získanou mapu propojili s údaji o trasách a polohách velkých nákladních lodí. Data jim poskytla nezisková organizace Global Fishing Watch, která usiluje o zvyšování transparentnosti využívání a správy světových oceánů prostřednictvím moderních technologií. 

Propojením obou mapových vrstev vědci zjistili, že žraloci jsou nejvíce ohroženi u pobřeží Ekvádoru, Mexika, Malajsie, Filipín, Ománu, Seychel a Tchaj-wanu – tedy míst s nejhustší lodní dopravou na světě. Navzdory tomu, že počty žraloků uhynulých v důsledku srážek s loďmi neznáme, je podle hlavní autorky studie Freyi Womersleyové, výzkumnice Southamptonské univerzity ve Velké Británii, zřejmé, že hustý lodní provoz představuje pro tyto živočichy značnou zátěž. „Poprvé jsme díky příspěvkům výzkumné obce mohli zmapovat většinu shromaždišť žraloků obrovských na světě,“ uvádí Womersleyová. 

Obzvláště náchylní ke srážkám s loďmi jsou mořští živočichové pohybující se v blízkosti mořské hladiny. To je případ velryby černé, která se zdržuje u hladiny, aby se mohla nadechnout a také žraloků obrovských. Ti se sice nepotřebují vynořit, aby se nadechli, ale přibližně polovinu svého života rovněž tráví u hladiny moře, kde se živí planktonem. 

„Z údajů nashromážděných při sledování označkovaných žraloků obrovských po celém světě vyplývá, kolik času stráví každý jedinec v této rizikové zóně,“ říká Michael Heithaus, ekolog žraloků z Florida International University. Vzhledem k tomu, že se celosvětově zvyšuje intenzita lodní dopravy, je podle těchto odborníků nezbytné jednat v zájmu ochrany žraloků: na světě je provozováno více než 100 000 nákladních lodí a jejich počet by se v příštím čtvrtstoletí mohl zvýšit až o 1 200 procent. 

Mrtví klesají ke dnu 

Hlavním důvodem, proč vědci nemají dostatek údajů o úhynu žraloků obrovských, jsou chybějící důkazy. „Mrtvá těla mořských savců plují na hladině nebo jsou vyplavena na břeh, takže o nich víme,“ říká Womersleyová. Žralok však má negativní vztlak, takže po uhynutí klesá ke dnu. Z toho vyplývá, že i údaje o úhynu žraloků při srážce s velkou lodí jsou nejspíše podhodnocené. Rovněž chybí informace o zraněních žraloků způsobených menšími loděmi, po nichž zvířatům často zůstávají na těle výrazné jizvy. „Žralok obrovský je velký a poměrně odolný, takže pokud utrpí zranění, často se dokáže odrazit ode dna,“ uvádí Heithaus. „Ale pokud jej srazí velká loď, nepřežije.“ 

Odborníkům zatím není jasné, zda je počet takto zabitých zvířat dostatečně významný na to, aby ovlivnil velikost populace. U mexického poloostrova Yucatan se každoročně shromažďuje více než 400 žraloků, zatímco u Madagaskaru jich bylo identifikováno téměř 500. „Snažíme se sestavovat chybějící údaje kousek po kousku, abychom tento druh pomohli ochránit dříve, než bude pozdě,“ říká Womersleyová. 

Obchod by neutrpěl 

Ve snaze předcházet srážkám lodí s mořskými savci se již osvědčily dvě taktiky: snížení rychlosti plavidel a vhodná změna lodních tras. Podle Womersleyové je lze použít také při záchraně žraloka obrovského.  

Vědci v nové studii počítačově simulovali pohyb plavidel, čímž prokázali, že při snížení rychlosti lodě v rozmezí 10–75 procent po procentních krocích se celková doba plavby prodlouží o pouhých pět procent, přičemž kapitáni budou mít lepší možnost zahlédnout žraloky včas a vyhnout se jim. Jiná simulace ukázala, že přesměrování lodí okolo hlavních biotopů by narušilo lodní dopravu ještě méně a doba průplavu by se prodloužila o pouhého půl procenta – v průměru asi o 2,4 hodiny na každé plavidlo. 

Výsledek vědce překvapil tím, jak příznivý dopad mohou mít poměrně malé změny v dopravě na populaci žraloků, aniž tím doprava utrpí. 

„Z hlediska ochrany přírody je to výhra pro všechny, a člověk přitom nemusí podstupovat příliš velký kompromis,“ podotýká Heithaus a dodává, že lidé jsou obecně ochotni udělat malé změny, mají-li velký dopad – zejména pokud jde o záchranu tak přitažlivého druhu, jakým je žralok obrovský. Ten má podle Heithause díky ekologické turistice celosvětovou hodnotu milionů dolarů. 

Zvýšení bezpečnosti vodního prostředí pro žraloka obrovského a další druhy by mohlo také přinést zákaz vplouvání velkých lodí do oblastí výskytu, a to buďto dočasný, sezonní, nebo jen v případě, že se v dané oblasti objeví určitý počet žraloků, říká Womersleyová.  

U východního pobřeží USA se už během některých období roku omezuje rychlost lodí kvůli ochraně ohrožených velryb černých. Podle vědkyně „máme povinnost chránit jeden z nejkrásnějších a nejcharismatičtějších živočišných druhů na světě, který se objevil na Zemi miliony let předtím, než přišel člověk“.