V rámci nové dohody uzavřené mezi majitelem největší nosorožčí farmy na světě Johnem Humem a neziskovou organizací African Parks, která se zabývá ochranou zvířat, bude do volné přírody vypuštěno zhruba 2 000 nosorožců tuponosých.
Hume, podnikatel, který se léta zasazoval o možnost prodávat rohy těchto zvířat, dal loni v dubnu celou svou rozlehlou farmu (8 500 hektarů) v Jihoafrické republice, včetně všech zvířat, do dražby. Vyvolávací cena byla 10 milionů dolarů (234 milionů Kč). Na farmu, kterou kdysi pojmenoval „Platinum Rhino Conservation Project“, však nedostal žádnou nabídku.
Místo toho na základě soukromé dohody mezi společností Platinum a African Parks nakonec farmu, tisíce nosorožců a řadu dalších zvířat, včetně žiraf, hrochů, ovcí, získala zmíněná nezisková organizace.
Podle Taylora Tenche, vedoucího strategického analytika, který se specializuje na nosorožce v „Environmental Investigation Agency“, skupině nezávislých pozorovatelů s pobočkami ve Spojených státech a ve Velké Británii, je tato dohoda jedním z „nejpozitivnějších výsledků, které mohly z této situace vzejít“. Upozornil však, že výzvy spojené s opětovným vrácením zvířat do divočiny jsou „neuvěřitelně náročné“.
Zhruba 2 000 nosorožců v projektu „Platinum Rhino Conservation Project“ představuje významnou část světové populace nosorožců tuponosých.
Organizace African Parks, která spravuje 22 národních parků a chráněných oblastí ve 12 afrických zemích, tvrdí, že si ponechá všechny zaměstnance z projektu Platinum, aby se o nosorožce postarali, než nebude moci zvířata vypustit do volné přírody. Zároveň, jak organizace potvrdila časopisu National Geographic, bude pokračovat v současných bezpečnostních operacích na farmě, protože chce zabránit pytláctví, například nasadí hlídky z vrtulníků a desítky ozbrojených strážců zvěře s hlídacími psy.
V dokumentech předkládaných v aukci Hume uvádí, že měsíčně na ochranu svých zvířat před pytláky vynakládal více než 425 000 dolarů (10 milionů Kč). A zdá se, že to mělo účinnost: K poslednímu známému případu pytláctví na farmě došlo v březnu 2017. Moderní metody ochrany farmy chválí i organizace African Parks.
Kam zvířata vypustit, aby přežila
Organizace African Parks má v plánu vypustit všechna zvířata do divočiny během následujících deseti let. Kde přesně to bude, a kdy a do jakých skupin je při vypouštění rozdělí, však zatím neuvedla.
V mezičase proto organizace provádí studie proveditelnosti, aby si vytipovala vhodné oblasti s dostatkem potravy a vody. Možnými destinacemi jsou území, která v současné době organizace spravuje, ale i další možná místa v Africe.
„Byla sestavena poradní skupina a všechna rozhodnutí se budou řídit rámcem, který se v současné době vytváří,“ říká Donovan Jooste, který na projekt za organizaci African Parks dohlíží. Podle jeho slov budou matky a mláďata vypuštěny společně. Přesné skupiny a jejich počty se však určí případ od případu. Před vypuštěním zvířat do volné přírody bude také posouzena bezpečnost přijímajících oblastí.
Veterinář na farmě Platinum v Jihoafrické republice odřezává uspanému nosorožci tuponosému roh. Cílem zákroku je odradit pytláky.
Po odborném odstranění rohu se zvíře probouzí z narkózy. Fotografie je z roku 2011. Majitel farmy John Hume se dlouho zasazoval o to, aby mohl rohy volně prodávat a z výnosu financovat provoz farmy. Mezinárodní prodej nosorožčích rohů však nebyl nikdy legalizován.
„Nezisková organizace African Parks bude muset vyřešit ještě spoustu problémů, ale výhledově jsou její plány velmi pozitivní,“ uvádí Tench. Ochrana nosorožců v přirozeném prostředí před pytláky je i nadále problém. Například v Krugerově národním parku klesla populace nosorožců z více než 10 000 v roce 2010 na méně než 4 000. Příčinou poklesu je nejen pytláctví, ale i důsledky, které má pytláctví pro další rozmnožování mláďat a jejich přežití.
Kupní cena, kterou organizace African Parks za zvířata zaplatila, ani další podrobnosti transakce zveřejněny nebyly. Nezisková organizace však uvádí, že zaplatila „malé procento“ z aukční ceny. Tammy Humeová, mluvčí aukce a snacha Johna Humea, se k bližším podrobnostem obchodu také odmítla vyjádřit s tím, že je vázána dohodou o mlčenlivosti.
V celé Africe žije přibližně 22 000 nosorožců a 2 000 nosorožců tuponosých z Humeovy farmy představuje velkou část světové populace tohoto druhu ve volné přírodě.
Vypuštění nosorožců do volné přírody je neuvěřitelně náročné a vysazená zvířata ne vždy přežijí kvůli vlivům, jako je sucho, nedostatek potravy a nemoci. Organizace African Parks uvádí, že poradní sbor jí pomůže rozhodnout, kam by tito nosorožci měli být posláni.
Boj o možnost prodávat rohy legálně
Hume zahajoval svůj projekt „Platinum Rhino Conservation Project“ s cílem chránit nosorožce před pytláky a zároveň chovat zvířata za účelem zvýšení jejich počtu s tím, že bude provoz farmy financovat z prodeje nosorožčích rohů. Financování tohoto podniku se však nikdy neuskutečnilo. Mezinárodní prodej rohů nebyl totiž nikdy legalizován.
Rozhodnutí dát zvířata do dražby bylo učiněno v naději, že se najde bohatý investor, který bude v chovu zvířat pokračovat, řekla Tammy Humeová v loni v dubnu časopisu National Geographic.
Podle Johna Scanlona, bývalého zvláštního vyslance organizace African Parks a bývalého generálního tajemníka CITES – globální smlouvy, kterou se upravuje obchod s volně žijícími zvířaty a zakazuje mezinárodní prodej rohoviny, představuje dohoda mezi Humem a organizací African Parks výhru pro tisíce zvířat.
„Myslím si, že je to odvážný krok ze strany African Parks,“ říká. „Nedokážu si představit žádnou jinou organizaci, která by měla odvahu a kapacity podniknout něco v tomto rozsahu a podstupovat taková rizika.“
Dodává, že pokud budou vybraná území dobře spravována, mohou být vypuštěná zvířata před pytláky ochráněna a mají velkou šanci na přežití. African Parks podle něj „dají zvířatům velkou šanci na přežití“.
Sledujte nás v Google Zprávách