Hrošici „Moo Deng“, která se narodila letos v létě v thajské zoo a jejíž jméno znamená „hopsající čuník“, si lidé zamilovali. Podívali jsme se na původ tohoto zvířete, abychom zjistili, proč je tak droboučké.
Hroší liberijský (Choeropsis liberiensis) je jedním z pouhých dvou žijících druhů hrochů, druhým je hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius). I když mají tito tvorové podobné tvary a zbarvení, pokud stojí vedle sebe, rychle si uvědomíte, jak moc se liší.
„Hlavním rozdílem je velikost,“ říká Karen Vaccová, asistentka kurátora savců v Pittsburghské zoo a akváriu, kde žije také hrošík liberijský. „Hrošík liberijský je desetkrát menší než hroch obojživelný."
V dospělosti však hrošíci liberijští mohou vážit až 270 kilogramů, což se může zdát hodně. Jejich bratranci, hroši obojživelní, však dosahují hmotnosti až 4,5 tuny.
Podobnosti a rozdíly
Velikost hrochů i trpasličích hrochů je poměrně impozantní. Zejména když si uvědomíme, že každý druh je z velké části býložravý. Ve volné přírodě se hrošík liberijský živí především travinami a vodními rostlinami, říká Vaccová. „Moo Deng“ a další jedinci, kteří žijí v zoologických zahradách, však žerou hlavně zeleninu a takzvané „býložravé sušenky“, které jim dodávají další živiny.
Dvouměsíční samička hrošíka liberijského jménem Moo Deng se svou matkou Jonou při krmení v „Khao Kheow Open Zoo“ v Thajsku.
Dalším velkým rozdílem mezi druhy hrochů je jejich geografické rozšíření. Hrochy obojživelné lze nalézt v celé střední a jižní Africe, včetně malého kousku území podél řeky Nil na sever až ke Středozemnímu moři.
Oproti tomu hrošík liberijský pochází z lesů a bažin západní Afriky, kde žije převážně samotářsky, což je podle Vaccová další rozdíl oproti hrochům obojživelným, kteří žijí ve stádech čítajících okolo 40 nebo až 200 jedinců.
Oba druhy však mají společnou jednu věc, na kterou je třeba si dávat pozor, když je navštívíte v zoo nebo na safari: Nenechat se od nich postříkat! „Hroši ostrým šviháním svého ocasu rozstřikují své výkaly na všechny strany jako rozstřikovač,“ vysvětluje Vaccová.
Vývoj hrošího rodokmenu
Vědce také zajímalo, jak blízce jsou si jednotlivé druhy příbuzné, a tak se v roce 2023 rozhodli pomocí molekulárních dat prozkoumat zástupce jediných dvou rodů hrošího rodokmenu. Jejich zjištění bylo poměrně překvapivé.
„Naše studie zjistila, že se rozdělili zhruba před čtyřmi miliony let, což je později, než se dosud předpokládalo,“ říká Jan Janecka, genetik z Duquesne University.
Pro představu to znamená, že hrošík liberijský a hroch obojživelný se příbuzensky rozdělili asi o jeden až dva miliony let dříve než lidé a šimpanzi nebo lvi a tygři, říká Janecka. Tedy zhruba před stejnou dobou jako medvěd baribal a medvěd hnědý.
Ačkoli to nikdo neví přesně, Janecka a jeho spoluautoři se domnívají, že se hroši mohli vydat různými evolučními cestami, když se hrošík liberijský zmenšil a lépe přizpůsobil životu na souši. Hroch obojživelný se zase mohl zvětšovat, protože většinu života tráví ve vodě, která mu pomáhá udržovat jeho značnou hmotnost.
