I přesto, že světlušku najdeme na všech světadílech kromě Antarktidy, druhu Photinus carolinus se daří zejména ve vlhkých oblastech na východě USA od státu Maine až po Floridu. Je to jeden z devatenácti druhů žijících v oblasti Great Smoky Mountains a jde o jediný známý druh v USA, u kterého se samec i samička při vzájemných záblescích „slaďují“ tak, aby se rozsvítili ve stejný okamžik. Tento druh byl nedávno poprvé nalezen i ve státním parku Watoga v Západní Virginii v době, kdy rezervace usilovala o členství v mezinárodním společenství DarkSky.

Park Watoga

V roce 2019 se představitelé státního parku Watoga spojili s dobrovolníky, aby začali státní přírodní park přeměňovat v noční rajskou zahradu bez světelného znečištění. Park Watoga, rozkládající se na ploše 40 kilometrů čtverečních a obklopený dalšími 40 kilometry čtverečními chráněných lesů, dnes nabízí jednu z nejtemnějších obloh ve Středoatlantské oblasti. Jenom instalace speciálního osvětlení, splňujícího požadavky Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (DarkSky), zabrala zaměstnancům parku a dobrovolníkům tři dlouhé roky. To, že v oblasti žije zmíněný druh světlušky, zjistil náhodou biolog v důchodu při návštěvě parku v prvním roce projektu.

Výskyt světlušek v oblasti potvrdili v roce 2020 i vědci z oddělení přírodních zdrojů Západní Virginie. Při svém hledání se soustředili na charakteristický projev světlušek, takzvaný „zábleskový vlak“ sestávající ze šesti rychlých pulzů následovaných šesti- až devítisekundovou pauzou. „Čím více jsme pátrali, tím více jsme si uvědomovali, že tato světluška žije v parku všude – pokud tam přijdete ve správnou roční dobu a ve správnou část noci,“ říká Mack Frantz, zoolog, který se pátrání zúčastnil.

Lynn Faustová, amatérská výzkumnice, která zmíněný druh světlušky objevila v oblasti Great Smoky Mountains, také chválí prostředí ve Watoze. Podle ní tam světluška nejspíš žije odjakživa, ale díky menšímu světelnému znečištění je lépe viditelná a její populace roste. Na rozdíl od nejběžnějšího druhy světlušky na kontinentu, druhu Photinus pyralis, dvořícího se za soumraku, totiž druh P. carolinus vyžaduje k námluvám naprostou tmu.

Aby výzkumnice dokázala vytvořit vhodné podmínky k pozorování světlušek v devadesátých letech 20. století na rodinné chatě v Elkmontu, vyřešila potíže s pouliční lampou, která jí podle jejích slov „kazila pokusy“, na své poměry radikálním způsobem. Ve dvě hodiny ráno vylezla na sloup osvětlení a lampu rozbila kamenem. Les pak „doslova explodoval jiskrami,“ říká. „Asi na pět sekund ožil záblesky.“ Neuvádí sice, zda se jejím činem inspirovalo vedení oblasti, ale během následujících deseti let z Elkmontu zmizely všechny pouliční lampy a synchronní záblesky podle ní okamžitě zaplnily nové vzniklá temná zákoutí.

Po zmíněném objevu ve Watoze předložila oddělení přírodních zdrojů státu podpůrný dopis Mezinárodní asociaci pro tmavou oblohu, který parku nakonec pomohl v roce 2021 získat označení „DarkSky“. Watoga tak spolu s Calvin Price State Forest a Droop Mountain Battlefield State Park tvoří jediný mezinárodní park se statusem „tmavé oblohy“ v Západní Virginii a je jedním z 87 parků v USA, z nichž pouze 22 leží na východ od řeky Mississippi.

Ochrana světlušek před turisty

Světluška Photinus carolinus je sice méně prozkoumaná než běžné druhy světlušek, ale podle Červeného seznamu ohrožených druhů jsou jejími největšími hrozbami světelné znečištění a zašlápnutí. V Elkmontu se vysoká návštěvnost parku stala dokonce takovým problémem, že vedení parku zavedlo na ochranu zranitelných brouků před takzvanou entomologickou turistikou – jež už má i svoji definici podle Mezinárodního svazu ochrany přírody – loterijní systém, v němž z 20 000 až 50 000 zájemců, kteří se do loterie každé jaro přihlásí, uspěje méně než 1 000.

Od doby objevení světlušky a označení parku nálepkou Dark Sky zažila Watoga prudký nárůst turistického ruchu, přičemž červnová návštěvnost tam mezi lety 2019 až 2022 narostla o 34 procent. Nové cedule v okolí parku návštěvníky upozorňují na etiketu pozorování: „Žádné umělé osvětlení. Žádné fotografování s bleskem. Po celou dobu se návštěvníci musejí zdržovat na vyznačených stezkách. Platí zákazy chytání světlušek a kouření či používání parfémů a zákaz používání repelentu.“

„Naším zájmem číslo jedna zůstává porozumění tomuto citlivému druhu,“ říká Jody Spencerová, správkyně státního parku Watoga.

Pozorování námluv

Světluška Photinus carolinus ve Watoze se páří přibližně od poloviny června do konce měsíce. Přesné načasování však určují klimatické podmínky. V rámci plánu řízení ochrany přírody dalo oddělení přírodních zdrojů v parku instalovat meteorologickou stanici, která pomáhá sledovat rozmnožování i z pohledu fenologie, což je, obecně řečeno, studium periodicky se opakujících životních projevů.

Na základě údajů z meteorologické stanice nyní vědci dokážou předpovědět námluvy světlušek již několik měsíců před jejich začátkem. Park každé léto pořádá odborné přednášky a přírodovědné akce o světluškách i večery s pozorováním hvězdné oblohy.

Frantz uvádí, že chtějí-li návštěvníci parku světlušku pozorovat, nemusejí chodit ani příliš daleko od svých chatek nebo z kempu. Co se týče vhodného času, doporučuje jim vyrážet těsně před 22. hodinou, aby stihli začátek přírodního představení. „V závislosti na tom, jak je oblast velká a otevřená, mohou synchronizaci záblesků pozorovat v jakémsi dominovém efektu, protože samci se slaďují s jedinci, kteří jsou jim nejblíže,“ říká. „Někdy to může vypadat skoro jako vlna, která se kolem vás vytvoří.“ Dokonalé synchronizace světlušky podle něj dosáhnou zhruba po hodině „nacvičování“.