Impozantní bílá kráva s výrazným hrbem na hřbetě a drapérií kůže, která jí splývá z krku jako módní šál. Toto zvíře překonalo loni v červnu v brazilském Arandú aukční rekord. Bylo to prestižní vítězství, které zahýbalo s celosvětovým trhem s hovězím masem. Nejvíce se slavilo v Brazílii, v domovské zemi zvířete, v níž bylo pečlivě vyšlechtěno a odchováno v těch nejlepších podmínkách.
Po ukončení dražby investoři za nádherný brazilský kus skotu plemene nelore, potomka starobylého plemene domácího skotu zebu, zaplatili rekordních 4,3 milionu dolarů, což je bezmála 100 milionů korun.
Vyšlechtěné zvíře v soutěži předvedlo, jak zdatná je Brazílie v moderním chovu skotu. Země je na prvním místě v celosvětovém vývozu hovězího masa. Do čela žebříčku se dostala před třemi lety, když se Čína začala potýkat s těžkou epidemií afrického moru prasat a musela začít dovážet skot. Epidemie v Číně zahubila 28 procent populace vepřů v zemi.
Do laboratoře Bioembryo ve městě Cuiaba na západě Brazílie přicházejí vaječníky odebrané zvířatům z farmy. Selektivní šlechtění pomáhá chovatelům vybírat specifické vlastnosti.
Dvě klonovaná telata leží v ohradě na farmě Geneal Laboratory. V této laboratoři, která je jednou z nejdůležitějších klonovacích míst v Brazílii, se ročně narodí asi 70 klonovaných zvířat.
Brazílie už postavila čtyři nová jatka, která mají sloužit čínskému trhu, říká fotografka a badatelka National Geographic Carolina Arantesová. „Toto odvětví je na vzestupu,“ říká.
Aby rostoucí odvětví zdokumentovala, vydala se Arantesová do rodinného domu v Uberabě, městečku na jihu brazilské vysočiny. Tam je dobytek králem a zebu nosí korunu. „Všechno v Uberabě je zebu. Zebu rádio, zebu restaurace,“ říká fotografka, která se tématem dobytkářství zabývá už osm let.
Na aukcích s nejvyššími cenami je potomstvo nelore nejoblíbenějším plemenem skotu zebu. A to nejen pro své maso. Tato zvířata jsou považována za budoucnost odvětví, a to jak pro účely chovu, tak pro potenciál plemene snižovat zátěž, kterou rančerství představuje pro životní prostředí.
Honáci dobytka ženou stádo na ranči v „Sao Felix do Xingu“. Na rozlehlé ploše se nachází největší stádo skotu v zemi, které čítá 2,4 milionu kusů. Obec je také známa tím, že je nejnásilnější v oblasti. Zemědělci zasahují do půdy domorodých obyvatel. Běžná je těžba a nezákonné odlesňování.
Chov dobytka je hlavní příčinou odlesňování amazonského deštného pralesa již 65 let. V Brazílii se dnes chová 225 milionů kusů skotu a země je připravena nadále dominovat trhu, kde se v příštích dvaceti letech předpokládá růst o 35 procent. Mohou ceněná milionová plemena, jako je nelore, skutečně něco změnit?
Původ ceněné krávy
Synonymem dobytka a rančerství je kultura a romantika gaučů. Honáci z jižní Brazílie jsou stejně legendární jako jejich protějšky na americkém Západě. Prosluli přípravou grilovaných steaků churrasco. Za rozvojem rančerství stojí brazilská vláda, která v polovině 20. století nastartovala chov dobytka tím, že rodinám a farmářům nabízela pobídky, jejichž cílem bylo podnítit chuť lidí přestěhovat se na venkov a proměňovat deštné pralesy na pastviny.
V době rozmachu se Brazílie snažila zkvalitnit chov skotu křížením. Úkolem bylo najít zvířata, která by dobře snášela tropické klima i rozmanité ekosystémy země. Evropská plemena (Bos taurus), jako jsou herefordi a angusové, zde trpěla tepelným stresem a jejich produkce byla nízká. V náročnějších podmínkách se však osvědčil skot zebu (Bos indicus), pocházející z jihovýchodní Asie, Afriky a Číny.
Dokument z roku 1918 sloužil jako doklad brazilským farmářům o nákupu krávy v Bombaji v Indii. Plemeno zebu pochází z Indie, nyní však dominuje na brazilském trhu s masem.
Ana Claudia Mendes Souza, 65 let, je vnučkou jednoho z prvních rančerů, kteří v 19. století začali dovážet skot z Indie. Stojí vedle pětiletého býka plemene Guzer-Zebu, Aquiles de Amar.
Skot plemene zebu zvládá horko díky vysokému počtu velkých potních žláz, jež napomáhají dostatečné hydrataci. Jeho kůže je hustě osrstěná, díky čemuž je lépe ochráněna před krvelačným hmyzem. Tím, že se toto plemeno zkřížilo s plemenem Ongole z indického okresu Nellore ve státě Andhrapradéš, vzniklo ještě odolnější plemeno nelore.
Šlechtění udržitelnějšího hovězího masa
Plemeno nelore je odolné vůči mnoha parazitárním infekcím, které mohou zvířatům způsobovat žaludeční potíže. V důsledku toho se však krávy podepisují na poškozování životního prostředí uvolňováním metanu, škodlivějšího pro atmosféru více než oxid uhličitý, podobně jako ostatní plemena skotu. „Výfukové plyny“ krav tvoří zhruba 14,5 procenta všech globálních emisí skleníkových plynů.
Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí může jedna kráva vyprodukovat až 120 kilogramů metanu, přičemž denní emise metanu u jedné krávy jsou 25 až 80krát silnější než emise oxidu uhličitého.
Vzhledem k své vrozené schopnosti odolávat vysokým teplotám a přežít náročné podmínky jako extrémní sucho, byli kříženci zebu krátce považováni za ideální zvířata pro produkci masa šetrnou k životnímu prostředí. Některé poddruhy mají také více svaloviny, což teoreticky snižuje jejich dopad na životní prostředí tím, že výrobci získají více masa z menšího množství pastvin.
„Produkce hovězího masa je složitější, než jí často přisuzujeme, a stala se poměrně vědeckou, zejména v posledních desetiletích. Ačkoli se většinou [průmysl] uznání dopadů na životní prostředí stále brání,“ uvádí Robert Wilcox, profesor na Northern Kentucky University a specialista na brazilský chov skotu.
Gabriel Garcia Cid, prezident Brazilské asociace chovatelů skotu plemene Zebu, označil ochranu přírodních zdrojů za „zásadní pro budoucnost chovu skotu“ a v e-mailu uvedl, že brazilští chovatelé skotu si uvědomují „důležitost zavádění genetických vylepšení na farmách“, a dodal: „Genetika plemene Zebu je jedním z hlavních nástrojů udržitelnosti.“
Hovězí maso na grilu na farmě Beka v Santo Antonio da Platina. Chovatelé skotu využívají k vývoji drahého masa s vyšším obsahem více tuku genetické testy. Prodej těchto kusů se zvýšil na domácím trhu i v zahraničí. Brazílie vyváží více hovězího masa než kterákoli jiná země.
Marketingová kampaň na počátku roku 2000 vedená odvětvím chovu chovu skotu propagovala koncept „Boi ecológico“, což v hrubém překladu znamená „ekologický vůl“, a vyzdvihovala ekologické přínosy plemene nelore.
Navzdory přirozené odolnosti tohoto zvířete se „kampaň rozplynula poté, co se ukázalo, že oslavovaná kráva není o nic ekologičtější než kterékoli jiné plemeno,“ uvádí Wilcox.
Vzestupující trh čelí klimatickým změnám
I když odlesňování pokračuje, nově zvolený prezident Luiz Inacio Lula de Silva se zavázal další ničení zastavit. Kácení v posledních 60 až 65 letech zničilo téměř pětinu deštných pralesů v zemi. Stromy jsou přitom přirozenými pohlcovači uhlíku a odvádějí z atmosféry znečištění ničící planetu.
Podle ochránců životního prostředí je třeba zbývající lesy zachovat, aby přírodě pomohly v boji proti změně klimatu. V některých oblastech Amazonie, které jsou velké jako Austrálie, se již nyní uvolňuje větší množství uhlíku, než kolik ho tyto oblasti pohlcují.
Přestože od zvolení prezidenta de Silvy kácení a nadměrná pastva pokračovaly, v prvních šesti měsících roku 2023 došlo k „výraznému poklesu“. V prosinci loňského roku Para zahájila povinný program sledování dobytka a do tří let plánuje sledovat jeho populaci čítající 24 milionů kusů. V plánu má také omezit počet kusů chovaných na nelegálně odlesněné půdě.
Býci se potulují po poli na farmě Garcia Cida. Cid byl jedním z prvních, kdo přivezl skot z Indie.
Dokud však bude trh silný, výrazný pokles chovu a s ním související odlesňování Amazonie se podle Wilcoxe
nedá očekávat. Pokud jde o plemeno nelore, ani to se nikam nechystá. To, co se postupem času stalo posvátným zvířete pro hinduistické náboženství, je nyní uctívanou ikonou mocného průmyslu.
