Nová rozsáhlá studie amerických politologů zveřejněná v časopise Science Advances odhalila zřejmý trend: Hluboké politické rozdělení společnosti se v USA stalo permanentním stavem.

„Zjistili jsme, že ukazatele stranické nevraživosti – soubor postojů souvisejících s mezistranickým nepřátelstvím, podporou politického násilí a protidemokratickými postoji – se těsně před volbami v roce 2022 ani nezvýšily, ani po nich neklesly,“ uvádějí autoři studie. To je v rozporu s dosavadními teoriemi, které předpokládaly, že volby fungují jako jakýsi ventil politického napětí.

Výzkumníci analyzovali data od více než 66 000 respondentů v období kolem voleb do Kongresu v roce 2022. Sledovali tři hlavní ukazatele: tzv. afektivní polarizaci (emocionální odmítání příznivců opoziční strany), podporu porušování demokratických norem a podporu politického násilí.

Zamrzlá polarizace

Co přesně vědci zjistili? Představte si teploměr politických nálad. Podle dosavadních teorií by měla teplota stoupat, jak se blíží volby, a pak zase klesat. Jenže v současných USA teploměr ukazuje stále stejně vysokou hodnotu – před volbami, během nich i dlouho po nich.

„Stav americké politiky je takový, že nepřátelství vůči opoziční straně se zdá být stabilní a 'uzamčené',“ konstatují autoři. Občané se už po volbách „nezotavují“ - udržují si vysokou míru tzv. afektivní polarizace a neustupují ani ze své podpory porušování základních demokratických norem nebo používání politického násilí.

To je alarmující zjištění. Znamená to, že hluboké politické příkopy ve společnosti se stávají trvalým rysem americké demokracie. Ani volby, které by měly být momentem národního sjednocení a obnovení důvěry v systém, už nedokážou tyto rozpory překlenout.

Kampaně polarizaci nezvyšují, ale...

Zajímavé je, že ani intenzivní volební kampaně nedokážou polarizaci dále prohloubit. Výzkumníci porovnávali různé státy USA podle intenzity kampaní. Zjistili, že voliči v oblastech s intenzivnějšími kampaněmi jsou sice celkově více polarizovaní, ale míra jejich polarizace se v průběhu času nemění.

„Voliči s vyšší a nižší mírou expozice (volební kampani) zůstávají na svých příslušných úrovních polarizace před kampaní, během ní i dlouho po jejím skončení,“ uvádí studie.

Je to jako by společnost byla rozdělena do dvou oddělených světů, které spolu nekomunikují. Intenzivní volební kampaň sice dokáže mobilizovat příznivce, ale nedokáže je přesvědčit, aby změnili svůj pohled na oponenty.

Vítězové a poražení – všichni stejně rozhořčení

Další zajímavé zjištění se týká tzv. efektu vítězů a poražených. Podle některých teorií by měli být příznivci vítězné strany po volbách méně nepřátelští vůči oponentům, zatímco poražení by měli zůstat stejně negativní nebo se jejich postoje mohly i zhoršit.

Ani to se ale nepotvrdilo. „V rozporu s očekáváními jsme nezjistili žádné důkazy ve prospěch hypotézy o statusovém ohrožení; příznivci vítězné strany nejsou o nic méně polarizovaní a nevykazují po volbách o nic menší snížení nevraživosti vůči opoziční straně,“ konstatují autoři.

Je to, jako by volby ztratily svou tradiční funkci určitého „restartu“ politického systému. Vítězové se neradují a poražení se nesmiřují – všichni zůstávají stejně rozhořčení a nepřátelští vůči svým oponentům.

Je americká společnost v pasti?

Co to znamená pro americkou demokracii? Autoři studie jsou ve svých závěrech opatrní, ale mezi řádky lze číst znepokojení.

„Pro obránce americké demokracie naše výsledky poskytují určité důvody k optimismu, protože naznačují, že snahy oportunistických kandidátů rozdmýchávat nepřátelství a rozdělení během kampaní se pravděpodobně ukážou jako neúčinné,“ píší výzkumníci.

To je ta dobrá zpráva. Ta špatná je, že politické nepřátelství se stalo tak trvalým rysem veřejného života, že se už po skončení bouřlivých politických kampaní „neochladí“.

„Důsledky tak hluboce zakořeněné polarizace by mohly být zlověstné,“ varují autoři.

Představte si společnost jako loď. Dříve fungovaly volby jako jakési kormidlo, které dokázalo v případě potřeby změnit kurz. Teď se zdá, že loď uvízla v bouři a kormidlo už nereaguje. Otázkou je, jak dlouho může takový stav trvat, aniž by to ohrozilo stabilitu celého plavidla.

Nové otázky pro další výzkum

Studie samozřejmě vyvolává řadu otázek. Jednou z nich je, zda jde o specificky americký fenomén, nebo zda se podobné trendy projevují i v jiných zemích. Autoři upozorňují, že jejich zjištění se týkají konkrétně voleb do Kongresu v roce 2022 a prezidentských voleb v roce 2020. Bude zajímavé sledovat, zda se potvrdí i v dalších volebních cyklech.

Další otázkou je, co přesně způsobuje tuto „zamrzlou polarizaci“. Je to důsledek současného mediálního prostředí, kde si každý může vybrat zdroje informací podle své politické orientace? Nebo jde o hlubší společenské změny?

„Dlouhodobá stabilita stranické nevraživosti naznačuje, že stranické rozdělení je v myslích voličů hluboce zakořeněné, a tedy není náchylné k 'periodickým efektům',“ uvádějí autoři. To je znepokojivé zjištění, které volá po dalším výzkumu.

Ať už jsou příčiny jakékoli, studie jasně ukazuje, že tradiční představy o fungování demokratického procesu v USA už neplatí. Volby už nefungují jako „reset“ politického systému. Otázkou je, co může tuto situaci změnit. Odpověď na ni bude klíčová nejen pro budoucnost americké demokracie, ale možná i pro další země, které by se mohly vydat podobnou cestou.