Kosatky jsou častým námětem novinových titulků, a ne náhodou. Jde o největší oceánské predátory, kteří nás vždy dokážou něčím překvapit.

Tito všestranní delfíni – ano, skutečně je to druh delfína – patří k nejrozšířenějším obratlovcům na Zemi. Žijí od polárních oblastí na jihu až po rovník. Jejich jídelníček je velice rozmanitý; hodují na rybách, tučňácích i mořských savcích, jako jsou tuleni, lachtani, a dokonce i velryby, a vytvářejí důmyslné metody, jak si kořist obstarat. Některé antarktické kosatky loví ve skupině tak, že vlnami z plovoucích ledových ker srážejí tuleně do vody. Jiné přišly na to, jak získávat játra bohatá na živiny ze žraloka bílého. je to riskantní lovecká strategie, k níž často ani nepotřebují pomoc zbytku skupiny. Útočí i samostatně a k dokončení útoku jim stačí pár minut.

Kosatky jsou příbřežní tvorové, jež můžeme pozorovat při turistických plavbách po celém světě, což je zážitek, který Robert Pitman, mořský ekolog z Ústavu mořských savců Oregonské státní univerzity, doporučuje každému zažít alespoň jednou v životě.

„Je to největší vrcholový predátor, který dnes na planetě žije,“ říká Pitman pro National Geographic. „Nic podobného tu nebylo k vidění od dob, kdy se po Zemi proháněli dinosauři.“

Rozšiřují působiště

V březnu tohoto roku vědci zaznamenali zcela novou populaci kosatek. Podle studie publikované v časopise Aquatic Mammals byla zpozorována na mnoha místech oceánu, daleko od pobřeží Oregonu a Kalifornie a často i daleko za hranicí kontinentálního šelfu, kde hloubka dosahuje až 4 500 metrů. Tato nová populace kosatek se živí velkými zvířaty, jako jsou vorvani, rypouši sloní a delfíni, a pohybuje se oproti svým zvyklostem na otevřeném moři.

„Na otevřeném moři mnoho velkých predátorů nežije. Tato místa v oceánu často přirovnáváme k obrovské poušti, takže jsme nečekali, že bychom tam našli tolik různých živočichů,“ říká vedoucí studie Josh McInnes, student magisterského studia v Institutu pro oceány a rybolov Univerzity Britské Kolumbie. Jeho vědecká skupina plánuje ve výzkumu pokračovat.

Loví pomocí vln

V jedné oblasti Antarktidy si asi stovka kosatek osvojila zvláštní způsob lovu tuleňů. Při něm jako zbraň používají vlny oceánu. Jakmile si na ledové kře vyhlédnou kořist, vytvoří jakousi bojovou linii a zamíří k cíli. Těsně před ním se synchronizovaně otočí na bok a zmizí pod hladinou, čímž vytvoří silnou vlnu, která ledovou kru zaplaví a rozbije část jejího povrchu. Útok pak pomalu a systematicky opakují, dokud oběť nespláchnou do vody a některý z útočících predátorů ji nestáhne pod hladinu.

Riskantní jídelníček

Nové záběry pořízené v červnu 2023 v Mossel Bay ukazují, jak kosatka, jíž tamní vědci přezdívají Starboard, zabila během necelých dvou minut osmimetrového žraloka bílého a vykousla mu játra. Po úspěšném útoku vítězně obeplula loď s kameramanem, který ji natáčel, s tlamou plnou krvavých jater. Kosatka Starboard obvykle loví po boku svého příbuzného, jehož vědci pojmenovali Port, nedaleko Kapského Města v Jihoafrické republice, tentokrát však útočil Starboard sám.

Podle Alison Townerové, odbornice na žraloky z Rhodesovy univerzity, která je vedoucí studie publikované v časopise African Journal of Marine Science, jsou kosatky známé tím, že při lovu spolupracují, proto je jí Starboardovo chování záhadou. „Starboardova predátorská strategie nás opravdu překvapila,“ říká Townerová. „Dříve jsme pozorovali, jak loví spolu s ostatními, přičemž lov žraloků bílých spojený s vykusováním jater probíhal také ve skupině.“

Kosatky mají podle vědců dobrý důvod riskovat život při lovu tak velké a nebezpečné kořisti. Žraločí játra jsou totiž plná tuku a živin a mohou tvořit až třetinu hmotnosti žraločího těla.

Zabíjejí pro zábavu?

V roce 2005 spatřila Deborah Gilesová, vědecká a výzkumná ředitelka neziskové organizace Wild Orca se sídlem ve Friday Harbor ve Spojených státech, těžko zapomenutelný úkaz – mrtvou sviňuchu, což je šedobílý kytovec o délce zhruba 1,5 metru, kterou si u pobřeží amerického státu Washington „vezla“ na čumáku jedna z kosatek v hejnu. Vědci takové chování poprvé zaznamenali v roce 1962 u kosatek žijících na jižní polokouli a od té doby očití svědci ohlásili více než 70 případů. V roce 2005 jich však bylo zaznamenáno deset – nejvíce během jediného roku.

Ve většině takových případů tlačila rybožravá kosatka sviňuchu čenichem nebo ji držela v tlamě a vynášela ji nad hladinu. Někdy ji nechala utéct, než ji znovu chytila. Některé kosatky jsou agresivnější než jiné, sviňuchu odhodí, plácnou ji ocasní ploutví nebo ji natřásají v tlamě. Sviňucha po takových útocích většinou uhyne. Vědci se domnívají, že si tak inteligentní predátoři nejspíš jenom hrají.

Kosatky potápějí lodě

Rozruch mezi námořníky vyvolává v posledních třech letech populace kosatek u Pyrenejského poloostrova. Kosatky útočí na lodě, a některé dokonce potápějí. První útok se odehrál v květnu 2020 v Gibraltarském průlivu a v následujících letech přišly desítky dalších. Většina útoků měl