V roce 2023 sebrala Jenna Palmisanová mezi opadanými listy palem ve střední Floridě nemocného chřestýška zakrslého (Sistrurus miliarius).
„Had, kterého jsme našli, byl převrácený na zádech s břichem nahoru a uhynul nám v rukou,“ říká Palmisano, doktorandka biologie na University of Central Florida.
V podrostu slunné Floridy si razí cestu strašidelná nemoc, po níž místní hadi umírají s červovitým parazitem vyčnívajícím z tlamy.
Dlouhý, bělavý parazit, pojmenovaný jazyčnatec východní (Raillietiella orientalis) , který matně připomínající klíček fazole, se živí hadími plícemi, dokud zvíře nezemře.
Melissa Millerová, odbornice na ekologii invazí působící na Floridské univerzitě, poprvé objevila v roce 2012 na jihu Floridy místního hada nakaženého R. orientalis a později vystopovala původ nemoci u invazní krajty tmavé (barmské), která se do státu dostala z Asie v polovině 90. let 20. století. Od té doby se tímto parazitem nakazilo nejméně 19 ze 46 původních floridských druhů, od vodních hadů páskovaných až po černé hroznýše.
Nyní studie zveřejněná v roce 2023 ukazuje, že onemocnění hadími plicními červy se rychle šíří po celé střední a severní Floridě a pravděpodobně se rozšíří i do dalších jihovýchodních států USA. Studie vycházela z údajů shromážděných organizací Snake Lungworm Alliance and Monitoring (SLAM) , kterou založil spoluautor studie Palmisano, s více než stovkou spolupracovníků z řad neziskových organizací, akademiků, státních agentur a občanských vědců. Ačkoli se paraziti vědecky nazývají v angličtině tongueworms (neboli jazykový červ, což odpovídá českému jménu jazyčnatec), v jihovýchodní části USA se častěji používá termín „lungworm“ - plicní červ.
„Existují všechny důvody domnívat se, že rychlé šíření bude pokračovat,“ říká spoluautor studie Terry Farrell, profesor biologie na Stetsonově univerzitě v DeLandu na Floridě. „Parazit může přežít mrazy, protože jeho hostitel je ochrání před klimatickými extrémy.“
Ideální prostředí pro výskyt parazita
Onemocnění plicní červivostí se šíří, když šváb pozře výkaly již nakaženého hada. Z vajíček se v švábovi vylíhnou larvy, které jsou následně sežrány různými mezihostiteli, jako jsou ještěrky, žáby a drobní savci.
Když se tito mezihostitelé stanou kořistí hadů, přenesou parazita na svého konečného hostitele, kde larva zamíří do plic.
Dospělí parazité, kteří se živí krví a mohou uvnitř některých hadů dorůst délky až téměř čtyř centimetrů, způsobují záněty a poškození plic, zápal plic nebo sepsi. Infikovaní hadi ztrácejí v boji s parazitem tolik energie, že se mohou přestat živit a zemřít hlady.
Aby toho nebylo málo, floridská zelená bažinatá krajina poskytuje množství mezihostitelů, kteří umožňují parazitovi volnější pohyb.
A co víc, parazitovi prospívá i to, že Florida je celosvětovým epicentrem obchodu s plazy a obojživelníky v zájmových chovech. Prodejci, kteří legálně odchytávají volně žijící hady, nemají možnost zjistit, zda jsou infikovaní, a mohou je prodávat kupujícím. Další plazi oblíbení v obchodu se zvířaty v zájmovém chovu, jako jsou tegové nebo gekoni tokajští, mohou být také hostiteli těchto parazitů, i když není známo, jak je jejich zdraví ovlivněno.
„R. orientalis je generalistický parazit, což ho činí ještě děsivějším,“ říká Palmisano. „Nevíme, zda se může rozšířit na lidská domácí zvířata.“
Ploskolebci vykazují odolnost
Výzkum a kontrolu nemoci ztěžují i další faktory. Jednak proto, že hadi žijí většinou skrytě před lidmi, „máme tendenci podceňovat význam tohoto problému,“ říká Farrell.
Američtí hadi také nemají zabudovanou obranu proti cizopasníkovi, takže jsou zranitelnější. Vzhledem k tomu, že se například krajty tmavé vyvíjely společně s hadími plicními červy, mohou snadněji přežít infekce.
Je možné, že některé nakažené hady by bylo možné zachránit, pokud by je odchytili a léčili odborníci, ale to není reálné řešení.
„není možné vyrazit, odchytit všechny volně žijící hady v dané oblasti, ošetřit je a dát do pořádku, protože byste museli ošetřit také všechny žáby, ještěrky a šváby,“ říká Farrell.
Přesto existuje určitý důvod k naději. Millerův výzkum ukazuje, že zatímco několik druhů hadů ubývá, ploskolebců floridských, což je silně infikovaný druh, neubývá.
„Předběžné výsledky naznačují, že některé původní druhy hadů mohou být vůči infekci R. orientalis odolnější než jiné,“ uvedla v e-mailu. Je například možné, že parazit není tak škodlivý pro imunitní systém ploskolebce.
„To tedy dává naději, že některé původní druhy hadů mohou být schopny zmírnit dopady infekce.“