Příčinou až 80 procent záchranných akcí na plážích ve Spojených státech a 60 procent stejných zásahů ve Velké Británii jsou takzvané zpětné proudy. Důvodem je jejich obtížná předvídatelnost a to, že plavci nevědí, jak se v nich zachovat, aby se zachránili před utonutím. Na jedené floridské pláži se kvůli nim nedávno utopilo pět turistů během čtyř dnů.

Co je to zpětný proud

Zpětné proudy připomínající řeku se silným proudem. Vznikají běžně na mělkých plážích, kde se voda po nárazu na pevninu nemůže vracet „spodem“ a odtéká ve stejné hloubce, v níž přišla. Jsou nepředvídatelné a nebezpečné zejména na některých místech, kde jejich proud dokáže odtáhnout koupajícího se až 50 či 100 metrů od pobřeží.

Zpětné proudění může vznikat i na větších jezerech. „Příčinou je lámání vlny na mělkém pobřeží a to, že vlna je rovnoběžnější vůči mořskému dnu,“ uvádí Simon Boxall, odborný asistent Národního oceánografického centra Southamptonské univerzity. Nejznámějšími místy vzniku těchto proudů jsou Boomerang Beach v Austrálii, Panama City Beach na Floridě a ostrov Lamu v Keni. Je však třeba mít se na pozoru všude, protože slabší zpětné proudy vznikají na téměř každé pláži s vlnami.

Jak poznat zpětný proud

„Pokud v bílém příboji spatříte tmavou mezeru, jíž voda proudí zpátky od pobřeží, jedná se s největší pravděpodobností o zpětný proud,“ potvrzuje Rob Brander z výzkumné skupiny v australském Sydney. Tyto tmavé mezery někdy lemuje bílá, zpěněná voda.

Chcete-li zpětný proud odhalit předem, sledujte pláž několik minut, a to odněkud ze strany či z vyvýšeného místa, třeba z písečné duny. „Přímo na pláži se rozpoznává vždycky hůř,“ vysvětluje Brander. „A nestačí vám k tomu jen letmý pohled.“

S jistotou je však těžké zpětné proudy najít, a to i kvůli jejich proměnlivosti. „Surfuji už 30 let,“ říká Chris Cousens, vedoucí bezpečnosti na vodě Walesu. „Ale když vyrážím na nová místa, stejně je vždycky hned nepoznám.“

„K většině úmrtí dochází během slunečného víkendu,“ říká Erik Heden, meteorolog pro koordinaci varování Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). „Sluníčko svítí, je horko... vypadá to, že nic nehrozí.“

Chcete-li zůstat během dovolené nebo dlouhodobého pobytu u moře v bezpečí, sledujte dostupné informace. Existují nástroje pro předpověď výskytu zpětného proudu, pokud je riziko vysokého stupně, nevstupujte do vody, radí Haden. Na pláži se před vstupem do vody podívejte na bezpečnostní vlajky a také se ujistěte, že znáte jejich význam – liší se podle toho, kde se nacházíte – a plavte vždy na dohled od plavčíka.

„Nikdy, ale opravdu nikdy neplavte u mola nebo přístavní hráze,“ varuje Heden. V jejich blízkosti je totiž riziko zachycení zpětným proudem opravdu vysoké.

Co udělat, když vás zachytí

Zásada číslo jedna – zkuste dostoupnout. Pokud se vám to podaří, stačí vstát a brodit se zpátky ke břehu. „Spousta lidí v okamžiku, kdy je zpětný proud táhne do větší hloubky, zapomene, že není v hloubce a že dostoupne,“ upozorňuje Cousens.

Pokud nedostoupnete, nesnažte se plavat zpátky ke břehu. Zpětné proudy bývají „rychlejší než olympijský plavec, takže je neporazíte,“ upozorňuje Heden. Snažte se hlavně zachovat klid a volat o pomoc. „Panika znamená komplikaci dýchání a celkové fyziologie a může vést k rychlému utonutí,“ uvádí Brander.

Představte si zpětný proud jako řeku, říká Boxall. „Kdybyste byli v řece a chtěli se dostat ven, také byste neplavali proti proudu, ale snažili byste se dostat ke břehu.“ Druhá rada tedy zní, plavte souběžně s břehem, a čekejte, dokud proud nezeslábne. Teprve pak se vydejte mírně stranou, až se dostanete z proudu úplně ven, a odplavte zpátky na pláž.

Při plavání je důležité šetřit energií, abyste se nevyčerpali. Plavte na zádech a dbejte na to, abyste měli volné dýchací cesty. „Plavte, abyste se zachránili,“ uvádí Cousens. „Snažte se nezpanikařit, plavte třeba prsa a odpočívejte při plavání naznak.“

Pomoc ostatním

Uvidíte-li někoho v nesnázích, okamžitě zavolejte plavčíka, a snažte se tomu, kdo se topí, hodit do vody nějaký záchranný prostředek. Také na něj můžete zavolat, aby věděl, kterým směrem plavat.

Sami do vody nechoďte. „Vaší přirozenou reakcí nejspíš bude zachraňovat,“ uvádí Heden. „Problém je ale většinou v tom, že laici často zachrání toho, kdo se topí, a sami při tom přijdou o život.“

Nejlepší způsob, jak zůstat v bezpečí, je znát podmínky a vědět, co dělat, když se ocitnete ve vlnách. Zpětný proud není „nic, z čeho byste měli mít hrůzu,“ říká Heden. „ale musíte ho respektovat.“