Žraloci tygří u jižního pobřeží Brazílie přijímají velké množství kontaminujících látek, které se nacházejí v mobilních telefonech, elektromobilech a dalších druzích technologií.

Mezi kontaminanty patří prvky vzácných zemin, což je soubor 17 přirozeně se vyskytujících kovů, které pohánějí náš svět. Jejich nález ve žralocích je alarmující v době, kdy mezinárodní regulační orgány zvažují, zda dají zelenou projektům hlubinné těžby prvků vzácných zemin, a kdy se do oceánu stále častěji dostává elektroodpad. Podle autorů jde o první publikovaný objev těchto typů technologicky důležitých prvků u žraloků.

„Nikdo o tom nemluví,“ říká Natascha Wosnicková, vedoucí vědecká pracovnice programu výzkumu a ochrany žraloků v Institutu Cape Eleuthera na Bahamách, o zvyšujícím se množství prvků vzácných zemin v životním prostředí. „Nevíme nic o tom, jak to může ovlivnit jejich zdraví.“

Wosnicková již dříve analyzovala těžké kovy a kokain u žraloků u brazilského pobřeží. Byla zvědavá, jak se může zvyšující se množství prvků vzácných zemin a dalších látek důležitých v technologiích dostávat do vrcholových predátorů, a proto se svým týmem studovala 12 žraloků tygřích odchycených řemeslnými rybáři u pobřeží jižní Brazílie ve státě Paraná v letech 2021 a 2022.

V mozku, očích, ledvinách, žábrách, kůži, zubech, svalech, srdci a játrech žraloků vědci hledali podskupinu devíti prvků vzácných zemin a také titan a rubidium. Díky svým jedinečným vlastnostem se vzácné zeminy staly důležitou součástí high-tech zařízení. „V podstatě všechna zařízení, která dnes používáme, obsahují alespoň jeden z těchto prvků,“ říká Wosnicková. Rubidium se používá v některých lécích a titan má řadu využití v lékařství, letectví a dalších technologiích.

Všech 11 těchto prvků se objevilo ve všech analyzovaných částech žraloka tygřího, uvedli vědci tento měsíc v časopise Environmental Pollution.

„Není překvapivé, [že] začínáme pozorovat znečištění jednou z těchto dlouhodobějších chemických látek u jednoho z těchto dlouhověkých živočichů,“ říká Mark Bond, mořský biolog z Florida International University, který se na studii nepodílel.

Jakým způsobem žraloci tyto kovy přijímají?

Jak přesně žraloci tyto prvky přijímají, zůstává záhadou, částečně kvůli nedostatku údajů o vzácných zeminách v mořském prostředí a částečně kvůli nepředvídatelnému pohybu žraloků tygřích obecně.

Zatímco některé druhy žraloků jsou stěhovavé a jiné mají tendenci zdržovat se ve stejných oblastech, žraloci tygří dělají obojí. Někteří žijí celý život ve stejné oblasti, zatímco jiní se náhle zvednou a cestují na velké vzdálenosti mezi kontinenty.

„Je těžké studovat žraloky tygří, protože se neřídí tradičními vzorci jako ostatní žraloci,“ říká Wosnicková.

V důsledku toho je obtížné určit, zda tito žraloci tygří ulovení u pobřeží jižní Brazílie přijímají prvky tam, nebo je před přesunem do Paraná nasbírali jinde.

V každém případě existují dva možné lidské zdroje prvků vzácných zemin, které se u žraloků vyskytují. Jeden z nich souvisí s těžbou – vzácné zeminy a další prvky těžené ve vnitrozemí se mohou do oceánu dostávat prostřednictvím řek a potoků. Těžba je v této oblasti možným, ale nepravděpodobným zdrojem, říká Wosnicková. Pravděpodobnější je, že prvky pocházejí z neregulované likvidace technologií, a to vzhledem k vysokému počtu lidí na pobřeží Paraná.

Žraloci možná vstřebávají vzácné zeminy přímo žábrami nebo konzumují velké množství kontaminované kořisti. Protože žraloci tygří jsou známí tím, že sežerou prakticky cokoli, včetně bot, poznávacích značek nebo pneumatik, mohou se živit i vyřazenými mobilními telefony a dalšími zařízeními, která tyto prvky obsahují, soudí Wosnicková.

V neposlední řadě je také možné, že některé vzácné zeminy nepocházejí z lidského průmyslu. Vzhledem k tomu, že se tyto prvky vyskytují v přírodě – jsou poměrně běžné v zemské kůře - mohou se jen v určitých množstvích objevit ve vodě, říká Marc Amyot, biolog z Montrealské univerzity a kanadský vedoucí výzkumu ekotoxikologie a globálních změn, který se na studii nepodílel.

Jak vzácné zeminy a další prvky působí na žraloky?

Účinky těchto prvků na volně žijící živočichy nejsou dobře známy – zejména u žraloků.

Koncentrace prvků vzácných zemin by pravděpodobně musela být mnohem vyšší, aby byla pro žraloky smrtelná, říká Amyot, který již dříve zjistil vysoké hladiny vzácných zemin v kanadských arktických rybách. Je však rád, že se taková práce věnuje kontaminantům „chudým na data“. „Jsou to prvky, které opravdu potřebujeme studovat, protože potřebujeme směrnice,“ říká. „Tato [studie] skutečně vyplňuje mezeru.“

I když tyto prvky žraloky nezabíjejí, Wosnicková a Bond se obávají subletálních dopadů. Vzácné zeminy, a zejména titan, by mohly způsobovat oxidační stres v játrech, říká Wosnicková. Energie, kterou žraloci spotřebují na zvládnutí tohoto stresu, by mohla ovlivnit jejich schopnost lovit kořist nebo se rozmnožovat.

Vědci vědí o titanu o něco více než o ostatních prvcích, říká Bond. Titan může mít „skutečně nepříznivé účinky“ na ledviny a bariéru, kudy prochází kyslík z krve do mozku. Pokud se kyslík začne špatně dostávat do mozku, může to způsobit řadu problémů, včetně dezorientace, která by mohla zhoršit i lovce, říká.

Zprávy o titanu nejsou jen špatné. Vědci zjistili „extrémně vysoké koncentrace“ titanu v zubech. Wosnicková však tvrdí, že to může být způsob, jak se žraloci tohoto prvku zbavují, protože žraloci své zuby vyměňují častěji než ostatní živočichové.

Lidská potrava a budoucí těžba

Žraloci jsou v Brazílii konzumováni – často dětmi. Teoreticky by se tedy tyto vzácné zeminy mohly dostat i k lidem. „Všechny prvky, které nejsou nezbytné, mají potenciál škodit lidem,“ říká Wosnicková. Lidé mohou být také citlivější na jejich toxické účinky než žraloci, protože savci mají obvykle více tuku než ryby. Kovy mají tendenci ulpívat na tuku, a proto se rychleji hromadí.

Výzkum nezjistil ve svalech žraloků tygřích, kteří by je s největší pravděpodobností konzumovali, dostatečně vysoké množství prvků, které by mohlo člověku ublížit, myslí si Amyot. Žraloci v blízkosti oblastí těžby vzácných zemin by však mohli obsahovat vyšší množství. „Musíte být blízko zdroje, pokud by to byl problém pro lidskou spotřebu,“ říká.

Wosnicková a její kolegové se obávají, že chybí regulační pokyny ohledně toho, co představuje zdravé množství vzácných zemin a dalších prvků ve žralocích a dalších mořských živočiších.

Problém bude pravděpodobně narůstat s tím, jak se bude zvyšovat výskyt vzácných zemin a zařízení, která je vyžadují. Bond je také znepokojen tím, že Mezinárodní úřad pro mořské dno, mezivládní agentura, která vytváří pravidla týkající se oceánského dna, v současné době zvažuje povolení hlubinné těžby, která by zahrnovala i těžbu vzácných zemin.

„Jako ochránci přírody proti tomu ostře protestujeme,“ říká a dodává, že podmořská těžba vzácných zemin by mohla zhoršit problém kontaminace žraloků a dalších mořských živočichů.