Rockwood, Illinois. Zhruba 130 kilometrů jižně od St. Louis nasadil inženýrský sbor americké armády speciální bagr na odstraňování říčních sedimentů z koryta řeky Mississippi.

Od dob, kdy na palubě jednoho z mississippských parníků pracoval spisovatel Samuel Clemens jako měřič hloubky a pravidelně volal domluvenou hlášku „by the mark, twain", tedy hloubka odpovídá dvěma sáhům (3,6 metru), se změnilo hodně. Sto let po smrti slavného prozaika, který prací na slavné řece získal svůj pseudonym („Twain“ je zastaralý výraz pro číslovku dva), stačí podle nařízení vlády k dodržení podmínek splavnosti udržovat hloubku na hodnotě 2,7 metru, tedy o necelý metr méně. I tato hodnota je však často problém.

Zatímco Evropu zmáhaly záplavy, na rozsáhlém území amerického Středozápadu a jihu se projevilo intenzivní, několikaměsíční sucho, které pravidelně způsobuje, že hladina řeky je na historickém minimu.

Po staletí opěvovaná řeka Mississippi je mnohem víc než jenom příběhy opředená vodní plocha: Je to americká superdálnice. Po řece se přepravuje 92 procent veškerého amerického zemědělského exportu a 78 procent celosvětově vyváženého krmného obilí. Lodě po řece každoročně přepraví téměř půl miliardy tun zboží – od čerstvě sklizené kukuřice, která se rozváží do celého světa, až po kávu prodávanou v kavárnách Středozápadu.

V současnosti však sucha stále častější způsobují, že jsou lodě nuceny přepravovat méně zboží. Svou roli hraje i změna klimatu: Páté národní hodnocení klimatu, které bylo zveřejněno loni v listopadu, zdůraznilo, že by sucho mohlo mít na Mississippi nepříznivý vliv s „regionálními a celostátními důsledky“.

Pouhý pokles hladiny vody o třicet centimetrů způsobí úbytek 100 000 „bušlů“ sóji z typického vleku o 15 lodích, což je 2 738 tun, tedy takový objem, že kdyby jím naplnili olympijský bazén, přetekl by.

Nízký stav řeky Mississippi není špatnou zprávou pouze pro Američany. Znamená problémy i pro země, jako je Čína, Japonsko a Indonésie, kde jsou obilí a sója ze Středozápadu základními zdroji potravin.

„Jde o to, kdo bude živit svět,“ říká Paul Rohde z Rady pro vodní cesty, skupiny na ochranu vnitrozemských vodních cest. Nízké hladiny řek měly v roce 2022 za následek ztrátu obchodu v odhadované výši 20 miliard dolarů. „Američtí zemědělci požadované množství dokážou zajistit, ale my musíme umožnit dopravu – infrastrukturu a bagrování, v případě nízké hladiny vody.“

Přeprava úrody ze Středozápadu po celém světě

Toma Jenningse, který obhospodařuje 4 000 akrů rýže, sójových bobů a kukuřice 30 mil západně od řeky Mississippi v jihovýchodní části Missouri, přivedlo sucho do znepokojivé situace.

Nízká hladina řeky minulou zimu podle něj způsobila, že se k obilným elevátorům rozmístěným podél řeky nedostalo dost lodí, aby odvezlo zoufale se hromadící zásoby obilí. Na vrcholu podzimní sklizně v roce 2023 provozovatelé lodí nedokázali některým zemědělcům zajistit odvoz.

Ačkoli Jennings zavlažuje téměř všechny své plodiny ze zdrojů podzemní vody a jeho pěstitelská činnost tedy zatím nebyla suchem přímo ovlivněna, dotkla se jej situace na řece stejně jako ostatních zemědělců. Nízká hladina řeky neumožnila průplav dostatečnému počtu nákladních lodí.

„Vozili jsme zboží pro odběratele, kterému došly lodě. Odběratel však náhodou připravoval železniční náklad a tam se naše rýže dostala,“ říká. „Kdybychom tuto možnost neměli, byli bychom odkázáni na čekání na lodě.“

Zatímco v letních měsících narostly srážky, zejména v horním povodí řeky Mississippi, hladina vody opět klesá, a to právě v době, kdy se chystá sezona sklizně 2024. Podle údajů vodohospodářů z Memphisu je řeka tři metry pod dlouhodobým normálem.

Pokud hladina vody klesne příliš nízko, mohou se zvýšit ekologické náklady na přepravu obrovského množství zboží. V rámci studie z roku 2022 bylo zjištěno, že uhlíková stopa lodní dopravy je přibližně devítinová ve srovnání s nákladní dopravou a poloviční ve srovnání se železniční dopravou.

V loňském roce bylo po Mississippi přepraveno více než 24 milionů tun obilí a plodin. To odpovídá řadě návěsů táhnoucí se přes polovinu planety.

„Chceme-li dbát na uhlíkovou stopu, dává investice do rozšíření lodní dopravy ještě větší smysl,“ říká Rohde.

Sucho na největší americké řece

Mississippi je základním kamenem tamního životního prostředí: vlévá se do ní 40 procent kontinentálních řek Spojených států.

„Na záplavových oblastech podél Mississippi jsou závislí jeseteři, sledi a úhoři migrující ze Sargasového moře, říká Olivia Dorothyová, která až do letošního roku vedla projekt obnovy řeky Mississippi v organizaci „American Rivers“, která se zabývá ochranou práv.

„V řece žije mnoho druhů, které potřebují přístup do oblastí s pomaleji tekoucí vodou, kde hnízdí, rozmnožují se nebo odpočívají,“ říká. Podotýká, že jenom velmi málo druhů ryb v řece specialisty na rychlou vodu.

Dorothyová žije pět minut od řeky Mississippi ve městě East Moline ve státě Illinois; na řeku pravidelně chodí pádlovat nebo se prochází po jejích březích. V posledních dvou letech sleduje, jak hladina řeky klesá stále níž.

Díky své práci Dorothyová v posledních letech zdokumentovala, jak se v povodí řeky líhne menší hmyz, jako jsou například pošvatky, jepice a komáři. „To jsou skutečně důležité zdroje potravy pro stěhovavé ptáky.

Dorothyová také zaznamenala úbytek druhů mlžů a také krmných ryb, jako například ryba placka chutná. „Zatím úplně nerozumíme tomu, co tyto faktory způsobuje, ale z dlouhotrvajícího sucha máme velké obavy,“ uvádí.    

Prohlubování dna řeky

Posádky bagrů, které americký Kongres pověřil udržováním 2,7metrové hloubky jako podmínky splavnosti Mississippi, pracuje dál.

„Naše pracovní sezona je čím dál delší – od července do potenciálně poloviny února,“ říká Lou Dell'Orco, šéf operací v St. Louis District Corps of Engineers. „V průměrném roce vybagrujeme asi tři nebo čtyři miliony kubíků. V roce 2022 to bylo 10 milionů." Do loňského listopadu jsme přemístili více než šest milionů metrů krychlových.

Činnost bagru probíhá tak, že stroj vhání vodu do desetimetrového koryta, v němž rozvíří bahno a naplaveniny. Mohutné čerpadlo pak vzniklou kašovitou směs nasává, odvádí ji potrubím a vypouští zpět do vody blíže břehu.

Tento proces však zpomaluje říční provoz, který vrcholí na podzim: Pokaždé, když se k řece přiblíží vlek nebo loď, musí bagr zastavit a uhnout lodi z cesty. Nejznepokojivější změnou v poslední době je však sílící sucho, které je patrné na východě i na západě od řeky Mississippi, od St. Louis na severu až k Baton Rouge na jihu.