Předmětem nového zkoumání bylo třináct žraloků, které chytili rybáři v době od září 2021 do srpna 2023 u jedné z riodejaneirských čtvrtí, jež proslula dlouhými bílými plážemi. Vědci zjistili přítomnost kokainu a benzoylekgoninu – metabolitu, který vzniká při rozkladu drogy v organismu – ve svalové a jaterní tkáni všech třinácti jedinců.

Bioložka Rachel Ann Hauser-Davisová a ekotoxikolog Enrico Saggioro, oba ze zdravotnického institutu v Riu de Janeiru, poznamenali, že ve své nové studii nezkoumali zdravotní stav těchto žraloků.

Negativní účinky na zdraví žraloka sedmižábrého se však dají předpokládat už teď, třeba na základě dřívějších studií, v nichž byly prokázány škodlivé účinky kokainu u dánia pruhovaného a u mlžů. Jiný podrobný výzkum, který se zaměřoval na rybí oči, zjistil, že droga může rybám poškodit zrak a tím ovlivnit jejich schopnost lovu, uvádějí vědci.

Farmaceutický odpad, ať už legální či nelegální, je pro volně žijící živočichy v oceánech, řekách a jezerech nedostatečně prozkoumaným problémem. Stopy kokainu a dalších omamných látek byly v minulosti nalezeny také v blízkosti velkoměst, jako je Londýn, a také u pobřeží Floridy.

Způsob, jakým by látka mohla žraloky ohrozit, zatím zkoumán nebyl. „Existuje však několik otázek týkajících se jejich zdraví, jako jsou možné problémy s reprodukcí a také problémy v interakcích mezi kořistí a predátory,“ uvádějí oba vědci, jejichž studii si vzal na starosti časopis Science of The Total Environment.

Omamné vlny v Riu

Z aktuální studie také vyplynulo, že těla žraloků obsahovala asi třikrát vyšší hladinu kokainu než benzoylekgoninu. To znamená, že předtím nedošlo k  metabolizaci látky v tělech uživatelů drog ani jiných organismů. Droga se tedy zřejmě uvolnila přímo do vody.

Výsledky mírně zaskočily i Tracy Fanarovou, oceánografku z Floridské univerzity: „I když mě vůbec nepřekvapuje, že voda obsahuje metabolity kokainu, proto ty se do ní dostávají z lidské moči, překvapuje mě, že je v ní čistý kokain.“

Brazílie je podle studie jedním z hlavních „spotřebitelských trhů kokainu v Jižní Americe. Drogu zde užívá asi 1,5 milionu lidí, tedy téměř osm procent všech uživatelů na světě“.

Vědci, kteří prováděli studii, se domnívají, že kokain se do těla žraloků dostává dvěma způsoby: Jako odpadní látka z moči, která se do oceánské vody dostává z kanalizace, a také jako odpad z nelegálních laboratoří na výrobu kokainu, které zlomeček čisté látky vypouštějí do kanalizace podél kanálu Sernambetiba. Tento kanál ústí do moře právě v místech, kde žraloky chytili rybáři.

Jak na žraloky kokain působí

Žralokovi se může kokain dostat do těla buďto žábrami, anebo prostřednictvím jeho trávicího systému z těla jejich kořisti. Tato takzvaná bioakumulace prostřednictvím potravního řetězce může podle autorů vysvětlovat, proč těla žraloků obsahovala vyšší hladiny kokainu než těla jiných vodních organismů testovaných v předchozích výzkumech.

Co se týče škodlivosti, je možné, že žraloci kokain nemetabolizují tak rychle jako lidé a že delší přítomnost drogy by mohla narušit jejich endokrinní systém, a tedy i hormonální regulaci, uvádí Daniel Snow, zástupce jedné laboratoře, která studovala přítomnost steroidů v řekách.

Jakákoli biologicky aktivní chemická látka může žraloka stresovat, a tím i zvýšit jeho náchylnost k nemocem, uvádí znalec.

Podle italské profesorky anatomie „je to důkaz rostoucího nebezpečí znečištění kokainem“. Vědkyně se v minulosti zabývala působením kokainu na sladkovodní evropské úhoře. Zjistila, že u úhořů, kteří byli vystaveni působení omamné látky, dochází k otokům svalů a k narušení hormonálního systému, což je pro zvířata zbytečný zdroj stresu. Podle ní je důležité, aby brazilští vědci u zkoumaných žraloků provedli také zdravotní šetření a „mohli s jistotou říct“, nakolik droga těmto parybám škodí.

Ohroženi jsou i floridští žraloci

Oceánografka Fanarová zkoumá potenciální dopad kokainu na mořský život u Floridy už dlouho. Důkazy o přítomnosti kokainu tam však u mořských živočichů zatím nenašla. Je jí známo, že balíky kokainu – obvykle bloky zabalené v plastových pytlích, používané při nelegální přepravě – někdy pašerákům drog vypadávají z lodí a dostávají se do mořské vody. Jindy je pašeráci ukrývají v sítích pod hladinou, kde zásilky čekají na vyzvednutí.

Brazilská studie je však podle ní znepokojivá, neboť brazilští žraloci sedmižábří „jsou působení drogy zřejmě vystaveni celý život a jsou tedy vůči látce zranitelným druhem“. Podle ní má ale studie jeden zásadní nedostatek, a to že neuvádí výsledky odběrů vzorků vody z lokality, kde byli žraloci uloveni.

Tlak na úřady

Kontrola uvolňování kokainu – a dokonce i léků a léčivých látek – do oceánů je podle Snowa velmi obtížná. „Odpadní vodu je sice možné čistit tak, aby se do ní žádná z těchto chemikálií neuvolňovala, ale je to neuvěřitelně nákladné,“ vysvětluje.

Vědci, kteří studii zpracovali, tak alespoň tlačí na brazilské regulační orgány, aby oficiálně uznaly, že tamní mořské ekosystémy nelegální omamné látky skutečně obsahují. Zároveň požadují, aby tyto orgány začaly sledovat a omezovat výskyt těchto látek prostřednictvím právních předpisů.