Čtrnáctiletý chlapec, který se šel v indickém vedru vykoupat do rybníka. Třináctiletá dívka, která se koupala v bazénu při školního výletu, a pětiletá dívka, která se cachtala v řece kousek od domova. Tyto tři děti žily v různých částech jihoindického státu Kérala. Ještě jednu věc však mají společnou, všechny podlehly mozkové infekci – primární amébové meningoencefalitidě (PAM). Způsobuje ji drobný prvok vyskytující se v teplých sladkých vodách a ve špatně udržovaných bazénech. V Indii se léčila ještě asi desítka dalších. Jeden z nich, 27letý muž, na následky infekce také zemřel.

„Za poslední tři měsíce jsme v Kérale zaznamenali patnáct případů PAM – oproti předchozím letům, kdy jsme mívali zhruba jeden ročně,“ říká Aravind Reghukumar, vedoucí oddělení infekčních nemocí na kéralské lékařské fakultě.

Ačkoli je PAM vzácná, jedná se o smrtelnou infekci s celosvětovým výskytem. Způsobuje ji Naegleria fowleri, známá také jako „mozkožravá améba“, protože infikuje mozek a ničí jeho tkáň. Tuto infekci dosud zaznamenaly úřady v nejméně 39 zemích a počet nakažených se každoročně zvyšuje o 4,5 procenta. Jen v Pákistánu je každý rok v souvislosti s tímto onemocnění hlášeno 20 úmrtí. V roce 2024 byly doposud ohlášeny infekce v Indii, v Pákistánu a v Izraeli. N. fowleri byla zjištěna také na oblíbeném sladkovodním koupališti v Západní Austrálii a u horkých pramenů v americkém národním parku Grand Teton.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) byla většina případů celosvětové expozice – 85 procent – hlášena v teplém, horkém nebo letním období. Několik studií také zaznamenalo, že ke globálnímu nárůstu výskytu PAM mohou dále přispívat změny teploty a klimatu. Výzkum publikovaný v květnu loňského roku odhalil, že počet infekcí PAM roste i v severních částech USA.

Yun Shenová, odborná asistentka chemického a environmentálního inženýrství na Kalifornské univerzitě v Riverside, uvedla, že PAM považuje za „potenciální nově vznikající zdravotní hrozbu na celém světě“. Vysvětluje, že nejenže přežívání a růst prvoka pravděpodobně podporují vyšší teploty, ale také, že riziko expozice se při teplejším počasím zvyšuje proto, že lidé častěji vyrážejí k vodě.

Shenová, která se zabývá výzkumem patogenů v pitné vodě a systémech pro opětovné využití vody, říká: „Změna klimatu může způsobit rozšíření areálu výskytu této améby. Proto může přežívat i v teplejších sladkovodních nádržích a v oblastech, které byly dříve považovány za příliš chladné.“

Kde se nebezpečné améby vyskytují?

N. fowleri se vyskytuje v teplé, neupravené sladké vodě, v půdě a v prachu, říká Karen Towneová, docentka z University of Mount Union v Ohiu a spoluautorka studie o tom, jak se tato améba stává „novou hrozbu pro severní podnebí“. Podle ní k infekcím PAM dosud docházelo většinou při plavání, stříkání vody a ponořování hlavy do sladkovodních jezer, rybníků, horkých pramenů a nádrží. Mezi méně časté způsoby přenosu zatím patří voda z teplé hadice, skluzavka na trávníku, používání stříkacích plošin a vystavení nosní sliznice vodě ze soukromých studní.

„Epidemiologicky se většina případů vyskytovala u zdravých dětí a mladých dospělých – a to více u mužů než u žen – kteří přišli předtím do styku s neupravenou sladkou vodou,“ uvedla Towneová v e-mailovém rozhovoru pro National Geographic.

Podle Barbary Polivka, která je spolu s Towneovou autorkou studie, se N. fowleri dostává do těla kontaminovanou vodou prostřednictvím nosu, následně prostupuje nosní sliznicí a po čichovém nervu až k mozku. Tam inkubuje v průměru pět dní. „Infekce začíná rychlým nástupem silných bolestí hlavy, horečkou, nevolností a zvracením, které se poté zhoršují, a pokračuje tuhnutím šíje, halucinacemi, kómatem a následně smrtí,“ říká Polivka.

Jakmile se N. fowleri dostane do těla, může mít „škodlivé účinky“ na lidský mozek, a to několika způsoby: počínaje přímo tím, že se živí mozkovými buňkami až po nepřímé vylučování škodlivých látek, které způsobují poškození buněk, říká Leigha Stahlová, mikrobioložka z Alabamské univerzity. „Kromě přímého poškození vyvolává přítomnost N. fowleri v mozku také imunitní reakci, která má za následek otok mozku. Ten může vést až ke smrti,“ říká Stahlová, která je autorkou studie o vlivu teploty na tento patogen.

Podle úřadů má PAM vysokou úmrtnost, a to až 97 procent lidí. V USA přežily pouze čtyři ze 152 dosud nakažených osob. Podle vědců je to kvůli obtížné diagnostice. Parazit je obvykle zjištěn až posmrtně a podle indického lékaře Reghukumara „je v Indii vždy diagnostikováno asi jen 30 procent případů PAM“, zatímco 70 procent zůstává nezjištěných.

Dalším velkým problémem při odhalování infekce je podle Stahlové chybná diagnóza. Příznaky nemoci se totiž podobají jiným chorobám, jako je chřipka nebo bakteriální meningitida. „PAM je poměrně vzácné onemocnění, takže není pravděpodobné, že by ho lékaři zvažovali mezi prvními. To může být také příčinou zpožděné diagnózy,“ vysvětluje.

Jacob Lorenzo-Morales, docent parazitologie a ředitel španělského Univerzitního institutu tropických nemocí a veřejného zdraví na Kanárských ostrovech, říká, že PAM není dostatečně hlášena a mezi lékaři není příliš známá.

 „V chudších zemích je navíc téměř nemožné sehnat včas miltefosin – známý jako „zázračný lék“ na infekci PAM. Někdy jsme dokonce museli omezit dávky a čekat, než dorazí další. To je velmi znepokojivé,“ říká Lorenzo-Morales, který ve svém článku o N. fowleri z roku 2019 také konstatoval, že dochází k celosvětovému nárůstu výskytu PAM, a naznačil, že jej může vyvolávat změna klimatu.

 Úloha změny klimatu

„Jsme svědky nárůstu počtu onemocnění, která byla dříve považována za tropická, která se stěhují do chladných oblastí a zemí,“ říká Lorenzo-Morales, „budoucnost je znepokojivá.“

Charles Gerba, profesor virologie na Arizonské univerzitě, v souvislosti s očekávaným nárůstem případů PAM navrhuje, aby děti při plavání nedávaly hlavu pod vodu nebo používaly nosní svorky. „Rovněž u nekvalitní vody z vodovodu se vyvarujte stříkání vody do obličeje, aby se vám nedostala do nosu, a nepoužívejte ji k čištění dutin,“ dodává.

Další možností, jak vyhledávat nakažené i v obtížnějších podmínkách, je přímé pátrání v terénu. V této souvislosti Reghukumar zmiňuje případ úmrtí 27letého muže s příznaky PAM a anamnézou styku s vodou v zarostlém rybníce ve městě Thiruvanthapuram. Muž v minulosti podstoupil operaci mozku, což ještě zvýšilo pravděpodobnost infekce po styku s vodou zamořenou amébami. Lékaři se na základě mužova popisu pustili do pátrání, aby odhalili aktivní případy nákazy PAM ze stejného zdroje. Při tom se jim podařilo identifikovat šest dalších nakažených. U nich pak zahájili léčbu ještě v rané fázi onemocnění.

„Nyní se všichni zotavují,“ uvádí Reghukumar, „To nám říká, že navzdory vysoké úmrtnosti v důsledku PAM, nějaká šance existuje. Včasná diagnóza a léčba může dát pacientovi šanci na přežití.“