V upoutávce k filmu „Twisters“ účinkují hrdinové, kteří se plnou parou ženou vstříc tornádům, odpalují do nich ohňostroje a sní o tom, že matku přírodu právě oni jednou porazí.

Ačkoli jsou tyto riskantní kousky převážně dílem filmových triků, pronásledování bouří je běžnou turistickou atrakcí ve střední části USA již desítky let. Působí v ní více než tucet firem a jejich názvy přímočaře odrážejí obsah takových výletů. Klíčová slova jsou zde: „lov“, „tornádo“, „extrém“. Zákazníkům slibují, že je přivezou co nejblíže ohnisku tornád, mrakům, dešti, větru a krupobití – tak blízko, jak jim to jenom dovolí bezpečnost.

Na rozdíl od akčních hrdinů oni za bouřkami ujedou i stovky kilometrů. Někdy dokonce musejí trpělivě vyčkávat, než bouře začne. „Je to dlouhé ježdění a krátká akce,“ přiznává Erik Burns, majitel a ředitel jedné takové společnosti. „Ale tato akce je tak úžasná, že na kilometry a hodiny, které strávíte cestováním, okamžitě zapomenete.“

Kdo byl prvním lovcem bouří?

Prvním lovcem bouří byl David Hoadley. V časopisu Storm Track, který sám založil a redigoval, vzpomíná v článku z roku 1987 na svoje začátky: „V červnu 1956 jsem jako čerstvý absolvent střední školy projížděl rodným městem v Severní Dakotě a pořizoval tam 8mm záběry stromů a elektrických sloupů, které strhala bouře. Síla matky přírody mě uhranula.“

Nový remake filmu „Twisters“ mezi milovníky bouří nejspíš způsobí další poprask – přinejmenším stejný jako původní verze z roku 1996. Zálibou v pronásledování bouří tehdy nakazila mainstreamové publikum na celém světě. Ronald Stenz, profesor meteorologie na College of DuPage v Illinois, který vede pravidelné studijní výpravy za bouřemi, si však nedokáže představit, že by poptávka po podobných zážitcích mohla ještě vzrůst.

Podle Kim Georgeové, manažerky jedné „lovecké“ kanceláře, se uvedení nových „Twisters“ projevuje už teď. Celý příští rok mají již vyprodaný a na zájezdy v roce 2026 už je pořadník.

Jak probíhá pronásledování tornád?

Podle amerických meteorologů se na území USA v roce 2023 vytvořilo 1 423 tornád. Většina z nich v takzvané „Tornádové aleji“, což je pásmo jejich nejčastějšího výskytu. Původně se tak říkalo oblasti s extrémním počasím v okolí Texasu a Oklahomy, ovšem „žádné oficiálně dohodnuté hranice nemá“, uvádí profesor Stenz.

Podle Georgeové tato oblast sahá od jižního pobřeží Texasu až za kanadskou hranici. Její „Tempest Tours“ ale vyjíždějí i do Kansasu, Nového Mexika, východního Colorada, Nebrasky, Iowy, Severní a Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu a Minnesoty. Jarní bouře se podle ní obvykle pohybují mnohem rychleji než bouře v závěru sezony. Od května pak začínají zpomalovat.

Své tipy má i profesor Stenz. Nejlepší podmínky ke sledování bouří podle něj nabízí silniční síť ve východní Dakotě. Nebraska je podle něj zase nejlepším místem pro pořizování skvělých fotografií.

„Lehčí bouřky se pohybují poměrně rychle, záleží na tom, jak se tvoří a jaký mají střih větru,“ říká Georgeová. „Jsme připraveni u vozidla, abychom s nimi udrželi krok. V pozdějších fázích sezony máme na pozorování bouří více času. Zvláště v Montaně. Můžeme je sledovat třeba hodiny, než se vytvoří. Nemusíme tolik spěchat, ale jejich intenzita je pořád vysoká.“

Tornáda jsou obvykle viditelná ze vzdálenosti dvou až pěti kilometrů. Někteří lovci se však přibližují i na 2,5 kilometru. Jakmile zaregistrují hromy a blesky, vědí, že jsou příliš blízko, a v případě potřeby použijí své předem naplánované únikové cesty.

Má nějaký vliv změna klimatu?

Důkazy naznačují, že „počet tornád v oblastech vyššího výskytu bouří se v průběhu času mírně snížil,“ říká Stenz. Výzkumy ukazují, že tornáda se přesouvají na východ směrem k lesnatějšímu údolí řeky Mississippi a pryč od rovinatějších a méně osídlených rovinných oblastí.

Zda je to přímý důsledek klimatických změn, se zatím neví. Stenz poznamenává, že „může jít jenom o určitý druh přirozené proměnlivosti“. Vědec je také skeptický vůči názoru, že by změna klimatu ovlivnila počet tornád za rok.

Podle Burnse by se vliv změny klimatu nejspíš projevil snížením počtu tornád. Pozoroval však, že přechodné roky mezi klimatickými jevy El Niño a La Niña v Tichém oceánu, které nastaly letos v létě, mají za následek nestabilní povětrnostní podmínky. „Tento rok je obzvláště bouřlivý,“ říká Burns a jako příklad uvádí dubnové tornádo v Nebrasce i květnové v Iowě.

Závěrem Stenz doporučuje, aby se všichni, kdo chtějí pronásledovat tornáda, nejprve zúčastnili školení. Je bezplatné a poskytují je ti nejpovolanější: Národní meteorologická služba. Dobré podle něj také je „se nejprve vydat na výpravu se zkušenými lovci, než vyrazíte na vlastní pěst“.

Zdroje: