V roce 1971 učinili vědci při studiu grónského ledu překvapivý objev: Před tisíci lety se teplota nad ostrovem v krátkých obdobích velmi zvýšila. Toto zjištění ukázalo, že k náhlému oteplení může dojít během pouhých několika desetiletí, a změnilo jejich představy o přirozených změnách klimatu.

Dnes je svět v zajetí další velké změny, tentokrát způsobené antropogenní činností. A vědci vytvářejí předpovědi, jak se bude led brzy vyvíjet v souvislosti s oteplováním.

V nové studii, která byla dnes zveřejněna v časopise The Cryosphere, vědci modelovali, jak moc ledovce roztají do roku 2100. Výsledky ukazují, že zmizí více ledu, než předpovídá poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která je obecně považována za vědecký konsenzus o stavu klimatických změn.

„Máme terénní program na ledovci ve Švýcarsku, kam se vracíme a sledujeme, kolik roztálo, a změny jsou naprosto masivní,“ říká hlavní autor a glaciolog Harry Zekollari z ETH Zurich a Vrije Universiteit Brussel.

Naprostá většina z 200 000 ledovců na světě také vykazuje jasné známky oteplování, v průměru se ztenčují o jeden až dva metry ročně.

Předpověď budoucího toku ledovců

Pouhé sečtení ročních úbytků jednotlivých ledovců za účelem předpovědi, kolik ledu ještě zbude, by nevedlo k přesným předpovědím.

„Vzhledem k tomu, jak ledovce tečou, reagují na klima nelineárním způsobem,“ říká glacioložka Lizz Ulteeová z Goddardova centra vesmírných letů NASA, která se na studii nepodílela.

Aby to zohlednili, použili Zekollari a jeho kolegové dva počítačové modely, které simulují složité fyzikální jevy, jak se ledovce pohybují a mění svou hmotnost.

Modely nejprve spustili pro roky 2000 až 2019, přičemž jejich parametry vyladili tak, aby co nejlépe odpovídaly předpovídaným změnám hmotnosti těm skutečným. Ty byly poprvé zdokumentovány v článku publikovaném v roce 2021.

„Nyní máme k dispozici satelitní pozorování pro všechny ledovce na světě, která jsme použili ke kalibraci našich modelů,“ říká spoluautor a hydrolog Rodrigo Aguayo rovněž z Vrije Universiteit Brussel.

Poté tým provedl simulace do budoucna až do konce století s využitím klimatických scénářů založených na tom, jak se světu podaří snížit emise skleníkových plynů.

Výsledky ukazují, že v závislosti na míře oteplení se do roku 2100 celosvětově ztratí přibližně čtvrtina až polovina objemu ledovců.

Například pokud bude kolem poloviny století dosaženo nulových čistých emisí, bude platit nižší odhad, zatímco pokračující emise na současné úrovni nebo ještě vyšší množství postupně povedou k vyšším odhadům.

Minulý měsíc zveřejnila Organizace spojených národů nejnovější Zprávu o emisní mezeře do roku 2024, která naznačuje, že pokud země dostatečně rychle nepřejdou na čistší energii, bude svět směřovat někam ke středu emisí. Tým také spočítal ztráty ledovců v menších měřítcích, které byly v mnoha případech vyšší.

„Některé regiony jsou odhodlány stát se téměř úplně bez ledu i při omezeném oteplování,“ říká Zekollari. Patří sem ledovce nacházející se v západní Kanadě, USA, východní části jižní Asie a střední Evropě.

Co se stane, když ledovce zmizí?

Úbytek ledovců by mohl mít hluboké dopady i na lidi, kteří jsou na ledovcích závislí, pokud jde o vodu. Aguayo upozorňuje, že procenta ztraceného objemu ledu se nemusí nutně promítnout do toho, o kolik by se mohly snížit zásoby vody.

„Mohlo by to být ještě horší,“ říká s tím, že v některých povodích, kde jsou obce závislé na pitné vodě, by mohlo dojít k výraznému snížení množství vody z tajícího ledovce během suchých období.

Lidé, kteří nežijí v blízkosti ledovců, by mohli být také postiženi v důsledku zvýšení hladiny moří. Světové ledovce zadržují asi 30 centimetrů výšky mořské hladiny a za posledních 20 let již zvedly hladinu moří o 1,2 centimetru.

„Nezdá se to být mnoho,“ říká glacioložka Catherine Walkerová z Oceánografického institutu ve Woods Hole, která se na studii nepodílela.

Ale dodává: „Když začnete přemýšlet o fyzikální realitě v místě s více než třímetrovou bouřkovou vlnou, myslím, že byste raději neměli mít o metr více, protože všechny tyto ledovce tají.“

Výsledky týmu jsou podobné předpovědím modelu ledovce, který vědci použili v loňském roce. Předchozí model byl rovněž vyladěn na základě stejných údajů specifických pro ledovce podle nejnovějších klimatických scénářů.

„Nyní máme větší důvěru v čísla, která můžeme poskytnout tvůrcům politik,“ říká Zekollari.

Další výhodou nových modelů je jejich schopnost předpovídat v různých měřítkách.

„Skutečnost, že dokázaly modelovat jak globální měřítko, tak říci, co se stane s jednotlivými ledovci, je úžasná,“ říká Walker.

Oteplování pokračuje i po roce 2100

Zekollari říká, že i když se studie zaměřila na předpovědi do konce století, ledovcům může trvat mnohem déle, než plně zareagují.

„Je jasné, že v delším časovém horizontu budeme ztrácet mnohem více,“ říká.

Ultee poukazuje na to, že fjordy v Grónsku již vykazují desítky metrů úbytku ledu v poslední době. „Je to opravdu zarážející,“ dodává.

I jinde ledovce mizí a zanechávají za sebou pusté scenérie skalních úlomků.

Pro ledovce, které jinak dokázaly přetrvat tisíce let díky křehké rovnováze přírůstků a úbytků, jsou změny také mimořádné.

„Ledovce nejsou trvalým prvkem krajiny,“ říká Ultee. „Mohou se v lidském měřítku měnit opravdu rychle a my to vidíme.