Vinařští odborníci už několik let varují. Změna klimatu může posunout období sklizně, snížit kvalitu vína a omezit růst rostlin. Přesto je tu něco, na co si mohou připít: Ve francouzském Bordeaux, jedné z nejvýznamnějších vinařských oblastí na světě, může změna klimatu způsobit, že víno bude chutnat ještě lépe – prozatím.
V rámci studie, zveřejněné loni v časopise iScience, byl zkoumán soubor hodnocení kritiků vín v Bordeaux za posledních 70 let spolu s údaji o počasí za stejné období. Z výsledků vyplývá, že kvalita vína založená na faktorech, jako je bohatá a silná chuť, se v průběhu času zvýšila.
Za období 1950 až 2020 vědci sledovali rozdíly v celkové kvalitě vína z Bordeaux a v 19 oblastech s kontrolovaným označením původu neboli appellations d'origine contrôlée. Označení AOC popisuje francouzskou zeměpisnou oblast s jedinečnými výrobními postupy a vlastnostmi vína. Vědci na základě statistických modelů zjišťovali, jak souvisí kvalita vína v jednotlivých oblastech AOC s povětrnostními faktory, jako jsou délka sezony, teplota a srážky.
Host si prohlíží barvu vína na zámku Château Malartic-Lagravière v oblasti Bordeaux na jihozápadě Francie.
Klimatické změny ovlivňují mimo jiné růst vinné révy, a proto vědci zkoumají různé přístupy ke zlepšení odolnosti této rostliny.
Nejkvalitnější vína z Bordeaux pocházejí z let s teplejšími a suššími léty, chladnějšími a vlhčími zimami a dřívějšími a kratšími vegetačními obdobími, což jsou podmínky, které se podle očekávání budou v důsledku klimatických změn v regionu vyskytovat častěji. Podle jednoho předpokladu se v celé Francii do roku 2100 oteplí o čtyři stupně Celsia. Teploty mohou zvýšit obsah cukru v hroznech a vytvořit sladší víno.
Vzhledem k tomu, že výrobci vína v Bordeaux tradičně spoléhají na dostatek srážek, nikoli na zavlažování, existuje mezi klimatem a produktivitou vína přímá souvislost.
Vedoucí studie Andrew Wood, klimatolog z Oxfordské univerzity, s překvapením zjistil, že zvýšené množství srážek v mimovegetačním zimním období, během něhož leží vinná réva v klidu, má za následek lepší kvalitu vína pro následující sklizeň.
„Tradičně se počasí během vegetačního období posuzuje podle toho, jak může ovlivnit kvalitu hroznů, ale zde je réva po celý rok a my jsme zjistili, že povětrnostní podmínky v mimovegetačním období se projevují až do následující sklizně,“ říká Wood. Více deště v zimě může mít za následek lepší vodní bilanci v půdě během vegetačního období.
„A zdravá réva dává lepší hrozny,“ říká Wood.
Aby pomohli ochránit poupata, když v dubnu 2022 přišly pozdní mrazy, zapálili někteří vinaři v jihozápadní Francii malé ohně, které zahřívaly vzduch.
Hořkosladká budoucnost
Zlepšení kvality může souviset také s pokrokem ve vinařské technologii nebo se změnou preferencí kritiků vína, poznamenali autoři studie.
Jedním z důvodů, proč si Wood a jeho kolegové vybrali Bordeaux, je však skutečnost, že tamní vinařství do značné míry využívají tradiční metody, jako je ruční sklizeň hroznů, což omezuje vliv měnící se technologie na sledované údaje.
A přestože jsou hodnocení vinařských kritiků subjektivní, v jejich názorech panovala shoda. Wood a jeho kolegové shromáždili hodnocení vín z veřejných zdrojů, jako jsou online žebříčky ročníků, a ze 14 vinařských publikací, jako jsou Wine Spectator, Cellar Insider a Hachette Wine Guide.
„Očekávali jsme, že kritici budou říkat různé věci, protože se zaměřují na různé trhy s různými preferencemi, ale obecně mají tendenci se vzájemně shodovat,“ říká Wood. „Lidé mají rádi vína plnější, sladší a chuťově výraznější. A i když jim nemusejí vyhovovat všechny chuťové tóny, obecně se shodnou na tom, co je dobré a co špatné.“
Statistický model týmu navíc naznačuje, že víno z Bordeaux by se mohlo nadále chuťově zlepšovat, protože klimatické změny vytvářejí teplejší podmínky s menším množstvím srážek v létě a s větším v zimě.
Rostoucí oteplování v celém regionu a extrémní výkyvy počasí však hrozny v Bordeaux také ohrožují.
„Problémy jsou stále velké,“ říká Wood. „Francii trápí lesní požáry, které postihují i další středomořské vinařské oblasti, jako je Kalifornie a Austrálie, a kouř z požáru vínu opravdu škodí. Kouř je v hroznech cítit.“
Hodnocení vín od různých vinařských kritiků spolu s grafy ročníků mohou výzkumníkům pomoci pochopit celkové preference vín.
Extrémní horka také vysušují půdu. Pokud se s klimatickou změnou omezí přísun vody a vinná réva nebude dostatečně zavlažována, produkce vína začne upadat.
„Když říkáme, že méně vody v létě je lepší, nemyslíme tím žádnou vodu. Voda musí být obsažena v půdě, aby ji rostliny mohly čerpat, jinak uhynou,“ říká Wood. „Takže kvalita hroznů by se mohla do určité míry zvyšovat, ale nemůžeme říct, kde ta hranice je. Zlepší se, a pak klesne. A to je ten problém – že nevíme, kde ten pokles nastane.“
Klimatické změny již nyní posouvají termíny sklizně francouzského vína na dřívější období roku, což ovlivňuje obsah alkoholu a chuť vína. Nedávná teplejší léta také způsobila, že některé hrozny uschly nebo je spálilo slunce na rostlině. Očekává se také, že tradiční oblasti pro pěstování vína se přesunou na sever.
Hranice přizpůsobivosti
Kimberly Nicholasová, docentka oboru udržitelnosti na švédské Lundské univerzitě, nazývá tyto změny ve vinařství „klimatickou změnou, kterou můžete ochutnat“.
„Víno je z hlediska klimatu opravdu citlivá plodina. A na rozdíl od mnoha jiných plodin je o kvalitě, nikoli o kvantitě,“ říká Nicholasová.
Vinařský průmysl se podle ní přizpůsobuje klimatickým změnám čtyřmi hlavními způsoby: tím, že mění metody výroby vína, jako je přidávání kyselin k úpravě pH, dále změnou zemědělských postupů, kdy se více zavlažuje nebo zastíní, výsadbou vinic v řadách, které nejsou vystaveny přímému slunci, a přesazováním vinic na nová místa.
„Důležité je však pochopit, že toto přizpůsobování má svoje meze,“ říká Nicholasová. „Vinařský průmysl si uvědomuje, že existuje velký manévrovací prostor, ale tento potenciál není nekonečný.“
Sledujte nás v Google Zprávách