„Přístup na pastvu“, který se požaduje v rámci moderního chovatelství, není vlastně nic složitějšího než otevřít dveře ze slepičárny, uvádí Kestrel Burchamová, politická ředitelka neziskové skupiny „Cornucopia Institute“, která se zabývá ochranou spotřebitelů.
Slepice se však instinktivně nepouští do otevřených prostor, protože se v nich cítí ohroženy predátory ze vzduchu, takže pokud mají otevřené prostory, ale ty nejsou správně uspořádány – chybí v nich stromy, křoviny, nebo dokonce solárními panely – může se stát, že „pastevně chované“ slepice na pastvu stejně nikdy nevyrazí, i když by měly mít možnost strávit venku většinu dne.
Díky stromovému porostu se slepice na této farmě v západním Kentucky vydávají dál od kurníku.
Aby slepice získaly označení „volný chov“, musejí mít alespoň polovinu svého života přístup do venkovního prostoru. Ovšem ani jako u „pastevního chovu“ není vymezeno dost požadavků, aby bylo zcela jasné, jak má venkovní prostor vypadat, výběh může být například betonový a ne travnatý.
Chov „bez klecí“ znamená pouze to, že slepice nežijí v klecích, ale mohou být drženy 24 hodin v halách, takže pokud na balení vajec není uvedené žádné z výše zmíněných označení, slepice nejspíš žila v bateriových klecích, v nichž má každý pták životní plochu zhruba od 4 do 5,5 decimetrů čtverečních. Pro srovnání je to zhruba velikost formátu A4.
Fotograf Michael George strávil přes dva roky fotografováním amerických farmářů, kteří se snaží chovat slepice v pastevních chovech. Tato zkušenost mu prý otevřela oči, „když viděl, jak takzvaná dobře míněná opatření dokážou ‚natřít‘ vědeckému bádání“, říká. Bylo však povzbudivé vidět farmáře, jak „hodně času a peněz věnují neustálému ‚vypiplávání‘ systému a hledání toho, co je pro zvířata skutečně nejlepší“, říká. „Vidíte u nich také upřímný smysl pro péči o zvířata.“
Co to znamená „pastevní chov“?
Americké ministerstvo zemědělství (USDA), které společně s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv reguluje produkci vajec, požaduje, aby zvířata „chovaná na pastvě“ měla „nepřetržitý a volný přístup k venkovnímu prostředí po značnou část svého života“. Ministerstvo samo neprovádí kontroly zařízení za účelem vymáhání požadavků, ale farmy musejí předložit dokumenty, kterými prokazují, že zvířatům přístup na pastvu zajišťují.
„Pokud uvedete nepravdivé údaje na etiketě, hrozí vám sankce,“ říká Burchamová. Spotřebitelé mohou podávat stížnosti na farmy, které uvádějí nepravdivé údaje o přístupu na venkovní pastviny, a farmy mohou čelit žalobám.
V roce 2021 podala organizace PETA jménem spotřebitelů z celé země hromadnou žalobu na společnost „Vital Farms“, která se zabývá výrobou vajec, přičemž tvrdí, že marketing společnosti je vedl k přesvědčení, že její praktiky jsou citlivější ke zvířatům, než ve skutečnosti jsou. Společnost „Vital Farms“ tvrdí, že své postupy vždy uváděla transparentně a že byla nezávisle auditována. Soudní řízení probíhá.
Farmář Glenn Zimmerman a jeho dvě dcery se procházejí ve volném výběhu slepic na své farmě ve státu New York.
Na rozdíl od mnoha vajec koupených v obchodě mají vejce od slepic z pastevního chovu obvykle pevnější žloutky a oranžovější barvu.
Vernon Martin věří, že spotřebitelé jsou ochotni zaplatit více peněz za čerstvější vejce, která pocházejí od zdravějších a spokojenějších slepic.
Výrobci vajec se mohou rozhodnout, že budou usilovat o získání označení „chované na pastvě“ od „Certified Humane“. Jde o dobrovolný certifikační program pro dobré životní podmínky zvířat, provozovaný neziskovou organizací „Humane Farm Animal Care“, která provádí nezávislou kontrolu farem, aby zajistila, zda splňují specifické standardy dobrých životních podmínek.
Označení „chovaný na pastvě“ od „Certified Humane“ vyžaduje, aby farmy chovaly na 1 hektaru plochy nanejvýš tisíc slepic, přičemž zvířata musejí být zpravidla celoročně venku. Pro srovnání uvádíme, že například nařízení EU z roku 2008 povoluje u organického chovu až 2 500 kusů na 1 hektaru.
Od roku 2025 bude americké ministerstvo také vyžadovat nové standardy dobrých životních podmínek zvířat pro živočišné produkty označené jako „bio“, které zahrnují: kritéria pro minimální venkovní prostor, dále požadavky na to, aby venkovní prostor tvořila alespoň ze 75 procent půda, a preventivní zdravotní péči, jako je dostatečná výživa a programy prevence parazitů. Současné ekologické normy vyžadují ekologické krmivo, zákaz podávání preventivních antibiotik a životní podmínky, které odpovídají přirozenému chovu zvířat.
„Docela chytří ptáci“
Předpokládá se, že moderní kur domácí je potomkem kura bankivského (Gallus gallus) původem z jihovýchodní Asie, který byl loven létavými dravci. Tento volně žijící předek si proto vyvinul obavy z otevřených prostor a vyhledával chráněná stanoviště, například útočiště v keřích a vegetaci, lesích a mangrovových porostech.
Studie naznačují, že dnešní domestikované slepice mají stejné preference. Z jedné studie vyplývá, že slepice v prostředí hustě porostlém čirokem či olivovníky dostupnou pastvinu prozkoumávaly a využívaly častěji. Totéž platilo pro slepice v prostředí s lidmi vytvořeným krytem, například s pletivem a se slaměnými chatrčemi. Studie ukázaly, že i v interiérech se slepice raději zdržují pod natřenými plexisklovými panely, kde častěji odpočívaly.
Dobré prostředí na pastvě sestává z dostatečného prostoru, trávy a vegetace a uvnitř kurníku spíše z hnízdních boxů, kam slepice snášejí vejce, než z bateriových klecí, říká Lewis Bollard, ředitel programu „Open Philanthropy“ pro dobré životní podmínky hospodářských zvířat.
„Handsome Brook Farms“, síť malých ekologických farem, která prodává vejce od slepic chovaných na pastvě supermarketům ( Safeway a Sprouts), vyžaduje, aby farmy měly alespoň 10 čtverečních metrů na slepici, z nichž polovinu musí pokrývat vegetace. (Ale i společnost „Handsome Brook“ byla v roce 2016 žalovanou stranou v soudním sporu, v němž se tvrdilo, že některá její vejce „chovaná na pastvě“ nesplňují kritéria pro toto označení. Mimosoudní vyrovnání v roce 2018 ukládalo, aby v této společnosti prováděla audity nákupů vajec a zemědělských postupů po dobu osmnácti měsíců nezávislá třetí strana).
Volný přístup na pastvu znamená prostě otevřené dveře ven.
Allie Haggartyová a Aubrey Thompsonová jsou kontrolorkami sítě farem „Handsome Brook Farms“. Každý týden navštěvují členské farmy a kontrolují, zda jsou slepice zdravé.
Na farmě Vernona Martina v New Yorku si lesník prohlíží mladý stromek trnovníku akátu vysazený rok předtím. Martin kolem své provozovny vysadil více než 400 stromů a všímá si, že slepice se díky tomu častěji odváží ven.
Vernon Martin, majitel farmy Crystal Spring v New Yorku, prodává vejce prostřednictvím společnosti „Handsome Brook“. Když poprvé postavil svou slepičárnu, nebyly v okruhu desítek metrů žádné stromy. Aby mu slepice vycházely do výběhu, vysadil asi 350 stromků a o rok později přesadil několik třímetrových stromů. Postupně, jak stromy rostly, si všiml, že se kuřata vydávají ven stále častěji. Jsou to „docela chytří ptáci“, říká.
Na kukuřičné farmě „Red Hen Roost“ v New Yorku, která slepice prodává také prostřednictvím společnosti „Handsome Brook“, čekají některé slepice hned ráno u dveří stodoly, říká majitel Luke Nolt. Na jeho pastvině se slepice mohou procházet ve stínu borovic, vrb, kvetoucích hrušní a jabloní. Říká, že ho při každodenních kontrolách sledují tisíce slepic a pochvaluje si, že jedna bílá slepice byla obzvlášť přátelská a občas mu při chůzi vyskočila na rameno.
Lepší zacházení, lepší obchod?
Vyšší standardy dobrých životních podmínek zvířat neprospívají jenom slepicím. Přínosem mohou být i pro hospodářské zisky. Podle jedné studie z roku 2008 se díky přístupu slepic na krycí panely zvýšila produkce vajec o dvě procenta a zúčastněné drůbežářské společnosti přinesla odhadem 3 miliony dolarů.
V New Yorku Martin kontroluje svých 15 000 zvířat dvakrát denně a dbá na to, aby byla v halách správná ventilace a příjemná teplota.
Když jedno z jeho hejn onemocnělo, všiml si, že žloutky jsou spíše bledé a žluté než obvyklé oranžové barvy. „Pokud pro ně nemáte dobré prostředí, nebudou plodit tak, jak by měly," říká. Je přesvědčen, že spotřebitelé jsou ochotni zaplatit více za čerstvější vejce, která pocházejí od zdravějších – a šťastnějších – slepic.
To je pravda, říká Bollard, až na jeden problém: „Mnoho spotřebitelů nemá ponětí, odkud jejich vejce pocházejí.“
Spotřebitelé obvykle předpokládají, že obyčejná vejce na regálu pocházejí od slepic zvenčí“, říká. A protože vejce z pastevního chovu bývají dražší, zákazníci se jim mohou vyhýbat. Částečně je problém v tom, že supermarkety mají tendenci zdražovat vejce z volného chovu a z pastevního chovu více než běžná vejce, říká Bollard.
Rhoda a Dave Zimmermanovi na své farmě v západním Kentucky. Z vajec na dopravním pásu vybírají peří, kontrolují, zda nemají poškozené skořápky a provádějí kontrolu kvality.
Kentucký farmář Jeremy Schlabach prodává svá vejce prostřednictvím sítě „Handsome Brook“. Na fotografii ukazuje jednu ze svých slepic z pastevního chovu.
Dcera Glenna Zimmermana objímá dvě slepice na jejich rodinné farmě. „Panuje zvláštní názor, že ptáci nejsou tak složití nebo vnímaví jako savci, což není přesné,“ říká Burchamová. Ve skutečnosti jsou slepice chytrá, často přátelská zvířata.
Některé obchody s potravinami se nedávno zavázaly, že do roku 2025 vyřadí vejce z klecových chovů. Obchody jako Whole Foods, Sprouts, Costco a Target jsou buď zcela bez klecových chovů, nebo jsou na dobré cestě k jejich zavedení. „Když se slepice chovají přirozeně, přirozeně snášejí skvělá vejce,“ uvádí Whole Foods na svých webových stránkách.
Zákon o dobrých životních podmínkách zvířat – federální zákon – který upravuje zacházení se zvířaty při výzkumu, vystavování a přepravě, se nevztahuje na hospodářská zvířata, což znamená, že je často na zemědělcích a spotřebitelích, aby lepší životní podmínky zvířat požadovali, říká Burchamová.
„Panuje zvláštní názor, že ptáci nejsou tak složití nebo vnímaví jako savci, což není správné,“ říká Burchamová. „Jsou to velmi dynamické druhy a přál bych si, aby lidé věnovali více pozornosti tomu, čím jsou ptáci výjimeční.“
