Protože povodně roku 2013 přišly 11 let po povodni roku 2002, čekali jsme s určitým napětím na tento rok a zejména se tázavě díváme na léto příštího roku, kdy má současný 25. sluneční cyklus dosáhnout svého maxima. Místo toho jsme byli svědky neobvyklé, ale rychle zapomenuté události, kdy v červnu tohoto roku Dunaj v Řezně nastoupal o necelých 10 metrů! Představte si, kdyby se totéž stalo v Praze. Přitom jsme vlastně od pohromy nebyli tak daleko, protože co je pro ovzduší vzdálenost 100 nebo 200 km? Navíc povodně na Vltavě často začínají dešti na Šumavě.

Základem dunajské povodně byl anomálně teplý Atlantský oceán. Ovzduší obsahovalo hodně vodní páry (když se zvýší teplota o 1 °C, může se obsah páry zvýšit o 7 %). Vodní pára odpařená ještě v subtropech pak velkým obloukem putovala kolem Anglie a ze severu vstoupila do Francie a Německa. Měla určitou tepelnou setrvačnost, takže skutečně intenzivně začalo pršet nad středním a jižním Německem nepříliš daleko od našich hranic. Jednak se ochladilo, ale také se větrné masy zpomalily třením o pahorkatiny. V nějaké slepé zahleděnosti si u nás prakticky nikdo neuvědomil, že jsme unikli pohromě. Jak to může vypadat do budoucnosti?

Poměrně detailní klimatická analýza pro Německo a do značné míry i pro jeho okolí ukazuje, že od roku 1881 se v této oblasti zvýšily srážky v průměru o 8 % a je nutné počítat s dalšími asi 6 %. V posledních letech se zvyšuje množství spadlých srážek při jednotlivých deštích až o 20 % oproti nedávnému průměru pro léta 1991–2020. Znamená to nejenom riziko povodně, ale i erozních událostí na polích či zaplavení sklepů a komunikací. Podobně se zvyšuje i četnost povodňové situací. Zřejmě bude nutné se intenzivněji bránit pomocí technických i přírozených opatření.

Povodně na Dunaji měly jeden zajímavý historický dopad. Do Vídně přicházely nečekaně a často zaplavily či smetly domy a čtvrtě stojící bízko vody. To se týkalo třeba slavné povodně Allerheiligengieß v roce 1787 nebo velké povodně roku 1847. O dva roky později byl proto instalován první telegraf, který vedl podél Dunaje až k výše položeným soutoků s alpskými řekami. Ve Vídni byla zřízena centrála k.k. Telegrafen-Centrale, která se zhruba dvoudenním předstihem přijímala hlášení o situaci nad Vídní. To se osvědčilo hned v lednu roku 1850, kdy centrála obdržela hlášení o povodni, která postihla Linz.