Když Kamie Loeserová nastoupila do funkce ředitelky pro ochranu vody a zdrojů v okrese Butte v severní Kalifornii, dostala okamžitě za úkol vypořádat se se suchem, které se vyskytlo jednou za život.

Byl říjen 2021. Kalifornie právě zažila druhý nejsušší rok v historii a jezero Oroville, hlavní nádrž v okrese Butte, bylo na své nejnižší hladině v historii - pouhých22 % kapacity.

Koncem toho měsíce však atmosférický „bombový cyklon“ vypustil tolik vody, že hladina jezera Oroville stoupla během jednoho týdne o 30 stop. V některých částech severní Kalifornie spadlo nejvíce srážek za jeden den v historii.

„To, co vidíte rok co rok, je: prázdná nádrž, přetékající nádrž, která málem vzala za své přeliv, prázdná nádrž, plná nádrž, nádrž, která hoří na svých okrajích, prázdná nádrž,“ řekl Daniel Swain, klimatolog z Kalifornské univerzity a Národního centra pro výzkum atmosféry, který studuje extrémní počasí.

Letos v létě pak vypukl požár Park Fire poblíž Chica, největšího města okresu Butte. Park Fire se rychle rozrostl a stal se čtvrtým největším požárem v historii státu, spálil 430 000 akrů a oživil vzpomínky na požár Camp Fire z roku 2018, který zničil téměř celé nedaleké město Paradise. Samostatný, menší požár vzplál také podél břehů jezera Oroville v červenci, krátce poté, co nádrž podruhé za sebou dosáhla plné kapacity.

Za necelé tři roky ve funkci se Loeser vypořádal se suchem, záplavami a požáry v rychlém a ničivém sledu. Je to vzorec, který se opakuje v celé Kalifornii i na celém světě, protože změna klimatu zesiluje extrémní počasí a stále častěji způsobuje rychlý přechod od jedné mimořádné povětrnostní události k druhé.

Jak se Kalifornie stala zemí extrémů

Tento jev, kterému vědci říkají klimatický nebo povětrnostní bič, je vyvolán skleníkovými plyny vypouštěnými při spalování fosilních paliv, které ohřívají atmosféru. Teplý vzduch dokáže pojmout více vodní páry než studený, takže v horkém počasí je atmosféra žíznivější a nasává další vlhkost ze země.

Zůstává po ní suchá vegetace, která je připravena shořet, pokud dojde ke vzplanutí požáru.

Všechno to odpařování také znamená, že když prší, leje, což zvyšuje riziko smrtelných záplav a sesuvů půdy. Zároveň mohou tyto lijáky urychlit růst rostlin a zanechat více paliva, které může shořet, až se vrátí neobvyklé horko a vysuší krajinu.

„Nejhorší klima pro požáry není to, které je trvale sušší,“ řekl Swain. „Pokud se střídá vlhčí a sušší počasí, zatímco se otepluje, máte v systému alespoň jednou za několik let dostatek vody na to, aby vše znovu vyrostlo a pak znovu shořelo.“

Nedávné požáry v Kalifornii se do značné míry řídily tímto vzorcem. Po rekordně požárních letech uprostřed intenzivního sucha v letech 2020 a 2021 přinesly vlhké podmínky mírné požáry v letech 2022 a 2023. Požár Park Fire spolu s několika požáry v okolí Los Angeles zničil naděje na další klidný rok 2024.

Lesní požáry také zvyšují riziko sesuvů půdy a záplav po jejich průchodu. Spálená vegetace má sníženou schopnost udržet půdu na místě nebo absorbovat vodu a popel, který pokryje spáleniště, umožňuje vodě sklouznout po svahu, aniž by se zabořila do země.

„Nejsou zde žádné stromy ani vegetace, které by zpomalovaly odtok, a zvyšuje se množství sedimentů,“ řekl Loeser. „V důsledku toho se po lesních požárech zvyšují záplavy.“

Tento jo-jo efekt v posledních několika letech Kalifornii opakovaně rozvodnil a vysušil. Přívalové deště zaplavily stát v prosinci 2021 a hned poté následovaly nejsušší leden, únor a březen za posledních 100 let. Následující zima přinesla vydatné srážky a do dubna 2023 celostátní sněhová pokrývka nabobtnala na 237 % průměru.

Tyto rychlé přechody mezi mimořádnými meteorologickými jevy se netýkají pouze Kalifornie. Jihovýchodní Texas letos v létě zasáhl hurikán Beryl, aby po bouři okamžitě následovala silná vlna veder. Podle údajů ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb bylo devět z 22 úmrtí, která se připisují hurikánu Beryl v okrese Harris, kam patří i Houston, spojeno s vedry,kvůli nimž se více než milion obyvatel ocitl bez elektřiny a klimatizace, protože teploty přesáhly 100 stupňů.

Extrémní počasí přetrvává i v zimě

Vědci očekávají, že vyšší teploty způsobí, že v zimě bude více srážek padat ve formě deště namísto sněhu. Frances Davenportová, výzkumnice z Coloradské státní univerzity, která se zabývá studiem extrémních srážek, uvedla, že více srážek v zimě, která je v Kalifornii obdobím dešťů, by se mohlo projevit větším počtem povodní.

„Sníh je jako roční zásobárna, která uvolňuje vodu v létě, kdy je vyšší poptávka po vodě, ale neprší,“ řekla Davenportová, která je autorkou studie z roku 2019 o vztahu mezi velikostí povodní a sněhem nebo srážkami na západě USA.

Více srážek v zimě podle ní znamená, že nejenže léto bude sušší kvůli nižší sněhové pokrývce, ale více vody poteče přímo do potoků a řek, což zvyšuje pravděpodobnost, že se vylijí z břehů.

Kalifornie byla vždy zemí extrémů, řekla Diana Zamora-Reyesová, vědkyně z U.S. Geological Survey, která se zabývá studiem vody a klimatických změn v Kalifornii. Rozdíl je podle ní v tom, že nyní se stát pohybuje „od extrému k extrému a už neexistuje žádný střed“.

Výzkum zjistil, že průměrný roční úhrn srážek v Kalifornii může zůstat s oteplováním planety v podstatě stejný, ale že změna klimatu již způsobuje, že srážky padají v kratších a intenzivnějších intervalech s delšími obdobími sucha.

Intenzita nedávných srážek přiměla státní úředníky odpovědné za životní prostředí k zamyšlení.

„Zvykli jsme si myslet, že se musíme připravit na nejhorší možný scénář v podmínkách sucha,“ řekla Yana Garcia, kalifornská tajemnice pro ochranu životního prostředí. „Tyto povodně nám překazily naše představy o tom, jak bude vypadat naše budoucnost.“

Vícehlavá hrozba

Klimatický bič má také překvapivé důsledky pro veřejné zdraví.

Údolní horečce, potenciálně smrtelnému houbovému onemocnění, které žije v půdě a šíří se v prachu, se daří při enormních výkyvech srážek a sucha.

Nemoc, která se dříve vyskytovala pouze v Arizoně a v dolní části kalifornského údolí San Joaquin Valley, se šíří po celém americkém Západě, což je podle vědců z velké části způsobeno změnou klimatu.

Jennifer Headová, epidemioložka z Michiganské univerzity, která se zabývá údolní horečkou, uvedla, že stále dramatičtější přechody mezi vlhkými a suchými extrémy zvyšují riziko nákazy.

„Soustředění srážek do určitých období - vlhčí zimy, sušší léta - jsou hlavní podmínky pro šíření údolní horečky,“ řekla Headová. „Poskytnutí více vlhkosti v období růstu a více sucha v období přenosu může oba tyto procesy posílit.“

V Kalifornii bylo v roce 2023 podle údajů státního zdravotního úřadu zaznamenáno rekordních 9280 případů údolní horečky, což je téměř o 300 procent více než v roce 2014. A do první poloviny letošního roku úředníci nahlásili více než 5 000 předběžných případů, což staví stát na cestu k dalšímu rekordu.

V okrese Butte se Loeser musí denně potýkat se všemi těmito hrozbami a zároveň zajistit, aby byl vždy dostatek vody k pití, pěstování plodin a rekreaci. Podzemní voda poskytuje určitou úlevu v suchých letech, řekla, ale i ta musí být pečlivě spravována, aby se zajistilo, že vodonosná vrstva nevyschne.

Při dnešním nestálém klimatu se také připravuje na budoucnost, kdy budou výkyvy vlhka a sucha ještě intenzivnější.

„V poslední době jsme neměli pětileté nebo šestileté sucho,“ řekla. „Myslím, že tehdy to začne být opravdu zajímavé.“